Výše povodňových škod den ode dne naskakuje. Jen část přitom pojišťovny proplatí. Se záchranným balíčkem první pomoci už přišel i stát. Mezi obce a jejich obyvatele rozdělí minimálně 300 milionů korun.
Foto: ČTK
Jen co přestalo pršet a voda ze zaplavených území opadla, začali lidé hromadně hlásit pojišťovnám škody. Počet i objem škod každým dnem raketově roste, shodují se zástupci pojišťoven. Česká asociace pojišťoven odhaduje, že poškozeným lidem budou muset její členové vyplatit řádově stovky milionů korun.
Skutečné škody jsou ale mnohem vyšší. Je tu třeba veřejný nebo jinak nepojistitelný majetek, jehož poškození musí ze svého hradit obce, kraje i stát. Příkladem může být Správa železniční dopravní cesty. Předběžně odhaduje škody na severomoravských a slezských kolejích na 350 milionů korun a doufá, že jí přispěje stát. „Ještě nejsou zaplaceny všechny škody po loňských záplavách,“ připomíná mluvčí Správy Pavel Halla. Loni železničáři škody spočítali dokonce na téměř 900 milionů korun.
Někdo se pojistit chce, ale nemůže
Řada lidí bydlících v záplavových oblastech je navíc bez možnosti pojistku proti velké vodě vůbec uzavřít. Na mnoha postižených místech Moravy totiž v minulosti velká voda už řádila. „Pokud byla nemovitost již dvakrát a vícekrát zatopena, dané místo běžně nepojišťujeme,“ souhlasí mluvčí Kooperativy Marek Vích. Nevyloučil, že přístup k pojištění rizika povodně či záplavy se v budoucnosti vzhledem k letošním povodním změní, bližší podrobnosti ale neuvedl. Podobně se ovšem vyjádřil při povodních už před rokem.
Každá pojišťovna má ale vlastní pravidla. K pojištění u České pojišťovny se podle mluvčí Dagmar Koutské přistupuje podle zařazení nemovitosti do rizikového pásma. Takže klient, který je v pásmu 1 (tedy bez obav ze záplav, které hrozí jen pětině míst v zemi), má riziko povodně a záplavy bez omezení. Nemovitosti ve druhém a třetím pojistném pásmu pojistit lze, podle míry rizika je ale vykalkulováno vyšší pojistné.
Naopak ve čtvrtém pásmu, v místech v bezprostřední blízkosti vodních toků, je nebezpečí povodně a záplavy z pojistky vyloučeno. Ani takový klient ale podle Koutské není zcela bez šance. „Jeho nemovitost není zcela nepojistitelná, přistupuje se k ní na základě vyjádření odborníka individuálně. Vyloučí se například desetiletá, dvacetiletá voda, nebo se stanoví limit pro riziko záplav a povodní, nebo kombinace obojího,“ objasňuje postup.
„Některá místa v blízkosti vodních toků jsou již dnes nepojistitelná,“ míní ale Jan Jelínek ze společnosti Rentia. Zkušenosti při likvidaci pojistných událostí z června loňského roku podle něj říkají, že mnozí lidé se z povodní v letech 1997 a 2002 nepoučili. Podle loňské ankety pro Českou asociaci pojišťoven je nejčastější chybou klientů aktualizace pojistné smlouvy, z čehož následně vyplývá nízké plnění od pojišťovny.
Pojišťováci připomínají: nezapomeňte vše fotit
Kdo ale přece jen pojištěn je, musí škodu také dokázat. „Likvidátoři jsou v terénu a prohlížejí konkrétní místa škod, kde voda opadla a podmínky dovolují jejich příjezd,“ říká mluvčí UNIQA pojišťovny Eva Svobodová.
U konkurence to není jiné. První rada je stejná jako při předchozích kalamitách. Pracovníci pojišťoven všem poškozeným vzkazují, ať se okamžitě snaží všechny škody na majetku vyfotografovat. Nejpostiženější jsou podle všeho okresy Frýdek-Místek a Karviná, ale jak postupovala povodňová vlna, začínají se objevovat i škody z jihu Moravy.
