Schadenfreude

2. 4. 2015

V tomhle blogu se sice věnujeme převážně ekonomii, ale přece jen mi to nedá jen tak přejít ten propagandistický „overkill“ odpůrců průjezdu kolony pěti set amerických vojáků a stovky vojenských vozidel Českem. Pečlivě jsem hledal, jak a zda se bude vyhodnocovat, že to tak strašně přehnali, až se jim podařilo vybudit lidi k nějaké aktivitě, ovšem zcela opačného směru. Za normálních okolností by se Češi v tom hnusném počasí neobtěžovali jít někomu zamávat, a přišli by tak členové fanklubů.

Angličtina nemá jednoslovný ekvivalent pro škodolibost (běžně se používá německý termín Schadenfreude), takže nelze očekávat, že by třeba americký velvyslanec nabídl nějakou pamětní medaili americko-českého přátelství Jiřímu Vyvadilovi nebo Martě Semelové, jak nechtěně, ale účinně téhle družbě pomohli.

Na webu jsem nenašel z pera obvyklých proruských aktivistů nic dostatečně introspektivního, co by tento fenomén vnímavě prozkoumalo. Tahle reakce vznikla na apríla, a míří trochu úběžně, nicméně jako monitoring myšlenkových pochodů autora se to hodí.

Aniž bych si troufal posuzovat, jak se vyvíjí v důsledku anexe Krymu a konfliktu na východě Ukrajiny vztah Čechů k Ukrajincům, případně k Rusům, v každém případě má smysl pečlivě sledovat ekonomický vývoj v obou zemích.

Vřele doporučuji všem stáhnout si čerstvou situační , kterou o Rusku publikovala Světová banka.

V kostce jeden graf, který ukazuje, že Rusko rostlo pomalu už před propadem cen ropy, a půjde dolů v základním scénáři letos o 3,8 procenta (pozor, čísla na obrázku nemají index oproti loňskému roku):

Možná nejpodstatnější část situační zprávy najdete na jejím konci, na posledních pěti stránkách se poměrně detailně rozebírají dopady sankcí na ekonomiku. Jak recese v Rusku ovlivní zdejší zahraniční a domácí politiku, to bohužel zpráva neanalyzuje. Bude platit hypotéza, že medvěd nejvíc zlobí, když má hlad?