Sedláci, čtěte!

Stav na ministerstvu zemědělství prý bude draze zaplacen

Průběžná hodnotící zpráva programu PHARE - zemědělství pro Evropskou komisi o českém ministerstvu zemědělství nese datum 7. července 2003 a nebyla dosud zveřejněna. Materiál vznikl především na základě interview s úředníky z Delegace Evropské komise v Praze, ministerstva zemědělství a odborníky z několika příslušných institucí. Informace v průběhu dubna a května podalo přes 40 dotázaných, materiál tedy odráží stav připravenosti ministerstva zemědělství k tomuto období. Zpráva, která byla zaslána ministerstvu zemědělství, Delegaci Evropské komise v Praze s Evropské komisi v Bruselu, staví Českou republiku na poslední místo z hodnocených zemí (Maďarsko, Slovensko, Slovinsko a Malta), a to ve všech řešených oblastech.

Dokument Příloha 7. Krátkodobá expertní zpráva o zemědělství: srovnání vybraných kandidátských zemí

Žák, učitel a užitek

.
Cílem zprávy je porovnat využití pomoci poskytované programem PHARE k přípravě na vstup do zemědělského sektoru EU v Maďarsku, Slovensku, Slovinsku, na Maltě se situací v České republice. Posuzovatel měl sklon používat jako vlastní standardní hledisko, zdali předpokládá, že bude určitá země schopna splnit požadavky ke vstupu do EU v době, která je před vstupem určena ke zlepšení dané situace. I když jde o subjektivní měřítko, jde o jediné dostupné měřítko, a posuzovatel si je vědom, že kritéria používaná v jiných zprávách nejsou vždy tak přísná. Například zpráva o Bulharsku shledala uspokojivý pokrok takový, který by ve Slovinsku uspokojivým shledán nebyl. K tomu, aby byly v těchto dvou zemích používána rozdílná kritéria, existují dobré důvody. Slovinsko se k EU připojí v květnu 2004, zatímco Bulharsko ne. Nicméně výše uvedené ilustruje obtížnou porovnatelnost států navzájem.
V České republice, stejně jako v dalších přistupujících státech, se vyskytly v plnění komplexních požadavků vyplývajících ze SZP (Společná zemědělská politika) a ze zemědělského Acquis (soubor legislativy EU – pozn. red.) jisté obtíže. Zemědělská politika EU je určena k překonání obtíží, vyplývajících z komplexních západoevropských společností. V administrativním smyslu je to obrovský zmatek, který je výsledkem kompromisů učiněných mezi členskými státy během posledních 40 let. Žádný z přistupujících států dosud nemusel zavést tak složitý soubor nařízení a směrnic, a není proto velkým překvapením, že pro všechny z nich byly požadavky EU poměrně obtížnou záležitostí. V těchto bývalých komunistických zemích byla ministerstva zemědělství navyklá provádět příkazy, nebylo však jejich úlohou zavádět politiku. Příprava na aktivní roli v sofistikovaném světě vytváření zemědělské politiky a směrnic EU vyžaduje nové dovednosti. Účelem PHARE je profinancovat proces tohoto učení, žák však především musí mít kapacitu nové dovednosti se naučit, pokud má být z nabízeného přeškolování jakýkoliv užitek.

Zpráva si dává za cíl nahlédnout na problematiku v následujících kategoriích:
• Politická odhodlanost
• Strategické rozhodování • Budování institucí
• Koordinace
• Management
• Lidské zdroje
• Udržitelnost projektu
• Materiální zabezpečení
• Připravenost na vstup

1 Politická odhodlanost

Duch komunismu přežívá.

