Akcionáři Echotonu stále žádají od ČEZ 260 milionů korun
Vladimír Šiška, náměstek ministra informatiky Vladimíra Mlynáře, má o žebříčku priorit jasno: „Chtěl bych pokračovat v nynější práci, ale kdybych byl postaven před rozhodnutí, zda zůstat ve funkci, či se domáhat svých práv, zvolím druhou variantu. Je to pro mě naprosto zásadní věc,“ říká muž, který má na starosti sekci informačních systémů ve veřejné správě a o po odchodu svého jmenovce Jaromíra Šišky zůstává jediným informatikem v nejužším vedení ministerstva informatiky.
Jdeme k Vrchnímu soudu.
Když hovoří Šiška o právu, vrací se tím k privátní kauze, jejíž kořeny sahají do roku 1999 a jež má nyní dohru u soudu. Vladimír Šiška (38) a jeho někdejší společníci z ostravské firmy Echoton, zastupováni Kamilem Roztočilem, zažalovali elektrárenskou společnost ČEZ, respektive její stoprocentní dceřinou telekomunikační společnost CEZTel o zaplacení 190,7 milionu korun. Městský soud v Praze však jejich žalobu rozhodnutím z 2. dubna v plném rozsahu zamítl. Již předtím v březnu rozhodl naprosto totožně o žalobě jiného akcionáře Echotonu, Petra Podstavky, který se odděleně od ostatních soudí o 29,7 milionu. „Nyní jsem se odvolali k Vrchnímu soudu. Stále věříme ve spravedlnost, ač si uvědomujeme, že proti nám stojí největší firma v zemi,“ říká Šiška.
Skutečnost, že vysoký státní úředník, působící v oblasti telekomunikací, člen dozorčí rady polostátního Českého Telecomu, vede soukromý obchodní spor s jinou telekomunikační firmou ovládanou státem, dodává kauze na pikantnosti.
Vše začalo na podzim 1999, těsně po založení samostatné dceřiné společnosti CEZTel, do níž byly „zaparkovány“ veškeré telekomunikační aktivity z mateřské ČEZ. Šiška byl tehdy předsedou představenstva Echotonu, ostravské firmy vlastnící licenci na digitální komunikační systém Tetra a uskutečňující projekt MIS (městských informačních sítí). „Hledali jsem někoho, kdo má páteřní optickou síť, abychom mohli pokračovat v projektu MIS. S CEZTelem jsme si padli do oka,“ říká Šiška. První písemnou zmínkou o sblížení je smlouva o spolupráci z 12. ledna 2000. Ve smlouvě ještě nebyla ani zmínka o kapitálovém vstupu.
(Ne)standardní akvizice.
Bylo to v době, kdy ČEZ uzavřel (nikdy nenaplněnou) opční smlouvu, na jejímž základě měla francouzská Vivendi Telecom získat 66 procent akcií CEZTelu zhruba za čtyři miliardy korun. ČEZ v rámci opční smlouvy počítal s určitou integrací telekomunikačních operátorů v České republice, konkrétně s drážní ČD-Telekomunikace a Aliatelem.
Nastala však zásadní změna. CEZTel uzavřel 27. června 2000 smlouvu o odkupu 51 procent akcií „Šiškova“ Echotonu za 260 milionů korun (EURO 4/2003). Smlouva ale nebyla nikdy naplněna. Nové „Mílovo“ vedení ČEZ, nastoupivší jen několik dní po podepsání smlouvy, za celou věcí vidělo svévoli bývalého šéfa CEZTelu Jiřího Ehrlicha a později na něj podalo i trestní oznámení. Podezřelé se zdálo být již to, že Vladimír Šiška byl ještě před uzavřením kontraktu jmenován ředitelem CEZTelu pro strategický rozvoj. Své rozhodnutí nezaplatit firma ČEZ zdůvodňuje i tím, že hodnotu akcií Echotonu považuje za extrémně přemrštěnou.
Šiška však stále tvrdí, že šlo o standardní akvizici. „Není pravda, že o tom všem vedení ČEZ nevědělo. Existují pro to písemné důkazy. Kritizovaná cena vychází z řádného ocenění provedeného společností CAIB. Zaměstnancem CEZTelu jsem se stal před podepsáním smlouvy proto, že to byl požadavek kupující strany. Chtěla po mně, abych vyjednával s Vivendi a zapojil se do tendru, jehož cílem bylo získání licencí na provozování bezdrátových FWA sítí. Nevidím v tom problém.“ Šiška na důkaz čistoty celého kontraktu týdeníku EURO předal CD ROM, na němž je několik desítek dokumentů k případu.
Slíbených milionů se akcionáři Echotonu domáhají různými cestami. Loni v lednu například zaslali dopis s žádostí o pomoc do ostravské poslanecké kanceláře premiéra Miloše Zemana. Bylo to v době, kdy Šiška již byl náměstkem Úřadu pro veřejné informační systémy a přímým podřízením ministra a šéfa úřadu vlády Karla Březiny. Pamětníci z firmy ČEZ vzpomínají, jak na zaplacení ostravským podnikatelům tvrdě naléhal Zemanův asistent Jaromír Kuča. Vše ale bezúspěšně.
Věříme ve spravedlnost.
Nedávný soud se přiklonil k názoru strany žalované, že kupní smlouva je neplatná pro svou neurčitost a nesrozumitelnost. Je v ní totiž napsáno, že nabývá účinnosti uhrazením kupní ceny. Když ČEZ nezaplatil, účinnosti nenabyla. V rozporu s textem smlouvy také nebyly předány akcie do úschovy Richardu Wagnerovi z advokátní kanceláře Pokorný, Wagner & spol. Cenné papíry skončily u notářky Marie Hájkové. Doktor Wagner před soudem vypověděl, že nikdy nedal souhlas k tomu, aby hrál roli uschovatele. „Základní věcí je, že zboží - akcie Echotonu - jsme předali a kupec si je převzal, ale nezaplatil. Listinné akcie se předávají rubopisem. Soud to ale vůbec nezajímalo, nevyžádal si opisy akcií. Pokud v této zemi existuje spravedlnost, věříme, že Vrchní soud nařídí opětovné projednání,“ stále doufá ve zvrat ministerský náměstek Vladimír Šiška.
