Sbližme evropské daně

Euro odkrylo slabiny, míní šéf Komerční banky Alexis Juan

Generální ředitel Komerční banky Alexis Juan otevírá debatu, do níž se mnohým českým politikům a podnikatelům dosud příliš nechtělo. V rozhovoru pro týdeník EURO nejvyšší šéf banky prohlásil, že po zavedení eura je nyní nutné sblížit daňové systémy evropských zemí. Myšlence harmonizace evropských daní se dosud v Česku věnovala především Občanská demokratická strana Václava Klause, ale rezolutně ji odmítala. Představitelé koalice se spíše vyslovovali pro, ale říkali to velmi opatrně.
„Zavedení jednotné měny odhalilo některá slabá místa jednotného evropského trhu,“ uvedl Alexis Juan. Je to například nižší mobilita pracovních sil ve srovnání s ekonomikou Spojených států nebo nedostatky ve fungování finančních služeb. Bankéř tvrdí, že klíčový problém je nutné hledat v oblasti daní. „Euro odkrylo přežívající rozdíly v daňových systémech, zvláště v přímých daních. Do budoucna bychom měli přemýšlet o společné fiskální politice,“ uvádí Juan.

Bariéry pro fúze.

Názor manažera, kterého do Komerční banky vyslala mateřská Société Générale, je v souladu s představami řady francouzských byznysmenů i politiků. Zatímco ve Francii má podobný postoj ohledně evropských daní živnou půdu, například ve Velké Británie více naráží na odpor podnikatelské sféry. Šéf Konfederace britského průmyslu Digby Jones nedávno v rozhovoru pro týdeník EURO harmonizaci daní odmítl a vyslovil se pro to, aby jednotlivé státy mezi sebou v daňové oblasti maximálně soutěžily (EURO 8/2002).
Otázka sbližování daní již každopádně prorazila do centra debat o Evropské unii v západní části našeho kontinentu a zdá se, že se může dostávat stále více na pořad dne i zde. Zastánci užší daňové koordinace (ta ještě nemusí nutně znamenat jednotné daňové sazby) obvykle argumentují buď potřebou zdokonalit jednotný trh unie, nebo nutností bránit se daňovému dumpingu – tedy situacím, kdy se jeden stát snaží nižšími daněmi odlákat investory z jiné země. Zatímco první přístup je bližší významné části evropských podnikatelů, druhý je typický pro kritiky globalizace. Alexis Juan bezpochyby patří do první skupiny.
„Rozdíly v daňových systémech vytvářejí překážky pro fúze a akvizice i uvnitř eurozóny,“ zdůrazňuje francouzský bankéř v čele české banky. Michal Tomášek, přední odborník na evropskou problematiku z téže banky, dodává, že daňová harmonizace nesmí bránit základním svobodám: volnému pohybu kapitálu, služeb, zboží a osob. Zatím je to však naopak. Rozdílné daňové systémy vytvářejí bariéry pro fúze, tedy pro volný pohyb kapitálu.

Víra v euro.

Skutečnost, že euro odkrylo některé slabiny, ovšem Alexis Juan považuje především za přínos. V této souvislosti připomíná, že do konce letošního roku by se konečně měly sladit podmínky vnitřních a mezinárodních nehotovostních plateb v rámci Evropské unie.
Samotné euro pokládá bankéř za velmi úspěšný příběh. Evropě přineslo stabilní měnu a umožnilo jí zapomenout na kursovní rizika a měnové turbulence z minulosti – především devadesátých let. „Euro je kouskem Evropy v rukou každého Evropana, a to je jeho hlavní příspěvek evropské konstrukci,“ domnívá se šéf Komerční banky. Pokud jde o dlouhodobě klesající kurs eura, Juan upozorňuje, že evropská měna v roce 1999 začínala jako mírně nadhodnocená vůči dolaru. Připouští nicméně, že dnešní nominální hodnota eura je mírně pod úrovní, která by odpovídala příznivým očekáváním spojeným s evropskou ekonomikou.
Alexis Juan označuje společnou měnu za úspěch i z „logistického hlediska“. Tvrdí, že přechod na euro byl hladký na celoevropské úrovni i v samotné Komerční bance: „Know-how z přechodu na euro významně přispělo k vytvoření image Komerční banky jako evropsky orientované banky.“

Řecko – náš vzor.

Generální ředitel je přesvědčen, že Komerční banka úspěšně zvládne také přechod na euro v České republice, ať už se tak stane kdykoliv. Domnívá se, že datum zavedení jednotné měny v Česku bude záviset na dvou faktorech – splnění maastrichtských kritérií včetně minimálně dvouleté účasti v Mechanismu směnných kursů (ERM 2) a politickém rozhodnutí.
„Dokážu si představit, že období mezi politickým rozhodnutím a zavedením jednotné měny může být poměrně krátké podobně jako v případě Řecka, kterému to trvalo rok a půl,“ uvádí Alexis Juan. Řecko považuje za vzor i v jiném ohledu, neboť se připojilo k euru později než ostatní země eurozóny a přechodného období aktivně využilo k přípravě své ekonomiky. (Odborníci uvádějí, že Česko bude muset dát do pořádku především své státní finance.)
Juan proto nevidí žádná rizika, která by České republice hrozila před vstupem do měnové unie. Tím se liší od názoru guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy. Ten se nechává slyšet, že účast v ERM 2, jenž stanoví hranice pro pohyb kursu koruny, nepřinese Česku nic užitečného, a chce omezit českou účast v tomto mechanismu na nezbytné dva roky.