Uznání nutnosti změn a jejich zvládnutí vyžaduje představivost, inovativní přístup a úsilí. Není proto jistě velkým překvapením, že reakcí některých ministerstev byla snaha nutnost změny ignorovat, a tento postoj byl často podporován, nebo dokonce zaváděn i politiky. Ne každý občan si přeje připojení k EU, a ne v každé ze zemí je 90 procent voličstva pro připojení, jak se to stalo ve Slovinsku. Ministerstva zemědělství jsou ve většině zemí tou konzervativnější součástí vládní byrokracie, a politický odpor ke změnám je silný.
Jak v České republice, tak i v Maďarsku byl výsledný dojem takový, že vedoucí úředníci na ministerstvech a jejich ministři doufali, že jejich země se k EU nepřipojí, nebudou tak nuceni požadované, změny zavádět. Obě země zdědily ministerstva s jejich úřednictvem z éry komunismu, a působily dojmem, že ačkoliv v zemích samotných proběhly změny, někteří vysocí úředníci zůstávají na svých místech, nebo alespoň přežívají předešlé přístupy. Proto také bylo shledáno, že na ministerstvech obou zemí se často vyskytují tendence skutečnosti utajovat, dále potom zbytečné prodlevy a neschopnost jednat.
V České republice ministerstvo odmítlo přizpůsobit svoji vnitřní strukturu potřebám změn vyplývajících z přístupu k EU, a dokonce pozdrželo zavedení nutných institucí. Vypadá to, jako by v české politice přetrvávala jakási kultura neschopnosti akce. Při pohledu zvenčí se v obou zemích může zdát, že z takzvaných „politických důvodů“ není možné mnoho věcí změnit. Výsledkem toho pak je odmítání možnosti akceptovat nutné změny, a to i poté, kdy se země zavázala ke vstupu do EU.
Kontrastem k tomuto je Slovinsko, kde byla politická vůle k připojení k EU silná a stálá, a nutné změny byly akceptovány na politické úrovni. Problémy se vyskytly, neboť všechny byrokracie jsou svou podstatou konzervativní, nicméně slovinské ministerstvo zemědělství a další ministerstva se během posledních čtyř let soustředila na přetvoření vlastních politik a praktik tak, aby vyhovovaly požadavkům EU. Výsledek tohoto je jasně patrný. Slovinské ministerstvo zemědělství bylo sestaveno po socialistické éře, a proto většina staršího úřednictva z tohoto prostředí nepochází. Navíc byl možná jugoslávský systém více inovativní než ten, který byl zaveden v českých zemích. Ať už je důvod jakýkoliv, je jistě výhodou, když politická atmosféra na ministerstvu je nakloněná potřebám změn a cílem je tuto změnu nastolit co nejefektivněji.

2 Strategické rozhodování

Chceš změnu? Vypadni!