Nejčastější výše škod se pohybuje zatím v desítkách tisíc korun. Tomáš Hejda z ČSOB Pojišťovny ale připomíná, že v prvních dnech kalamitních situací jsou vždy přijímána hlášení drobných škod občanů. Skutečně velké škody z průmyslového pojištění se budou nahlašovat později. „Každá z těchto škod však bude představovat miliony korun,“ dodal.
Starostové budou hodně papírovat
Rychleji než pojišťovny chce zasáhnout stát. Ministerstvo pro místní rozvoj spouští rychlou finanční pomoc lidem v zatopených oblastech ve formě příspěvku 30 tisíc korun. Ta má sloužit domácnostem na obnovení jejího základního vybavení. Lidé o ni mohou požádat pomocí jednoduchého formuláře prostřednictvím starosty své obce. Obce samotné mohou navíc požádat o dotaci na nákup nebo výstavbu ubytovacích jednotek pro své občany, kteří přišli o střechu nad hlavou. K získání dvousettisícové dotace je třeba, aby byl na území obce během povodně vyhlášen krizový stav. Náhradní ubytování pro občany musí také splňovat minimální standard zahrnující WC, rozvody vody a elektřiny.
Další možností je požádat o finanční příspěvek ve výši 150 tisíc korun. Ten je možné získat na jednu bytovou jednotku. Příspěvek poskytuje krajský úřad na základě písemné žádosti, kterou za občana podá obec na Ministerstvo pro místní rozvoj.
Dotaci na úhradu nákladů na demolici stavby, kterou poničila povodeň, mohou získat obce i občané. Zde žádná horní hranice není a dotace plně pokrývá náklady spojené s demolicí.
„Lidé v tuto chvíli potřebují pomoc se zajištěním základních potřeb. Prvotní dotace pomůže domácnostem se zachováním jejich základních funkcí. Na první rychlou pomoc má ministerstvo připraveno 300 milionů korun. O případném navýšení této částky budeme jednat v následujících dnech s Ministerstvem financí,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška.
Obce a kraje mohou navíc požádat o dotace z programu obnovy obecního a krajského majetku postiženého živelní nebo jinou pohromou. Dotace z tohoto programu jsou určeny hlavně na opravu a pořízení dopravních komunikací, veřejných prostranství, staveb a zařízení v majetku obcí a krajů. Ministerstvo pro místní rozvoj v nejbližší době uspořádá pro starosty obcí seminář o tom, jak správně žádat o dotace z tohoto programu. Potřebná dokumentace pro požádání o dotace je dostupná na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj. Starostové obcí mohou žádat o bližší informace na čísle 224 861 153.
Také některé tuzemské banky se rozhodly vyjít vstříc postiženým povodněmi a připravily speciální zvýhodněné nabídky. Klienti mohou například bezplatně vypovědět termínované vklady nebo zažádat o individuální splátkový kalendář. Nejde jen o občany, ale i o obce. „Česká spořitelna posoudí situaci každé postižené obce individuálně a je připravena jednat o optimálním řešení, například odkladu splátek z poskytnutého úvěru na období šesti měsíců,“ dodává mluvčí spořitelny Kristýna Havligerová. „Komerční banka také zvažuje možnosti, jak pomoci obcím, které byly povodněmi postiženy,“ připojuje se mluvčí KB Monika Klucová.
Ostatní banky zatím nic zvláštního neplánují. Očekávají ale zvýšený zájem o úvěry. Podle mluvčí GE Money Bank Markéty Dvořáčkové se dá očekávat v řádu týdnů. „Z našich předchozích zkušeností víme, že lidé se snaží nejprve zlikvidovat škody, psychicky se s nastalou situací vyrovnat a až pak přemýšlejí o tom, jak budou financovat opravy,“ vysvětluje Dvořáčková.
