Hicon má od státu pochybnou zakázku za dvě miliardy korun
Rozdávat státní zakázky podezřelým způsobem dovedou leckteří ministři, jejich náměstci a ředitelé. Pozornost médií byla v tomto směru v uplynulých měsících upřena především na ministerstvo zahraničí a tamní rošády Karla Srby, Pavla Jaroše a Aleše Šatánka. Logicky se však dalo očekávat, že podobné jednání hraničící s poškozováním státní kasy a soukromým obohacováním se časem objeví i na dalších ministerstvech. Ministerstvo dopravy z dob Jaromíra Schlinga, který proslul filipikou proti zadávání státních zakázek formou veřejných výběrových řízení, bylo jedním z favoritů. Současné vedení resortu neprověřuje jen zakázku pro společnost Housing & Construction na dálnici D47, které má vést do Ostravy, ale i smlouvy pro řadu dalších zakázek. Týdeník EURO zjistil, že mezi nimi se nyní jako problematická jeví zakázka na výrobu registračních značek (SPZ).
Nestandardní smlouva.
Bývalí Schlingovi náměstci Karel Holl a Vladimír Sokolík uzavřeli s firmou Hicon velmi nestandardní smlouvu. Je totiž sice uzavřená na dobu neurčitou (na základě zákona by tak měla být vypověditelná ve lhůtě tří měsíců), ale má zvláštní podmínku. Ta stanoví, že může být vypovězena až tehdy, když ministerstvo od Hiconu odebere dvanáct milionů registračních značek! Tuto informaci potvrdil ředitel odboru schvalování vozidel a předpisů na ministerstvu dopravy Josef Pokorný a náměstek úřadu Jiří Kubínek.
Jaká je průměrná roční spotřeba nových značek lze odvodit ze statistik centrálního registru vozidel za léta 1999, 2000 a 2001. Z nich lze vyčíst, že ročně bylo přihlašováno zhruba 300 tisíc nových a dovezených vozidel, značku si navíc vyměnili majetilé 100 tisíc vozidel a téměř 400 tisíc vozidel bylo převedeno mezi okresy. Po zavedení nových pravidel (dříve při převedení vozu mezi okresy nebyla značka měněna) se tak dá průměrná roční spotřeba registračních značek odhadnout na 600 tisíc až jeden milion. Budeme-li počítat roční spotřebu espézetek v celé republice v průměrné výši jednoho milionu kusů, pak dostala firma Hicon zakázku na dvanáct let.
„Díval jsem se na tu smlouvu a překvapila mě. Dosud jsem se s žádnou takovou nesetkal. Standardní určitě s ohledem na závazek odebrat dvanáct milionů značek není,“ komentoval současný náměstek ministra dopravy Jiří Kubínek.
Jak na to bude reagovat, zatím Kubínek neví. „Pro kohokoli, kdo po svém předchůdci na ministerstvu podědí smlouvy, které jsou uzavřeny v souladu s platným právem České republiky, jsou tyto smlouvy závazné. Zmíněná smlouva byla uzavřena a mnoho značek bylo vyrobeno dříve, než jsem nastoupil do funkce náměstka, a dnes řešíme jen dokončení spolupráce – výrobu určitého počtu značek za určitou částku. Smlouvu podepsali za ministerstvo dopravy náměstci Karel Holl a Vladimír Sokolík, kteří v něm již nepracují. Zadal jsem vypracování právního rozboru smluv s firmou Hicon, ale zatím jej nemám k dispozici a nemohu proto učinit žádný závěr. Pokud je smlouva skutečně nevypověditelná do odběru dvanácti milionů kusů značek, tak jakékoli další úvahy o nabídkách jiných firem jsou bezpředmětné,“ uvedl v rozhovoru pro týdeník EURO Jiří Kubínek. A kdy bude mít právní posouzení k dispozici? „Do konce tohoto kalendářního roku budou tyto věci narovnány,“ řekl náměstek.
Jen kus hliníku.
Týdeník EURO získal informaci, že o výpovědi smluv s Hiconem se na ministerstvu velmi vážně uvažuje již nyní. Zhruba před rokem se totiž v médiích objevila reakce konkurentů této firmy z Popůvek u Brna, společností Viaflex Smržovka a FV plast, které uvádí, že nové značky jsou navíc předražené.