Během minulého režimu ministerstva nebyla úřady ve smyslu, jak je chápán v západních zemích, neboť jejich úkolem nebylo vytvářet a zavádět zemědělskou politiku. Ministerstva zaměstnávala technické experty, jako například služby veterinární nebo rostlinolékařské, ale ne politické činitele. Před vstupem do EU tedy kandidátské země potřebovaly transformovat svoje ministerstva tak, aby se z nich staly orgány schopné utvářet politiku. V Maďarsku existuje nesoulad mezi těmi úředníky, kteří nutnost změn uznávají, a těmi, kteří se změnám brání. Pokud nutnost změny vyjádří ministr, změna je možná. V České republice se ministerstvo zdá příliš hierarchické a tajnůstkářské. Zdá se, že jakýkoliv úředník, který schvaluje změnu, bývá odstraněn, a ministerstvo se jeví věrné svým minulým zásadám. Ve Slovinsku a v menší míre i na Slovensku se postupně rozvíjí schopnost politiku a strukturu měnit.
Znamená to, že schopnost přistupujících států vytvořit strategie, které by jim umožnily zavádět SZP včetně IACS (Integrovaný administrativní a kontrolní systém) s platebními agenturami, se velmi různí. Slovinsko s velkými problémy vyvinulo a následovalo strategii, jež umožnila úspěšně IACS s platebními agenturami zavést. Maďarsko tuto strategii vyvinulo, ale později ji zavrhlo jako příliš složitou a loni se vrátilo k původní strategii pod heslem „lépe pozdě než nikdy“. Česká republika zatím takovou strategii nemá. Přípravy ke vstupu zde nejsou v některých ohledech tak daleko, jako byly v Maďarsku v roce 2002, neboť v Maďarsku strategie vyvinuta byla a zároveň zde bylo mnoho úředníků se znalostmi EU a jejich požadavku. České ministerstvo žádnou z těchto výhod nemá, i když tajnůstkářský přístup, který na úřadu převládá, znesnadňuje odhadnout, co se uvnitř skrývá. Jisté je, že centrální organizace ministerstva se jeví, jako by postrádaly kapacitu strategicky plánovat. Na dotaz po jejich plánu na zavádění IACS nebo zavádění procedur pro řízení politiky EU po vstupu do EU byl hodnotící tým odkázán na komisi složenou z vysokých úředníků, která má na starosti politiku a jejímž úkolem je o všem rozhodovat a vše určovat. Byl zmíněn strategický plán na zavádění IACS, ale tento plán nikdy nebyl k dispozici. Kvalita řízení na vysoké úrovni, která se projevila u projektů PHARE zabývajícími se zavedením IACS, byla ve srovnání se Slovinskem, Slovenskem, a dokonce i s Maďarskem velice nízká. Tato komise z vysokých úředníků nepůsobila efektivně, spíše se jevila být součástí problému než jeho řešením. České ministerstvo zemědělství pravděpodobně nedisponuje schopností tvořit politiku nebo složit orgán, který by disponoval určitými znalostmi požadavků pro vstup do EU v rámci zemědělského sektoru, a to i přes pomoc poskytnutou z PHARE. Žádné jiné ministerstvo zemědělství, navštívené členy hodnotícího týmu, nejevilo zatím takové známky nedostatečné schopnosti splnit požadavky jako ministerstvo české. Navíc se zdá, že navzdory pomoci z programu PHARE se tato schopnost od začátku roku 2001, kdy hodnotící tým naposledy prováděl hodnocení v České republice, nezlepšila.

3 Budování institucí

Úředníci nechápou systém.

Aby bylo možné řídit SZP a splnit požadavky Acquis, je nutné ve všech přistupujících státech provést změny ve stávajících institucích a nové instituce zavést. Ve všech nových státech jsou experti na veterinární medicínu, experti na ochranu zdraví rostlin a bezpečnost potravin, kteří mohou navazovat vztahy se svými kolegy ve stávajících členských zemích. Změny těchto institucí nutné k tomu, aby splňovaly požadavky kladené na členskou zemi EU, jsou vysoké, ale s úrovní odborných schopností, které jsou v těchto institucích k dispozici, je to v rámci možností všech čtyř států. Problém nastává při zavádění nových institucí, jako je platební agentura. Zde žádné využitelné předchozí znalosti nejsou a vytvoření nového orgánu znamená to, že stávající orgány budou muset některé zdroje přesunout na tyto nové orgány.
Ve Slovinsku vznikla platební agentura začátkem roku 2000, a další tři roky se učila schopnosti vykonávat svou funkci, platební agentura i slovinští zemědělci mají se systémem EU praktickou zkušenost.
V Maďarsku byla platební agentura zavedena v roce 2000 a částečně jí byly poskytnuty prostředky, nicméně na ni nebyly převedeny pravomoci k výplatám a Maďarsko svou strategii zavedení systému IACS v roce 2001 pozastavilo na základě toho, že byl příliš nákladný. Změna vlády poté znamenala oživení těchto plánů v roce 2002.
V roce 2003 jsou v České republice dvě platební agentury, avšak Agrární platební agentura (APA), což je agentura zodpovědná za přímé platby, neměla dostatečně zabezpečený personál, příručky a neměla funkční IACS. Celkově ministerstvu chybí znalosti IACS nebo SZP a platební agentury a IACS trpí vážným nedostatkem zdrojů. Vzhledem k tomu, že byla zavedením IACS pověřena smluvně soukromá firma (společnost Ekotoxa Opava – pozn. red.), velmi málo úředníků systému rozumí a v době hodnocení byly vážné pochybnosti o funkčnosti počítačového softwaru IACS, který byl dodán smluvní soukromou firmou. Není tedy pravděpodobné, že by byla Česká republika schopna po vstupu obdržet přímé platby od Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (European Guidance and Guarantee Fund - EAGGF), neboť nemá funkční platební agenturu a IACS, a navíc si této situace ani není vědoma, neboť zde není dostatek schopností porozumět komplexnosti institucí, které je nutno vytvořit.

