Navzdory původnímu nesouhlasu s návrhem EK mladý předseda rakouských lidovců věří, že dojde ke kompromisu a dojde tak k reflexi připomínek členských států, řekl o víkendu pro německý Der Spiegel. „EU je živoucí a demokratická komunita, ve které je povoleno mít rozdílné názory. Doufám, že nakonec dojde ke kompromisu přijatelnému pro všechny strany,“ vyjádřil naděje Kurz.
Kurz bezprostředně po oznámení návrhu na evropský fond obnovy představil vlastní návrh, za kterým by měly stát i ostatní země šetřivé čtyřky. Rakouský kancléř důrazně odmítá granty, na které by si EU půjčila společně, jím prosazovaná varianta proto počítá pouze s dočasnými půjčkami, které budee nutné časem vrátit. „Nejdůležitější pro nás je, že se zde neustanoví žádná dluhová unie skrze zadní vrátka. Věříme, že to je naprosto nesprávná cesta,“ nesouhlasí s návrhem Kurz.
Souhlasíte s přenášením zodpovědnosti za zadlužení z národních států na evropskou úroveň?
Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová v návrhu počítá až s částkou 500 miliard eur, kterou by si EU jako celek vypůjčila na finančních trzích. Na rozdíl od zadlužených jižních států má Unie šanci se dostat k výhodnějším půjčkám. Kurzovi vadí to, že pokud by v budoucnu nastal zádrhel se splácením peněz, tak by měly za částku ručit všechny státy EU, i ty rozpočtově zodpovědné, jako je Rakousko.
„Cílem mnoha členských států je kompletní přenesení zodpovědnosti dluhu a jsou vděční za každý krok tím směrem,“ odmítá ručit za ostatní zadlužené státy Kurz. Podle něj je Rakousko solidární a rozhodnuté pomoci ostatních státům. „Ale jen jednorázovým podpůrným programem a s jasně daným časovým rámcem.“ Právě s časovým ohraničením fondu návrh EK počítá, což Kurz oceňuje a považuje za dobré východisko k začátku vyjednávání.
Podle Sebastiana Kurze je nutné, aby se skoncovalo s trendem zadlužování státních rozpočtů, jinak prý členy EU nezachrání ani Německo. „Kolik by měla zaplatit rakouská nebo německá kadeřnice za ostatní země? Potřebujme o tomhle debatovat,“ říká rakouský premiér. „Přísloví „šetřit na horší časy“ se opět ukazuje v krizi jako pravdivé,“ vysvětlil svůj postoj Kurz.
Kurz se také vyjádřil k úloze Německa v dalším směřování EU. „Německo je náš nejdůležitější soused a mělo by mít vedoucí roli v rámci EU. Když ale přijde na migrační krizi nebo na koronavirus, tak máme rozdílné přístupy,“ uvedl rakouský kancléř. Podle něj je Rakousko malá země, a proto když se snaží něco prosadit, musí mít spojence, díky kterým je jeho hlas silnější.
Kurz doufá, že léto proběhne v Rakousku v rámci možností dobře, jelikož turistický segment se na HDP podílí až z 15 procent. „Nastávající situace je pro nás výzvou, děláme vše proto, abychom zajistili bezpečné prázdniny v Rakousku. Investovali jsme velkou částku peněz do testovacích kapacit,“ věří Kurz. Snaží se tak o co nejrychlejší otevření hranic.
Sebastian Kurz se stal rakouským kancléřem poprvé v roce 2017, minulý rok po finančním skandálu tehdejšího koaličního partnera strany se ke konci loňského roku konaly předčasné volby, ze kterých vzešla nová koalice Lidovců a Zelených pod kurzovým vedením. Kurz je v EU známý díky jeho pevnému protimigračnímu postoji.