Ředitel odboru Josef Pokorný však tvrdí, že s Hiconem je spokojen a není zájem smlouvy vypovědět. „Všechny objednávky realizované na základě smluv uzavřených mezi ministerstvem dopravy a spojů a dodavatelem jsou ze strany výrobce plněny jak v objemech, tak v požadované kvalitě. Na registračních místech nenastal závažný problém, který by vznikl kvůli nedostatku tabulek, a to ani v době, kdy ministerstvo nebylo schopné plnit smluvní podmínky spojené s financováním objednaného, vyrobeného a dodaného zboží,“ uvádí Pokorný. Dodává, že v současnosti státní úřad dluží firmě Hicon přes sto milionů korun.
Cena jedné plechové značky se pohybuje mezi 106 a 214 korunami, záleží na jejím tvaru, rozměrech a počtu znaků. „Nejobvyklejší tabulka ve tvaru obdélníku o rozměrech 520 krát 110 milimetrů stojí 166,70 Kč včetně DPH,“ uvádí Pokorný.
Ředitel společnosti FV Plast František Vondráček týdeníku EURO řekl, že odhaduje výrobní náklady na jednu značku kolek patnácti korun a po rozpočítání investice při současných objemech, jež dodává Hicon, na 60 korun. „Registrační značka je kus hliníku vybouchnutý na stroji a pokrytý barevnou fólií, což nepředstavuje téměř žádné náklady. Podstatná je jen pořizovací cena strojů na tuto výrobu,“ říká Vondráček. K dříve častému argumentu, že značky jsou nyní výrazně dražší kvůli přidání hologramu (ochrannému prvku) dodal, že cena hologramu se pohybuje mezi patnácti až dvaceti haléři. Ředitel společnosti Viaflex Smržovka Čestmír Houžvička, který letos v lednu v regionálních novinách tvrdil, že jeho firma může dodat značky mnohem levněji, neměl minulý týden čas odpovědět, v jakém cenovém rozpětí značky nabízí.
Více než dvě miliardy.
Ministerstvo dopravy dříve tvrdilo, že převzalo smlouvu s Hiconem od ministerstva vnitra spolu s celou dopravně správní agendou. Na vnitru Hicon zvítězil v roce 1993 ve výběrovém řízení. Jenže v roce 2001 ministerstvo dopravy bez jakéhokoli nového výběrového řízení podepsalo s firmou smlouvu na minimálně dvanáct milionů značek a to při zvýšené ceně za jeden kus. Objem zakázky tak bude převyšovat dvě miliardy korun.
„Celá dopravně správní agenda, pod kterou spadají i tyto registrační značky, byla podrobena tvrdé kritice. Dohodli jsme se na znění nové veřejné obchodní soutěže - byla zveřejněna před třemi týdny - na dodávku všech tiskopisů, které ministerstvo dříve podle takto uzavřených smluv nakupovalo. Obchodní soutěž by měla končit v listopadu a do konce roku by se měl vybrat nový dodavatel. Řešíme však ještě druhý problém. Je to úkol pro nejbližší měsíce příštího roku, kdy ředitelé příslušných odborů rozdělí tiskopisy na ty, které se skutečně musí tisknout, a na ty, které lze vytisknout přímo na místě - kde člověk konkrétní potvrzení musí získat - z počítače na obyčejné tiskárně,“ uvedl náměstek Kubínek.
Dálnice na Ostravu
O realizační dohodě o výstavbě ostravské dálnice D47 podepsané s firmou Housing & Construction říká náměstek ministra dopravy Jiří Kubínek, který prověřuje smlouvy z Schlingovy éry, že je na ministerstvu tématem číslo jedna. „Ve spolupráci se Státním fondem infrastruktury a s Ředitelstvím silnic a dálnic na ní intenzivně pracujeme. Vznikl pracovní tým, jehož součástí jsou i ředitelé a pracovníci těchto organizací; jeho úkolem je posouzení smluv, které v rámci realizační dohody firma Housing & Construction musí dodat ministerstvu dopravy. například smlouvy o financování údržby a opravách této dálnice. Do čtrnácti dnů budeme mít posouzení hotové a tento materiál bude po odsouhlasení na ministerstvu dopravy předložen vládě. Do čtrnácti dnů bude i posouzen finanční model a smlouvy o financování,“ uvádí náměstek Kubínek.
Nyní prý není smyslem jeho práce vypovědět smlouvu s Housing & Construction, ale zahájit stavbu dálnice. Dodává, že právní a finanční analýza má odhalit případná slabá místa. „Poslední variantou, o které zatím nehovoříme, je vypovězení smluv,“ říká Kubínek. A není hlavním úkolem dotlačit izraelské konsorcium, aby snížilo cenu, jejichž výši považují experti na výstavbu silnic a dálnic z firmy Mott MacDonald za předraženou o desítky miliard korun? „I to může být výsledkem té finanční analýzy,“ připouští Kubínek.
(mtc)