Německý exkancléř Gerhard Schöder přijal funkci v dozorčí radě ruské ropné společnosti Rosněfť. Odmítá, že by firma byla prodlouženou rukou Vladimira Putina. Přitom v minulosti spolkla nezákonně zbankrotovaný Jukos miliardáře Michaila Chodorkovského, otazníky vyvolává i pohlcení Bašněfťi.
Bývalý kancléř, který úřad vykonával v letech 1998 až 2005, kývl na nabídku ruské strany, aby se stal členem dozorčí rady ruského ropného gigantu Rosněfť. „Udělám to, jde o můj život. O něm rozhoduji já, nikoliv německý tisk,“ reagoval exkancléř na kritiku německých médií, ale i politiků z CDU.
Současná kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že to, co pan Schröder dělá, není v pořádku. Zejména kvůli tomu, že Rosněfť je na sankčním seznamu EU kvůli ruské anexi Krymu.
Bývalý předseda SPD se brání, že firma je běžným koncernem, ve kterém mají podíl i další firmy. Rusko vlastní ve firmě 50 procent akcií, BP 19,75 procenta, Katar a Glencore 19,5 procenta. Loni měla firma Rosněfť tržby ve výši 65 miliard dolarů (1,4 bilionu korun) a stala se 51. největší společností světa podle tržeb.
Volba složení dozorčí rady je naplánována na 29. září. Schröder by se měl stát jejím předsedou. Nicméně jak připomíná německý Zeit, běžnou firmou Rosněfť rozhodně není.
Rusko se připravuje na MS ve fotbale v roce 2018:
Severokorejští otroci a zamoření močí. Rusko spěje k fotbalovému šampionátu
Ruskou jedničkou se společnost Rosněfť stala poté, co ruské úřady nechaly v roce 2006 zbankrotovat konkurenta Jukos Michaila Chodorkovského tím, že na firmě vypočetly obrovské daňové nedoplatky. Následně se Rosněfť stala globálním hráčem, když přes neznámou společnost Baikal Finance Group odkoupila divizi Jukosu Juganskněftěgaz.
V květnu 2017 odvolací soud v Amsterodamu rozhodl, že ruský likvidátor neměl právo v roce 2007 prodat akcie nizozemské firmy Yukos Finance a také že celý bankrot je podle nizozemského práva nezákonný.
V době, kdy byl Schröder kancléřem, byl Chodorkovskij zatčen a skončil ve vazbě (od října 2003, v roce 2005 byl ruským soudem odsouzen k devíti letům vězení). Během setkání Schrödera a Putina v prosinci 2004 se kancléř zastával ruského státu a nechtěl případ Chodorkovskij, který byl motivován zejména politicky, komentovat, aby nezatížil německo-ruské vztahy.
Likvidace Jukosu byla připraveným Putinovým plánem, jak dostat těžbu ropy opět pod kontrolu státu. Z Rosněfťi se pod vedením Igora Sečina stala nejmocnější firma ve státě, kdy ročně na daních do ruského rozpočtu platí okolo 20 miliard eur (přes půl bilionu korun) a patří mezi největší plátce daní. V tomto ohledu předběhla i Gazprom. Společnost Rosněfť koupila v roce 2013 také konkurenta TNK-BP za 55 miliard dolarů (1,2 bilionu korun).
Bašněfť. Jukos číslo dvě
Další spornou akvizicí Rosněfťi je koupě podílu 50,1 procenta ve firmě Bašněfť loni v listopadu za 5,2 miliardy dolarů (114 miliard korun). Při této příležitosti byl zatčen ruský ministr pro hospodářský rozvoj Alexej Uljukajev, který měl převzít úplatek ve výši dvou milionů dolarů právě za zprostředkování tohoto obchodu.
Předání úplatku bylo naplánováno tajnou službou FSB. Uljukajev platil za kritika přílišných státních zásahů do ruské ekonomiky a také kritika Sečina.
Putin podporuje Ladu:
Putinova Lada chce dobýt německý trh. Pomoci má český manažer
Navíc šéf Bašněfťi Vladimir Jevtušenkov skončil už v roce 2014 v domácím vězení za finanční podvody a případ se podobá převzetí Jukosu. Jevtušenkov se následně firmy vzdal a byl propuštěn.
Na konci srpna baškirský arbitrážní soud rozhodl, že Jevtušenkova firma AFK Sistěma musí zaplatit 136 miliard rublů (52 miliard korun) Rosněfťi za škodu, která údajně vznikla v době, kdy vlastnila Bašněfť.
Instalace Schrödera do čela dozorčí rady Rosněfťi by mohla dále upevnit pozici Sečina v ruském ropném sektoru, protože orgán má spíše dekorativní funkci. Dohlíží například na to, aby firma neporušovala burzovní zákony.
Německý exkancléř nahradí ruského ekonoma Andreje Belousova, který v čele dozorčí rady kritizoval koupi Bašněfťi.
Dále čtěte:
Miliardářům kraluje Putin. Má prý víc než Gates s Bezosem dohromady
Putinův státní kapitalismus: navrch huj, uvnitř dotace
