Z úpadku Republikánské strany nelze vinit jen odcházejícího prezidenta George W. Bushe
Americká Republikánská strana je v krizi. V jedné z největších ideových krizí ve svých dějinách. Její jednotlivé frakce – na jedné straně neokonzervativci a na druhé libertariáni, zastánci volného trhu, a stoupenci tradičních hodnot, takzvaní paleokonzervativci – se po porážce Johna McCaina v podzimních prezidentských volbách nedokážou dohodnout na směru, kterým by se strana měla vydat. A je nepochybné, že k tomuto rozštěpení během osmi let ve funkci prezidenta USA přispěl svými politickými rozhodnutími i George W. Bush.
Vsadil totiž na neokonzervativce a jejich politickou agendu, přičemž zcela opomíjel kritické hlasy z ostatních frakcí. Paleokonzervativci Bushovi především vyčítají, že se po teroristickém útoku 11. září 2001 nechal neokonzervativci strhnout k válce v Iráku. Tvrdí, že jeho plán na zavedení demokracie v Iráku vyvolal v této zemi chaos, způsobil vyzbrojování Íránu a poskytl teroristům důvod k získávání stoupenců. Z USA, které byly v minulosti známé umírněným chováním, se dle nich stal agresor, jak tvrdili jejich nepřátelé. Ve Spojených státech amerických pak neúspěšný pokus o osvobození jiných zemí a o šíření demokracie ve světě omezil svobodu Američanů, protože jejich tradice, kulturní návyky, a dokonce platební schopnosti byly podřízeny válečnému úsilí. Konzervativní hnutí, které Bushovi poskytlo útočiště, posvětilo jeho radikalismus, čímž ztratilo duši.
Dle libertariánů Bushova vláda zavrhla zdravou ekonomickou politiku a dala přednost vlastnímu politickému prospěchu. Bush je pro ně jedním z prezidentů, kteří nejvíce utráceli státní peníze. A vadí jim především jeho pokrytectví. Když totiž demokraté vyhlásili zvýšení výdajů na zdravotní pojištění, stal se z něho okamžitě fiskální konzervativec a obvinil je, že usilují o znovuzavedení politiky „zdaňuj a utrácej“, která v minulosti selhala. Sám však nevídaně zadlužil USA, včetně půlbilionového dluhu na válku v Iráku. Libertariány ohromilo, že Bush vyzývá k fiskální odpovědnosti a přitom ji sám nedodržuje.
Libertariáni a paleokonzervativci také kritizují Bushovo vypořádání se s finanční a hypoteční krizí. Dle nich hypoteční krize odhalila těsné propojení americké federální vlády s velkými centry finanční moci. A přinejmenším skoncovala s představou, že vláda a velký byznys jsou nesmiřitelnými nepřáteli.
Za Bushovy vlády sice v USA rostla produktivita práce a hrubý domácí produkt, ale mzdy Američanů ze střední třídy stagnovaly. Federální deficit narostl ze 144,5 miliardy dolarů ve fiskálním roce 2001 (1,4 procenta HDP) na 962 miliard dolarů v roce 2008 (6,8 procenta HDP). Celkový dluh USA se ve stejném období zvýšil z 5,8 na deset bilionů dolarů, což je 72procentní nárůst. Za prvních sedm let Bushovy vlády obchodní deficit USA narostl z 380 na 759 miliard dolarů – z velké části kvůli závislosti země na dovozu ropy ze zahraničí.
Američtí republikáni vstupují do doby, kdy budou muset vymyslet nový program a nově zorganizovat voličské skupiny, které je budou volit. Bylo by však nesmyslné, kdyby se pravicoví političtí představitelé snažili pokračovat v programu, který by vedl k dalšímu volebnímu vítězství stejně výrazně nekonzervativní Republikánské strany, jakou byla za Bushova vedení. Přesně o to se však dnes pokoušejí neokonzervativci, kteří se snaží stranu posunout ještě více doleva a do politického středu. S tím libertariáni a paleokonzervativci pochopitelně nesouhlasí. A vyvolává to pnutí v Republikánské straně. V následujících bouřlivých letech by se konzervativci měli věnovat hledání lidí, kteří budou oddáni představě, dle níž konzervace tvoří základ konzervatismu. A zaměřit se na ekonomiku, jejímž zájmem je morálně zdravá společnost. Ekonomika, která ničí občanské ctnosti, ztratila smysl.
Za současné zhroucení Republikánské strany by však bylo příliš jednoduché činit odpovědným jen George W. Bushe. Ten pouze udržel při životě krachující systém. Příčiny jeho úpadku je třeba hledat nejen v posledních osmi letech.
