V průběhu minulého roku proběhla statistická akce desetiletí, sčítání lidu. Plánované náklady byly 2,48 mld. Kč, což je násobně více než v elektronizovaných zemích. Studie pracovní platformy RESTART provedla srovnání českého sčítání s praxí států, které již rozvinuly svůj eGovernment a tedy fungují tak, jak by se v 21. století očekávalo.
Foto: archív
Mezi výsledky hodnocení patří, že pokud by Česká republika postupovala rychleji a efektivněji v elektronizaci dat, mohli bychom se sčítat o zhruba 1,5 miliardy levněji a každý občan by si ušetřil půl hodiny svého času. Naopak, pokud stát brzy nezačne s aktivními změnami legislativy a přípravou elektronizace, která s sebou nese efektivní využívání stávajících dat, bude si národ muset sčítání zopakovat i v roce 2021 ve stávající zastaralé a drahé podobě.
Studie nehodnotila přiměřenost cen vysoutěžených veřejných zakázek, ale pouze obecné metody sčítání běžně používané v EU. Výsledky mají přispět k široké diskuzi o změnách legislativy a přístupu k elektronizaci agend Česka. Autory studie a s ní související Metodiky měření efektivity e-služeb ve veřejné správě jsou Martin Tajtl a Martin Ješuta, autoři RESTARTu a studenti oboru Informační systémy a technologie na VŠE.
Studenti tvrdí, že v zahraničí lze nalézt inspiraci pro lepší řešení, než jaká používáme u nás v mnoha oblastech státní správy. To se týká i sčítání lidu. Variant existuje celá řada a vesměs platí, že čím je konkrétní varianta méně náročná na spolupráci obyvatel, tím je levnější. Vrcholem elektronizace sčítání lidu je „sčítání založené na registrech“. Jedná se o stav, kdy stát plně využívá již získaná data a sčítání provádí výhradně jejich propojením. Cena takovéhoto sčítání se uvádí jako 10 % ceny běžného terénního sčítání. Ovšem tento poměr výrazně ovlivňuje velikost země, ale i architektura registrů. Na základě zkušeností zemí, které již z registrů sčítají lze odvodit náklady na sečtení touto metodou i u nás a to na 300 – 700 mil. Kč.
Nižší hodnoty by se dosáhlo, pokud by všechny jednotlivé registry a databáze byly navzájem propojené, tak jako jsou například vznikající 4 základní registry. S vyšším množstvím samostatně stojících zdrojů dat by cena na jejich propojení úměrně tomu rostla. Podstatným faktorem ale je, že do této ceny nejsou započítány náklady na vytvoření a provoz těchto potřebných registrů. Důvodem je fakt, že nejsou využívány výhradně pro sčítání lidu, ale celoročně je využívá státní správa, čímž snižuje byrokratickou zátěž nejen firem a občanů, ale i sama sebe.
Z registrů v Evropě v roce 2011 sčítalo Norsko, Švédsko, Finsko, Rakousko a Dánsko. K nim lze také zahrnout Nizozemí a Slovinsko, které však vedle registrů využili i výsledky statistických průzkumů, které se provádějí bez ohledu na sčítání lidu. Díky tomu, že tyto varianty nevyžadují součinnost obyvatel a současně jsou nejlevnější variantou, je možné je označit za doporučované.
Na stránce www.czrestart.cz se nachází kompletní studie sčítání lidu a metodika měření. RESTART představuje informační a pracovní platformu určenou všem zájemcům o „restartování“ České republiky. Web platformy uveřejňuje kvalitní informace, analýzy, výzkumy, názory a srovnání.