4 Koordinace

PHARE?! Jí se to, nebo pije?

Ve všech přistupujících zemích se vyskytuje problém s koordinací aktivit. Ministerstva zemědělství většinou fungují podle nepřizpůsobivých řídicích systémů a je obtížné v rámci těchto systémů dosáhnout koordinace. Koordinační jednotka PHARE často neměla dostatečnou autoritu a vedení mohlo odmítnout uvolnit úředníky pro školení poskytovaná v rámci projektů PHARE, a to i tehdy, když se k tomu předtím zavázali. K tomu, aby bylo možné vyhovět požadavkům pro vstup do EU, je nutná koordinace, a znovu to bylo Slovinsko, které bylo v adaptaci nejúspěšnější.
Česká republika byla i v této oblasti nejméně úspěšná a k tak pozdnímu datu, jako je k duben 2003, se vysocí úředníci stále jeví bez zájmu o požadavky vyplývající ze SZP. Zemědělský program PHARE není v rámci ministerstva koordinován a vypadá to, jako by zde nebyl dostatek informací o tom, jak může být pomoc poskytnutá programem PHARE využita pro projekty SZP. Koordinace nejúspěšněji ve všech zemích probíhala na veterinární správě, oddělení rostlinolékařské kontroly, oddělení bezpečnosti potravin a statistiky, i když i zde se projevoval nedostatek zájmu učit se ze zkušeností jiných agentur. V České republice i ve Slovinsku by veterinární správa byla schopna vyzískat od programu PHARE více, pokud by se řídila praxí oddělení rostlinolékařské kontroly, ale koordinátor programu PHARE je nespojil.

5 Management

Řízení na základě strachu.

