Energetický zákon leží ve sněmovně, vázne aktualizace státní energetické koncepce a totéž platí i pro surovinovou politiku
Česká energetika čeká na nová pravidla, která bude muset akceptovat po schválení velké novely energetického zákona. Zároveň nemá jasno ohledně dlouhodobých cílů. Sobotkova vláda se v programovém prohlášení zavázala, že zajistí dokončení aktualizace státní energetické koncepce a státní surovinové politiky. Zatím však lze s jistotou říci pouze to, že se na aktualizaci těchto základních strategických dokumentů pracuje už pátým rokem.
Velká novela Novela energetického zákona začala nabírat zpoždění už v průběhu připomínkového řízení.
Po velké kritice a řadě změn ji nakonec vláda schválila a Poslanecká sněmovna zařadila na program nynější mimořádné schůze.
Předkládaný návrh nynější takzvané velké novely má do zákona zakomponovat nové předpisy platné v EU, sladit dosavadní úpravu s novou podobou českého občanského zákoníku a obchodního práva a nastavit účinné kontrolní mechanismy. Změny se týkají zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích, navazujícího zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných obnovitelných zdrojích energie, a dalších předpisů.
Právní vakuum Poslanci se 4. listopadu začali novelou zabývat, ale po úvodních procedurách její projednávání odložili. Zamítnutí požadovali opoziční poslanci ODS a TOP 09. Návrh označili za legislativní zmetek se spoustou závažných chyb, které nebude možné ve sněmovně opravit. Předseda koaliční strany Úsvit Tomio Okamura navrhl, aby se předložený materiál vrátil vládě k přepracování. Totéž požaduje i předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková, která se s touto výzvou obrátila na poslance o den dříve.
Zástupci energetiků naopak průtahy kritizují. „Současný legislativní chaos nepřispívá k efektivnímu rozvoji plynárenství a obecně energetiky,“ píše se v prohlášení Českého plynárenského svazu.
Novela měla původně platit už od ledna, ale už nyní se termín posunul na polovinu roku 2015.
Plynárenský svaz se začátkem listopadu připojil k původní žádosti Svazu průmyslu a Hospodářské komory. Představitelé největších podnikatelských uskupení adresovali vládě a poslancům výzvu k urychlenému projednání novely už v září.
Sporná místa Poslancům v návrhu novely nejvíc vadí dva okruhy změn. Účtování poplatků za obnovitelné zdroje podle kapacity hlavního jističe a zásahy do pravomocí Energetického regulačního úřadu.
Zavedení kapacitní platby sice zvýhodní velké odběratele, ale ve svém důsledku se dotkne všech spotřebitelů elektřiny. Odpůrci této změny se obávají, že zvýhodnění firem půjde na úkor domácností. Přechod z nynějšího způsobu účtování, kdy všichni platí podle spotřebované elektřiny, navíc potrestá ty, kteří se snaží elektřinou šetřit.
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek při vystoupení ve sněmovně tvrdil, že k žádnému zdražení nedojde. „Pokud by měla některá domácnost platit více, poplatek se jí spočítá podle dosavadního modelu,“ řekl. Z toho je jasné, že snížený výběr bude muset dorovnat státní rozpočet, což znamená, že výpadek zaplatí všichni daňoví poplatníci. Letos jde na podporu obnovitelných zdrojů zhruba 40 miliard korun. Na poplatcích vybíraných podle spotřeby se vybere kolem 24 miliard, zbytek musí uhradit státní pokladna.
Pochybnosti vyvolávají i nová ustanovení týkající se Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Navrženou pětičlennou radu ERÚ lze vnímat jako pokus o politizaci úřadu, vytváření nových trafik a přechod k neadresné kolektivní zodpovědnosti. Nezávislost regulátoČeká ra ohrožuje také návrh, podle něhož by úřad napříště musel „zajistit finanční stabilitu regulovaných subjektů“.
Nervozita kolem koncepce Argumentem pro další odklady přijetí zákona mohou být nedokončené strategické dokumenty. Jde především o státní energetickou koncepci (sek) a státní surovinovou politiku, v nichž vláda stanoví cíle české energetiky pro příští období. Plynárenský svaz ve své listopadové výzvě naopak požaduje „dopracování a urychlené schválení aktualizace státní energetické koncepce“.
