Finanční správa řeší zdanění výnosů ze sdíleného majetku se zpožděním
Společnosti s rakouskými kořeny působí v mnoha sektorech české ekonomiky.
Jedním z nich je i poskytování účetních služeb a daňového poradenství, kde k významným hráčům patří skupina Grant Thornton. Stále důležitějším tématem v oblasti účetnictví a zdaňování se stává sdílená ekonomika, týdeník Euro na toto téma hovořil s jednatelkou společnosti Grant Thornton Tax & Accounting Gabrielou Hoppe.
* Proč sdílená ekonomika vzbuzuje tolik emocí?
Podstatné je slovo sdílená, lidé sdílejí to, co už mají, například auto či byt. Tedy cokoli, co mají a plně to nevyužívají, mohou sdílet. A to je zároveň zdroj konfliktů – když si někdo tu věc pořídí pro soukromé účely, tak nemá další výdaje, jako by si to auto nebo byt pořizoval pro podnikání. Chcete-li například jezdit jako taxikář, auto si musíte koupit, ale jako soukromá osoba již vůz vlastníte. Do nákladů tedy nemusíte nutně počítat například odpisy vozu, takže můžete být levnější než standardní poskytovatelé. Z pohledu ekonomické teorie to je minimalizace ztrát mrtvé váhy.
* Mluvíte o minimalizaci ztrát, není tedy sdílená ekonomika naopak přínosná?
Určitě, je zde přínos z pohledu ekologie a zlepšení využití zdrojů ve společnosti.
Nicméně účastníci sdílené ekonomiky by měli mít i určité povinnosti, přičemž část osob pohybující se v této sféře v podstatě podniká, ale neplní stejné zákonné požadavky a ani neposkytují odvody jako tradiční podnikatelé.
* Jak se na sdílenou ekonomiku dívá česká Finanční správa?
Obecně toto téma řeší se zpožděním, to platí v Česku i v Rakousku. Ale už se tomu samozřejmě začínají věnovat. Například počátkem dubna oznámilo české ministerstvo financí novelu zákona o místních poplatcích, která by měla platit i pro příležitostné pronajímatele přes platformu Airbnb. Charakteristickým rysem podnikatele ve sdílené ekonomice je pohyb po škále mezi nízkým rizikem zaměstnance a vysokým rizikem tradičního podnikatele. Cestou může být zavedení nového, hybridního způsobu zdanění účastníků sdílené ekonomiky. Například Belgie již takový specifický režim má, uplatňuje sníženou daňovou sazbu deset procent na prvních pět tisíc eur na příjmy ze sdílené ekonomiky a poplatníci s tržbami vyššími jsou považováni za klasické osoby samostatně výdělečně činné. Obecně je zdanění sdílené ekonomiky složité, i proto na téma jejích daňových a účetních aspektů pořádáme v lednu příštího roku ve spolupráci s VŠE v Praze konferenci.
* Zdaňuje se v Česku nějak sdílená ekonomika?
Náš daňový systém je postaven na tom, že příjmy přiznává poplatník. Když je nepřizná, tak by Finanční správa měla být schopná ten příjem dohledat a doměřit.
Problémem je, že subjektů je opravdu hodně, v případě sdílené ekonomiky jde o tisíce, možná desetitisíce subjektů, na což nemá Finanční správa kapacity a zdroje. Například Estonsko se dohodlo se společností Uber, že Uber bude dávat finanční správě informace o svých řidičích a firma za to dostane určité výhody, jako například předvyplnění daňových přiznání pro řidiče. Objevuje se trend, kdy finanční správa přenáší správu výběru daní na daňové subjekty. I proto se prosazuje standard SAF-T (Standard Audit File for Tax), kdy se propojí účetní software firmy s IT systémy finančních úřadů, které tak získají kompletní data v reálném čase. Taková úprava je nyní uzákoněna již v devíti zemích EU. V některých zemích Unie bez schválení finančního úřadu nevystavíte ani fakturu.
* Jakou roli u sdílené ekonomiky hrají kryptoměny, daří se finančním úřadům zdaňovat transakce v nich probíhající?
V Česku jsou kryptoměny upraveny pouze v zákoně proti praní špinavých peněz, zde se říká, že to jsou virtuální měny, ale ne elektronické peníze. Proto se k nim někdy, např. pro účely odvodu DPH, chováme jako k penězům, ale například pro Českou národní banku to peníze nejsou a de facto od nich dávají ruce pryč. Ovšem vzhledem k rostoucímu objemu kryptoměn se to musí změnit, kryptoměny se postupně stanou významným hybatelem světové ekonomiky, začneme v nich platit a budeme je mít v účetnictví. Je tedy nejvyšší čas se dohodnout, jak s nimi budeme zacházet.
Charakteristickým rysem podnikatele ve sdílené ekonomice je pohyb po škále mezi nízkým rizikem zaměstnance a vysokým rizikem tradičního podnikatele.
