Se zavedením trestu smrti v Česku by souhlasila polovina občanů, což je nejméně od roku 1992. Rekordně vysoký je tak i podíl odpůrců absolutního trestu, kterých bylo letos v květnu 41 procent. Zbytek respondentů neví. Vyplývá to výsledků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Hlavním důvodem pro zavedení trestu smrti je poskytnutí spravedlivého zadostiučinění pozůstalým po obětech trestných činů. S tímto výrokem souhlasilo 66 procent respondentů. Více než 60 procent dotázaných v popravě vidělo způsob, jak minimalizovat náklady na věznění těžkých zločinců.
Jste pro zavedení trestu smrti?
Nejsilnějšími důvody proti trestu smrti je riziko justičního omylu a odsouzení nevinného. Této možnosti se obávaly téměř tři čtvrtiny lidí, podobně jako možnosti zneužití poprav. „Ostatní důvody proti existenci trestu smrti jsou lidmi pokládány za zřetelně méně pádné. Zejména to platí o názoru, že obhajoba trestu je projevem politického populismu,“ uvádí CVVM.
Trest smrti byl v Československu zrušen v roce 1990 po pádu komunistické totality. CVVM od roku 1992 v průzkumech zjišťuje, jaká část obyvatelstva republiky by byla pro znovuzavedení trestu smrti, nebo proti němu. Podíl zastánců poprav od té doby vytrvale převažuje nad podílem odpůrců. Největší podporu veřejnosti měl absolutní trest v letech 1992 a 1994, kdy s jeho obnovením souhlasily tři čtvrtiny občanů.
Průzkum CVVM se konal od 4. do 14. května. Zapojilo se do něj 1026 občanů ve věku od 15 let.
Čtěte také:
ČLÁNKY DO MAILU