Krátká procházka po městě, řízek z domova snědený na lavičce v parku a pak rychle zpátky rozhrkanou karosou. Tak nějak působili čeští turisté před lety na své rakouské sousedy. Zažité představy se ale mění a Češi už v Rakousku zdaleka nejsou chudými příbuznými.
Když marketingová agentura Roland Berger Austria vydala svou poslední zprávu k trendům chování turistů ze střední a východní Evropy, předložila hoteliérům a promotérům cestovního ruchu i vlastní index atraktivity návštěvníků ze zahraničí. Hned za Rusy, kteří ve statistikách nejvíce utrácejících hostů figurují prakticky všude v Evropě, jako vůbec nejnadějnější klientelu analytici určili Maďary a Čechy. Poněkud paradoxně tedy národ, kvůli kterému rakouští obchodníci rozvěšovali tabulky s potupnými nápisy „Češi nekrást tady“. Loni vyjelo do Rakouska 220 tisíc Čechů, což znamená, že každý desátý turista u našich jižních sousedů mluvil česky. Oblíbenější destinací je Rakousko ze zemí bývalého východního bloku již jen pro maďarské výletníky. A ještě v něčem čeští turisté v Rakousku vedou statistiky – mají totiž vůbec nejmenší zájem o návštěvu metropole na Dunaji a osm z deseti z nich jezdí především za zimními radovánkami. „Po revoluci u nás na Hochfichtu lyžovalo jen pět procent klientely z Česka, dnes je to téměř čtvrtina,“ citoval list Oberösterreichische Nachrichten Richarda Brillingera, vlekaře z druhé strany Šumavy.
Ještě zajímavější je pohled na statistiky celkových průměrných výdajů. Zatímco tabulkový Němec (po odečtení domácích rekreantů je to v Rakousku každý druhý turista) vydal v Horních Rakousích v zimní sezoně 2006/2007 podle údajů agentury Tourismus Monitor za dovolenou v přepočtu 140 eur denně, celkové průměrné náklady českého lyžaře byly těsně pod sto eur za osobu a den. Vzhledem k čistě nominálnímu srovnání průměrných platů se tedy Češi dokážou „plácnout přes kapsu“. Chuť dopřát si vyšší standard dovolené potvrzuje i Pamela Friedlová z turistického svazu Solnohradska: „Češi jsou velmi věrní hosté. Nejsou to žádní škudlilové a ubytovávají se i v dobrých hotelích.“ Podle českých cestovních kanceláří přitom zdaleka neplatí rovnice, podle níž utrácí jen movitá a dobře vydělávající klientela, zatímco lidé s průměrnými příjmy si nemohou cestu dovolit. České cestovky se shodují, že zatímco dříve byla téměř jediným kritériem výběru zájezdu cena ubytování, dnes už klienti chtějí vědět více: třeba jestli si mohou někde poblíž zaplavat v bazénu nebo si dojít na cenově přijatelnou večeři.
Historická spřízněnost
A jaké jsou důvody oblíbenosti Rakouska jako turistické destinace? V první řadě je to stoupající ekonomická úroveň Čechů spojená s mimořádně výhodným kurzem české koruny. Zatímco ještě počátkem devadesátých let našinci po přepočtu ceny obědu v rakouské restauraci nevěřícně kroutili hlavou, dnes se rozdíl cenových úrovní například v horských střediscích téměř vyrovnává. Ceny v restauracích, penzionech nebo na sjezdovkách se navíc v Rakousku téměř nezvyšují, zatímco v Česku zaznamenaly počátkem roku kvůli zvýšení DPH skokový nárůst. „V Rakousku je navíc spolehnutí na to, že kvalitní služby dostanou turisté nejen v hlavních střediscích, ale všude v regionech, což se o českých horách říct nedá,“ dodává mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura.
Navíc nadále fungují i historické konotace. Na rozdíl od mnohdy příliš barvotiskového německého venkova rakouské regiony potvrzují české pořekadlo o Rakušanech jako chudších a sympatičtějších Němcích, kteří mají s Čechy mnoho společného – třeba nestěžovat si, když je to na místě, ale raději si doma zanadávat na poměry.
Tabulky
Kam jezdí Češi v Rakousku
(v procentech)
Korutany 10
Dolní Rakousy 8
Horní Rakousy 9
Solnohradsko 26
Štýrsko 10
Tyrolsko 25
Vídeň 10
Ostatní 2
Pramen: Statistik Austria, Roland Berger
Kolik turistů jezdí do Rakouska
Procento těch, kteří se vydají na dovolenou do zahraničí
Maďaři 15,6
Češi 10,2
Rumuni 8,2
Slováci 6,3
Slovinci 3,8
Poláci 3,6
Pramen: Eurostat, Roland Berger
