Že je covid (snad už definitivně) na ústupu, respektive že se s ním lidstvo naučilo žít, lze ověřit několik způsoby. Jednak absencí naprosté většiny protipandemických opatření – alespoň co se týče zemí Evropské unie –, jednak počtem aktivních případů, které v současnosti žádných extrémních hodnot nenabývají, a jednak, řečeno s drobnou nadsázkou, sníženým zájmem médií o tomto tématu nadále sáhodlouze pojednávat, třebaže příležitostí je mnoho.
V neposlední řadě to však lze potvrdit ještě jiným způsobem. A sice tím, že firmám, které během doby covidové zažívaly žně a jejichž tržby rostly do nebes, a možná ještě výš, se přestává dařit. Takový je případ e-shopů, streamovacích služeb v čele s Netflixem a platformou Disney+ nebo společnosti Zoom, jednoho z největších symbolů pandemie vůbec.
Vedení americké softwarové firmy, která je známá pro svoji stejnojmennou videokonferenční platformu, zveřejnilo zkraje týdne své finanční výsledky za druhý kvartál fiskálního roku 2023. Ten skončil posledním červencovým dnem, přičemž vykázaná čísla jasně naznačují, že zájem lidí o vedení videohovorů na dálku se blíží svým limitům.
Počet uživatelů Zoomu sice nadále roste, a to konkrétně meziročním tempem 18 procent, ve srovnání s předchozím kvartálem, jenž pokrývá měsíce únor až duben, se každopádně jedná o pokles. Na přelomu letošní zimy a jara se totiž jejich základna zvýšila o bezmála čtvrtinu.
Také tržby společnosti poskočily směrem nahoru, ovšem jen o osm procent na hodnotu 1,1 miliardy dolarů (zhruba 27,17 miliardy korun). Podle zpravodajské agentury Reuters se v tomto ohledu jedná o dosud nejmenší vykázaný nárůst vůbec. Bezprostředně poté pak akcie firmy z kalifornského San José zaznamenaly sedmiprocentní propad. Následně ale došlo ke korekci, a tak byly v úterý odpoledne k dostání za cenu 97,4 dolaru (2406 korun) za kus.
Oněch sedm až osm procent představuje shodou okolností dle finanční ředitelky Zoomu Kelly Steckelbergové podíl, o který by v rámci aktuálního fiskálního roku mohl poklesnout obrat celého jeho onlinového byznysu.
„Jádrem problému je fakt, že část uživatelů a malých firem, které do tohoto byznysu spadají, se zmenšuje rychleji, než se očekávalo, zatímco podíl velkých podniků (které platí o to větší poplatky – poznámka redakce) nepřibývá tak, jak by bylo potřeba,“ uvedla ve svém komentáři analytička webu Tech Market View Angela Eagerová.
Závratně rostou už jen výdaje
Ačkoliv se někomu současné výsledky Zoomu mohou jevit jako stále velmi dobré, skutečnost je taková, že ve srovnání s dobou v raných fázích pandemie jsou výrazně horší. Jak totiž Reuters připomíná, za covidu, konkrétně v okamžiku, kdy koronakrize kulminovala, dosahoval růst i trojciferných hodnot.
Co naopak relativně vysokým tempem rostlo, byly provozní výdaje. Ty se meziročně zvýšily o více než polovinu, respektive přesně o 51 procent a dosáhly úrovně 704 milionů dolarů (zhruba 17,5 miliardy korun). Společnost na této straně každopádně příliš šetřit nemůže, neboť se snaží nadále rozšiřovat své portfolio služeb a oslovovat tak potenciální zákazníky.
Z důvodu výše uvedených skutečností muselo vedení firmy upravit výhled na celý zbytek aktuálního fiskálního roku. V něm nově počítá s tržbami na hranici 4,4 miliardy dolarů (108,7 miliardy korun), namísto dřívějších 4,55 miliardy (112,4 miliardy korun).