Aneb per aspera ad astra
Generální ředitel ČSOB Pavel Kavánek měl za sebou víkendový maraton jednání o koupi IPB, přičemž minimálně v noci z neděle na pondělí nespal vůbec. Text smlouvy byl podepsán v šest třicet, pak Kavánek odešel do banky a od jedenácti hodin ho čekala tisková konference. Možná právě proto na moji otázku, jíž předcházela věta „Gratuluji, pane řediteli, to se vám povedlo , neodpověděl.
S tím, že když to vidím takhle, tak odpovědět nemůže. Zcela jistě to byla zbytečně vyhrocená situace. Sám Kavánek tvrdí, že člověk se nejlépe pozná ve vypjaté situaci. Jenže bezesná noc plná jednání je zřejmě jinak mezní než sjíždění divokých kanadských řek, lyžování či jízda na koni, což jsou Kavánkovy hlavní mimopracovní záliby.
Dvaapadesátiletý Pavel Kavánek je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze. Prošel několika zahraničními stážemi, například na Georgetown University. V ČSOB začal pracovat v roce 1972 jako dealer. V roce 1976 byl vedoucím devizově operativního oddělení Živnostenské banky v Londýně, kde se zřejmě stýkal i s nynějším guvernérem ČNB Josefem Tošovským. Od roku 1977 působil ve funkci vedoucího skupiny devizových transakcí ČSOB s odpovědností za devizové transakce, opce a peněžní trh. Od roku 1990 byl jako člen představenstva odpovědný za operace banky na peněžním trhu zahrnující treasury a devizové transakce, cenné papíry, správu portfolia cenných papírů, mezivládní smluvní vztahy a správu a péči o pohledávky. Své současné funkce se ujal v lednu 1993. Je ženatý a má dvě dcery.
Kavánkův projev na pondělní tiskové konferenci byl hodný šéfa největší banky. „Nikdo jiný na tomto trhu neumí tak řídit úvěrová rizika, uvedl jako jeden z důvodů, proč je kupcem IPB právě jeho banka. Sebevědomé, ale pravdivé. Co zcela přesně neuvedl, je fakt, že ČSOB kupuje tuto banku i proto, že na její aktiva má stoprocentní záruku státu. Vždyť Kavánek v minulosti vážně uvažoval o koupi například Kreditní banky Plzeň či Pragobanky, a nakonec od svého záměru ustoupil právě proto, že garance, které byl stát ochoten poskytnout, pro něj nebyly dostatečné.
Generálního ředitele ČSOB lze pokládat za mistra ve vyjednávání se státem. Již při nástupu na nejvyšší post v této bance, v níž shodou okolností začínal jako dealer, se mu – respektive jeho managementu – podařilo získat stát pro myšlenku vytvoření České inkasní a Slovenské inkasní, do níž byly na přelomu let 1992 a 1993 z ČSOB přesunuty špatné úvěry poskytnuté tehdejším podnikům zahraničního obchodu ve výši zhruba za 37 miliard korun. Finanční zdroje oběma jednotkám půjčila sama ČSOB s tím, že jí je budou postupně splácet. Tím se samozřejmě banka zčásti očistila. Další čištění si již zařídila sama, když vytvořila stoprocentní rezervy a opravné položky na dalších 67 miliard korun aktiv poskytnutých rovněž podnikům zahraničního obchodu.
Velmi potřebnou státní záruku se Kavánkovi podařilo získat na pohledávku za Slovenskou inkasní, kterou slovenská strana „obdržela v rámci rozdělení federace, avšak nikdy neuznala. Umožnila hladký průběh privatizace ČSOB do rukou belgické banky KBC. Rozměrem zřejmě největší je poslední státní záruka – na aktiva Investiční a Poštovní banky.
Přes tyto nesporné diplomatické úspěchy by zřejmě Kavánek nebyl dobrým politikem. Alespoň zatím. Jeho myšlení je matematické, přísně logické, hledající příčiny, vztahy nadřazenosti a podřazenosti a přímé důsledky. Jeho spolupracovníci říkají, že právě proto s ním bylo zvláště na počátku jeho kariéry mnohdy obtížné vést dialog. Na jedné straně bylo nutné ctít jeho systém myšlení, na druhé sám nerad mnoho mluvil. Přesto Kavánkovo řízení prý rozhodně nelze označit jako absolutistické. Naopak. „Není to o tom, že by banku chtěl uřídit sám. Rozhoduje se ve spolupráci s celým managementem, tvrdí jeho lidé.
Naopak jednoznačně ho prý lze označit za vizionáře. I proto mu zřejmě projekt sloučení obou bank „sedí . „Myšlenka konsolidace celého bankovního sektoru mu byla vždy velmi blízká, odpovídají jeho spolupracovníci na otázku, zda by chtěl v myšlence spojování bank na českém trhu pokračovat. Ostatně v jednu chvíli prý byl v návrhu smlouvy o koupi IPB bod, podle kterého by ČSOB mohla celou banku nucenému správci vrátit, pokud by se ukázalo, že součástí holdingu IPB již není IPB pojišťovna. Přestože takový bod v konečné verzi není, naznačuje to druhý směr, kterým zřejmě chce Kavánek ČSOB vést. Prvním je samozřejmě oblast retailu, v níž se banka po koupi IPB, jež byla v této oblasti velmi dravá a velmi úspěšná, dostane na vrchol trhu. Druhým pak právě oblast pojišťovnictví. Ostatně některé zdroje hovoří o tom, že ČSOB by měla zájem o koupi České pojišťovny. Roste tedy v ČSOB dominátor české ekonomiky?
