Půlnoc z 28. února na 1. března 2001 pravděpodobně navždy vstoupí do historie. V návrhu zákona o sčítání lidu, který poslanci minulý týden bezproblémově pustili do dalších čtení, ji totiž vláda určuje jako okamžik, k němuž se výsledná čísla budou vztahovat. Z údajů, které na základě lidmi vyplněných dotazníků zpracuje Český statistický úřad, budou vycházet všechny běžné statistiky i evidence v následujícím desetiletí.
Sčítání by státním úřadům mělo poskytnout nejen informace o tom, kolik v republice žije lidí, ale i o domovním a bytovém fondu, vzdělání obyvatelstva, o národnosti, vzdělání či náboženském vyznání. V dotaznících budou lidé vyplňovat i kolonky s údaji o rodinách, domácnostech, jejich vybavení a vnitřní struktuře, údaje o dojíždění do škol či zaměstnání. Výsledkem sčítání by zároveň mělo být i získání ucelených poznatků o kvalitě bydlení obyvatelstva, nebo jednotlivých typech domácností, například kolik rodin je neúplných či s větším počtem dětí, a to nejen na území celého státu, ale i v jednot-livých regionech či městech. Získané informace pak vláda může využívat například jako podklad pro bytovou politiku, sloužit mohou i pro představu firem, které v republice chtějí investovat.
Zjištěné údaje také přesně ukážou, nakolik jsou pravdivá tvrzení statistiků o úbytku populace. Odborníci budou získaná data porovnávat s vý- sledky z března roku 1991, podle kterých žilo na území tehdejšího Československa 15 576 550 lidí, z toho v České republice 10 302 215. Z nich se k české národnosti hlásilo 8 363 768 občanů, ke slovenské 314 877, k moravské 1 362 313, ke slezské 44 446 a k maďarské 19 932 občanů. Podle výsledků na území České republiky žilo 32 903 lidí, kteří se hlásili k romské národnosti, a 3 464 k československé.
Sčítání však také státní pokladnu přijde na nemalé peníze. Vláda předpokládá, že daňoví poplatníci na ně do roku 2003 budou muset zaplatit celkem tři miliardy. Šest set milionů z této částky je určeno na nákup potřebné výpočetní techniky pro Český statistický úřad.
