Praha by turistům měla nabízet víc
Bývalý pražský zastupitel Michael Hvížďala je předsedou pražské Asociace kongresové turistiky a koná záslužnou práci: vykresluje hlavní město jako atraktivní místo pro kongresy a sympozia. Pravda, zdůrazňovaná dlouhodobě šestá pozice Prahy mezi kongresovými velkoměsty se týká výhledů a plánů na příštích sedm let, kdy bilanci Prahy mimořádně ovlivní světové kongresy psychiatrů a dermatologů. Ale že budou v Praze, to je úspěch. Hlavně českých psychiatrů a dermatologů.
V lavině dobrých zpráv - za loňská tři čtvrtletí stoupl počet zahraničních turistů o čtyři procenta - však zapadla jedna „špinavější vločka“ hovořící o tom, že prvně od roku 1989 klesl zahraniční zájem o návštěvu Prahy. Asi většina Evropanů, která chtěla matku měst vidět, v ní už byla. Jenže úspěch cestovního ruchu tkví právě v tom, že se lidé vracejí. Mimochodem, jak říká člen prezidia Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura, už několik let zachraňovaly návštěvnost Prahy hlavně zájezdy britských milovníků levného piva a lehkých holek. Nicméně loni tato ostrovní invaze ochabla a nebylo, čím ji nahradit. To se asi nepodaří ani letos, takže pokud jde o interes v Praze, lze přinejlepším čekat stagnaci.
Odborníci se shodují, že vedle mravů pražských taxikářů, úrovně a počtu záchodů nebo ignorance revizorů či policistů je limitujícím faktorem například nízká úroveň ubytovacích zařízení, která neaspirují na kongresové hosty nebo jazykovou vybavenost. Ale především: Aby turista do Prahy znovu chtěl, měl by dostat nějakou přidanou hodnotu. A to nejen okoukané Karlovy Vary, Karlštejn, Hlubokou nebo Krumlov. Na venkově sice nemají tak zlé taxikáře, zato infrastruktura a nabídka programů je chudá až hanebná. Několikaletá ekonomická prosperita nezanechala v tomto směru výraznější stopy, ačkoliv se cestovní ruch podílí na domácím HDP jednou desetinou.
