Menu Zavřít

Sbohem, jestřábi, a hladké přistání

11. 11. 2018
Autor: Redakce

Proč se pracuje na tom, aby příští recese bolela o trochu víc, než by bylo nezbytně nutné?

Česká centrální banka na svém zasedání, jakoby na rozloučenou se dvěma končícími členy bankovní rady platícími za „jestřáby“ - Mojmírem Hamplem a Vladimírem Tomšíkem -, zvýšila sazby. Dvoutýdenní repo sazba, jíž ČNB řídí likviditu, se zvedla o další čtvrtinu procenta na 1,75 procenta. Banka přitom vycházela z nově publikované makroekonomické prognózy.

Ani ta neobsahuje zásadní překvapení - její autoři se ve svých výhledech nijak zvlášť neliší od očekávání analytiků. Nehádejme se o desetiny procenta - z praktického hlediska opravdu nejde v ekonomice poznat, jestli bude růst o 2,9, nebo o 3,3 procenta. Ceny se zvednou rychleji, než předpokládá inflační cíl, protože mzdy nadále budou tlačeny nahoru poptávkou po pracovní síle, energie podraží a nájmy také nebudou nižší.

Takže centrální bankéři budou dál zvyšovat sazby, nejspíš dvakrát nebo třikrát, protože kurz bude zřejmě slabší, než se třeba ještě na začátku letoška předpokládalo. Kormidlo je nastaveno na „hladké přistání“, vnější rizika sice existují - třeba v podobě brexitu bez dohody s Unií; nebo Itálie, která žije v představě, že se vyšším schodkem propracuje k oživení -, ale prognózy jsou nastaveny na to, že se nakonec černé scénáře nenaplní.


Ilona Švihlíková: Můžeme si dovolit recesi? Centrální banky jsou bez střeliva

ilustrační foto


Zato doma se pracuje na tom, aby příští recese - která je samozřejmě „za horizontem prognózy“, ale vsaďte se, že přijde - bolela o trochu víc, než by bylo nezbytně nutné. Nevěříte? Hned několik čerstvých zpráv tomu nasvědčuje. Zrušení karenční lhůty, schválené poslanci, se projeví na růstu neschopenek a nákladů zaměstnavatelů. Rovněž oddlužení bylo přijato v podobě, která neskýtá naději, že bychom se byli schopni v historicky krátkém čase vypořádat s čtvrtbilionovou hromadou zjevně nesplatitelných pohledávek, která vytlačuje stovky tisíc lidí na okraj trhu práce a nutí je v lepším případě k platbám v hotovosti na ruku. Takže rychlý nárůst minimální mzdy nepřinese valnou úlevu ani jejím příjemcům, neboť jejich množina se s tou, jež zahrnuje lidi v dluhové pasti, opravdu hodně překrývá.

Abychom nezapomněli na evergreeny: Světová banka nám minulou středu vystavila hezké 156. místo v zašmodrchanosti stavebního řízení a Národní rozpočtová rada konstatovala, že současný penzijní systém je dlouhodobě neudržitelný.

FIN25

Čtěte další komentáře Miroslava Zámečníka

  • Našli jste v článku chybu?