Od března bude možné spojovat firmy z různých zemí
Když chtěl uhlobaron Zdeněk Bakala před rokem zprůhlednit svoji skupinu, musel mateřskou firmu RPG Industries převést na komplikovanou formu evropské společnosti (Societas Europaea, SE), aby se mohla spojit se svými českými dcerami. Od příštího roku však nastane nový věk korporátních kombinací. Panevropští podnikatelé budou moci volně fúzovat i firmy se sídlem v různých zemích. „Přeshraniční fúze dají nadnárodním korporacím ještě větší flexibilitu při optimalizaci skupinových struktur z hlediska řízení, kapitalizace, daňového zatížení a podobně,“ zdůrazňuje partner advokátní kanceláře Weinhold Legal Daniel Weinhold.
Jdeme na to z gruntu.
Směrnice Evropského parlamentu o přeshraničních fúzích nabyla účinnosti v polovině prosince 2005. Vztahuje se na většinu běžných forem společností, ale vyčleňuje například organizace zabývající se kolektivním investováním. Členské státy EU měly dva roky na to, aby uvedený prvek zavedly do svého práva. Čeští legislativci z ministerstva spravedlnosti na to šli od lesa a vytvořili zbrusu nový zákon, který upravuje veškerou problematiku týkající se přeměn obchodních společností a družstev. „Současná úprava v Obchodním zákoníku má několik zásadních právních nedostatků, které jsou příčinou neuspokojivého stavu, kdy se přeměny jiných obchodních společností než akciových a s ručením omezeným nedějí. Jedním z důvodů je systém normativních odkazů, které vytvářejí řetězce vzájemně na sebe nenavazujících nebo jen málo logických odkazů, jež jsou často chybné. Nelze připustit právní úpravu, která je místy nesrozumitelná i pro odborníky specializované na obchodní právo,“ obhajuje novou normu mluvčí ministerstva spravedlnosti Zuzana Kuncová. Zákon, jenž bude vedle domácích přeměn upravovat i přeshraniční fúze, by měl platit od března 2008.
SE jako schránka.
Podnikatelé často při svém rozjezdu zakládají pro každý projekt samostatnou společnost. Nejenže tím diverzifikují riziko neúspěchu, ale díky jasné struktuře a vlastníkům lépe přesvědčují bankéře, aby jim půjčili peníze. „Když se stabilizují, mají tendenci zase firmy sloučit, protože tak ušetří na provozních nákladech, zjednoduší administrativu a z hlediska provozního zisku mají vyrovnanější hospodaření. V rámci jedné země není fúze problém, ale komplikace nastávají, chce-li podnikatel sloučit firmy z různých koutů Evropy,“ vysvětluje partnerka auditorské firmy TPA Horwath Jana Skálová. Jednou z mála možností, jak firmy různých národností spojit, je právě forma SE. Ta funguje necelé tři roky a nyní jich existuje zhruba osmdesát. Většina evropských společností je však jen prázdnou schránkou a slouží pouze k držení podílů. „Je otázkou, nakolik bude tato právní forma používána, až budou umožněny přeshraniční fúze. Nad komplikovanou SE se složitou úpravou zapojení zaměstnanců a dalšími specifiky zřejmě převáží výhoda, že si v rámci fúze může přežívající společnost ponechat zdomácnělou právní formu,“ soudí Weinhold.
Rovně i křížově.
Úprava přeshraničních fúzí je postavena na principu, že se vždy střetávají nejméně dva různé národní právní řády, jimiž se společnosti řídí. Přípravná fáze se proto bude odehrávat v režii jurisdikce, v níž společnost dosud fungovala. „Je to velmi rozumné, protože alespoň část fúze bude podléhat pravidlům, na něž jsou účastníci zvyklí,“ konstatuje Skálová. Dokončení fúze se bude řídit zákony státu, v němž bude nástupnická korporace sídlit.
Mezinárodních fúzí se budou smět účastnit všechny české obchodní společnosti i družstva, ale spojovat se budou moci jen firmy stejné či podobné právní formy, tedy například české a. s. s německými AG či francouzskými SA. „Na jaké právní formy v jednotlivých členských zemích EU se přeshraniční fúze vztahuje, je jasné. Sporné však je, které z nich si navzájem odpovídají, a jsou tedy takto stejné či podobné,“ upozorňuje Weinhold na jednu z překážek.
Křížové fúze budou povoleny, jen když je umožní národní zákony členských států všech zúčastněných firem. Například fúze německé AG s českou s. r. o. bude tedy možná jen tehdy, když český zákon dovolí spojení a. s. a s. r. o. a zároveň německá legislativa AG s GmbH. Nástupnická firma bude moci umístit své sídlo do kteréhokoli členského státu.
„Nyní panuje silná povědomost, že spojovat se přes hranice nelze. Rok 2008 bude startovací dráhou, ale myslím, že pak bude dost šancí, aby se přeshraniční fúze rozběhly,“ dodává Jana Skálová.