Vedení velkých projektů bylo pro většinu ministerstev novou zkušeností, a proto docházelo k tendencím úkol podceňovat.
Ve Slovinsku se osvědčilo vedení dvou zkušených poradců z EU v kombinaci s ochotou oficiálních činitelů ministerstva a platební agentury spolupracovat, což umožnilo, aby byla zavedena platební agentura a IACS. V Maďarsku vynikajícím způsobem fungovalo vedení v jednotlivých oblastech, úředníci si byli vědomi toho, co mají platební agentura a IACS za úkol. Nicméně se nedostávalo politické vůle projekt efektivně řídit do té doby, dokud neproběhla změna ve vládě.
V České republice tato politická vůle chyběla a většina úředníků o platebních agenturách nebo IACS věděla málo. Protože agentura SAPARD v České republice již získala akreditaci, byla zde tendence usuzovat, že akreditace platebních agentur a IACS bude již jednoduchá. Byl a stále je nedostatek jakékoliv strategie pro akreditaci a spoléhá se na princip řízení na základě strachu. Pravděpodobně si v dubnu 2003 vysocí úředníci ministerstva byli vědomi nutnosti mít akreditované platební agentury a IACS, nicméně se jim nedostávalo schopnosti nalézt zdroje nebo řídící schopnosti nutné k tomu, aby bylo tohoto cíle dosaženo. Na české straně byli k dispozici čtyři vedoucí PHARE projektu IACS, nicméně nedošlo k sestavení žádného kvalifikovaného orgánu.
V České republice většina manažerů nejevila známky, že by si byli vědomi toho, co znamená zajistit funkční platební agenturu nebo IACS. Tím, že bylo zavádění IACS svěřeno soukromé firmě, se češti úředníci zbavili možnosti získat zkušenosti, a bylo pro ně proto obtížné posoudit, zdali doručený počítačový software, který dodala soukromá firma, dostojí jejich požadavkům. Znalosti o tom, jak SZP funguje, se zdály na českém ministerstvu mnohem méně rozšířené než v Slovinsku a v Maďarsku.
České ministerstvo rovněž vždy nemělo znalosti o tom, jak využít prostředků PHARE. Jedním z důvodů, proč v České republice slučování v souvislosti s IACS tolik neuspělo jako třeba ve Slovinsku bylo to, že české orgány souhlasily se slučováním, trvaly na spojení projektu s poskytnutím vybavení, poté slučování odstavily od zdrojů a spustily paralelní projekt s privátní firmou. Oba projekty poté pokračovaly bez dostatečné koordinace, často se měnilo vedení projektu a slučovací partner nedostal odpovídající pokyny o tom, co se od projektu očekává. Česká veterinární správa, rostlinolékařská kontrola a oddělení pro bezpečnost potravin si byly dostatečně vědomy, jak smysluplně dotaci z PHARE využít, nicméně jejich znalosti nebyly v dostatečné míře využity vedením ministerstva. Schopnosti ministerstva vhodně využít dotací z fondu PHARE byly a stále jsou velmi omezené.
Dále je nutné konstatovat, že předešlé zprávy hodnotitelů a v nich obsažená doporučení byly v České republice ignorovány ve větší míře, než tomu bylo v ostatních zemích. V Maďarsku a Slovinsku byla kritika a doporučení přijaty pozitivně a velmi často se podle nich i jednalo. Podobný dialog s Ministerstvem zemědělství České republiky neproběhl.

6 Lidské zdroje

Jsme daleko za Slovinci.

Ve všech přistupujících zemích bylo obtížné najít potřebný počet úředníků, potřebných k efektivní funkci institucí SZP, která je vysoce byrokratická, a čím menší země, tím větší znamená zátěž pro její administrativu. Jak ve Slovinsku, tak i v Maďarsku byly založeny platební agentury a byli do nich přijati pracovníci. Rozhodně byla slovinská agentura schopna zavést IACS a platební agenturu. V České republice byla potřeba po převedení zaměstnanců do platební agentury ignorována, neboť zde byly agentury dvě a platební agentura nebyla až do dubna 2003 uvedena do chodu. Zde nedostatek zaměstnanců vážně omezil provozuschopnost platební agentury a ministerstva v souvislosti s EU. Všeobecně jsou ve všech zemích problémy s nedostatečným počtem zaměstnanců ve službách, a to zejména v rostlinolékařské kontrole, ale přesto jsou tyto nedostatky méně akutní než nedostatky v samém jádru ministerstva.

7 Udržitelnost projektu

Velmi málo kapacity.

V České republice bylo zavedení IACS svěřeno soukromé firmě a vzhledem k tomu, že na záležitostech týkajících se SZP pracuje i tak relativně málo úředníku, je zde velmi málo kapacity k udržení. V oblasti služeb, jako jsou veterinární správa nebo rostlinolékařská kontrola, je udržitelnost pravděpodobnější, neboť pracovníci jsou na svých pozicích a jsou to odborníci vzdělaní v základních vědách. Nedostávalo se jim vědomostí o postupech EU a neměli potřebné vybavení, aby se jimi řídili, a k získání obojího používali PHARE. Pouze v České republice neměla veterinární správa slučovací projekty, které by zabezpečily výcvik pro postupy EU. Výcvik byl nahodilý při probíhajících návštěvách v zařízeních ve členských státech EU. Znovu je to Česká republika, která se jeví jako nejméně schopná udržet si jakékoliv získané dovednosti. Nicméně rostlinolékařská kontrola v České republice zavedla vynikající program na vybavení a výcvik, který je efektivní a udržitelný. Pokud by i k projektům SZP bylo v České republice bylo přistupováno stejným způsobem, IACS i platební agentury by byly v České republice plně udržitelné, nicméně se jeví jako nepravděpodobné, že se tyto dva útvary ministerstva kdy setkaly, a ještě nepravděpodobnější, že spolu kdy hovořily.