Aktualizovaná koncepce měla být podle původních plánů k dispozici už v červnu. Teď se však s dokončením čeká na výsledek analýzy dalšího rozvoje jaderné energetiky.
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek tento měsíc uvedl, že vláda v připravované koncepci prosazuje energetický mix založený na jádru i uhlí. „Je tam šest základních variant. Nechceme variantu plynovou, tedy přechod primárně na plynové elektrárny, ani extrémně reduktivní variantu, která sází na obnovitelné zdroje, protože je to pro Českou republiku příliš drahé,“ řekl.
Základní koncepce domácí energetiky má stanovit, jaké zdroje bude Česká republika v příštích třiceti letech využívat. Stanoví rovněž rozpětí čili jakou část energie získá z jádra a kolik třeba z uhlí. Právě o podílu těchto zdrojů se vedou nejostřejší diskuse. „Vláda má představu, že bude rozvíjet jadernou energetiku, zásadní, o čem diskutujeme, je, aby to nebylo příliš drahé pro poplatníka nebo spotřebitele,“ řekl ministr, podle něhož by vláda měla projednat aktualizovanou SEK ještě letos.
Úskalí surovinové politiky O termínu pro surovinovou politiku se zatím ani nemluví. Přijetí tohoto dokumentu vyžaduje větší odvahu, protože na rozdíl od koncepce obsahuje konkrétní čísla i konkrétní řešení. Od aktualizované verze se například očekává, že definitivně určí, zda a v jakém rozsahu bude možné prolomit nynější limity těžby hnědého uhlí.
K surovinové politice stále ještě probíhají diskusní setkání, takzvané kulaté stoly.
Ministerstvo průmyslu a obchodu jich za posledního půl roku zorganizovalo pět. Ta nejzajímavější – budoucnost těžby uranu a domácí zdroje hnědého uhlí – se sice chystají, ale jejich termín dosud nebyl stanoven.
Diskuse u kulatých stolů se účastní odborníci a jejich připomínky jsou cenné. „Náměty budou využity k doplnění návrhu nové surovinové politiky. Materiál bude poté projednán Radou vlády pro energetickou a surovinovou strategii ČR, odeslán do meziresortního připomínkového řízení a předložen vládě k projednání,“ uvádí se na stránkách ministerstva.
Málo odvahy Před schválením aktualizované verze surovinové politiky je stále v platnosti dokument z roku 1999. První aktualizaci přitom dostala vláda Petra Nečase už v roce 2011, další o rok později. Obě odložila kvůli pasážím o limitech pro těžbu uhlí. Úřednický kabinet Jiřího Rusnoka se otázkou aktualizace odmítl zabývat s tím, že pro rozhodování o tak důležitých věcech nemá mandát.
Snaha o zmírnění třecích bodů vedla k rozdělení připravované aktualizace na dva dokumenty. Ten méně kontroverzní nazvaný Politika druhotných surovin je už na stole a vláda ho může projednat. O druhém s citlivými tématy budoucího využití jaderné energetiky a hnědého uhlí se stále diskutuje.
Rada vlády pro energetickou a surovinovou strategii ČR letos v dubnu doporučila využití uhlí za územními ekologickými limity v případě lomu Bílina a diskusi o dalším osudu Dolu ČSA, případně dalších zásob uhlí na území ČR.
Těžební unie ČR rozdělení dokumentu kritizuje a tvrdí, že se tím nic neurychlí a že se naopak doba nejistoty jen prodlouží. Připomíná rovněž, že surovinová politika musí být propojena s aktualizovanou státní energetickou koncepcí a dalšími strategickými dokumenty, které však nejsou k dispozici. „Zásadní nedostatky spatřujeme v tom, že dokument nenavrhuje řešení, která by byla z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství a dalších zákonem chráněných obecných zájmů konkrétní a jednoznačná,“ uvádí unie v prohlášení (ze začátku listopadu).
O autorovi| Beata Holečková, spolupracovnice redakce