8 Materiální zabezpečení

Působit štědrým dojmem.

Důležitou součástí dotací programu PHARE bylo zabezpečení informačními technologiemi a laboratorním zařízením. Ve všech těchto zemích se nachází mnoho spokojených vědců, jejichž laboratoře byly z programu PHARE převybaveny a vedoucí oddělení IT mají k dispozici nový hardware. Komise nevynaložila mnoho úsilí na posuzování, zda je všechno tato zařízení potřebné. Je opravdu zapotřebí, aby bylo ve Slovinsku pět laboratoří na rostlinolékařskou analýzu reziduí a sedm veterinárních laboratoří v České republice? Ve Velké Británii je jedna veterinární laboratoř a jedna rostlinolékařská laboratoř. Delegace Evropské komise bez váhání plnila všechny požadavky na vybavení, neboť se jednalo o velké sumy peněz, což napomohlo k tomu, že PHARE působilo štědrým dojmem.
V České republice byl schválen kontrakt ve výši 6,25 milionů eur na testovací soupravy na slintavku a kulhavku, ačkoliv by tyto peníze z PHARE zcela pokryly dotace českým zemědělcům, a projekt je proto neudržitelný. Vypadá to, jako by cílem komise pro projekty PHARE bylo utrácet, a velmi málo se posuzuje, jaký je výsledný efekt těchto nákladů předtím, než dojde ke schválení nákupu zařízení nebo jiných projektů. Tyto náklady nesli evropští daňoví poplatníci, nikoliv Evropská komise. Pouze v Maďarsku Evropská komise provedla revizi, jejímž cílem bylo identifikovat potřeby vybavení laboratoří.
Stejně tak se zdálo, že některé z přistupujících zemí měly větší zájem o samotné vybavení než o to, aby se naučily, jak jej používat pro potřeby EU. V České republice probíhal kombinovaný projekt na slučování a na zařízení pro IACS a zdálo se, že více zájmu je o smlouvu na zařízení než o slučování. Nicméně rostlinolékařská kontrola spojila ve svém programu vybavení s výcvikem velmi vhodně, takže zařízení bylo doručeno právě v době, kdy začalo školení o používání tohoto zařízení při diagnostice. Tyto projekty se staly modelem toho, jak měla Evropská komise požadovat, aby projekty PHARE fungovaly. Nicméně v té stejné zemi měla veterinární správa několik projektů na zařízení a žádné projekty na slučování, takže co se týče Delegace Evropské komise, ti, kterým bylo zařízení určeno, nikdy nebyli vyškoleni o tom, jak toto zařízení využít pro diagnostické účely pro EU, ačkoliv právě proto od PHARE toto zařízení obdrželi. Delegace Evropské komise projekty na dodávku zařízení schválila bez toho, že by vyžadovala jakékoliv zaškolení.

9 Připravenost na vstup

Měsíce nečinnosti nelze dohnat za týdny.

Co se týče SZP, nejvíce je ke vstupu do EU připraveno Slovinsko. Zavedeny jsou zde IACS i platební agentury, a úředníci se již jeví, že mají praktické zkušenosti s vystupováním na scéně EU. V Maďarsku jsou si jednotliví úředníci vědomi toho, co je nutné udělat, nicméně jim není umožněno politiky jednat a mezi dotázanými úředníky panuje hluboké zklamání.
V České republice v dubnu 2003 se zdá, že je pouze velmi málo úředníků, kteří mají povědomost o tom, jakou roli budou v Bruselu hrát. Vyšší úředníci se jevili příliš vzdáleni tomu, aby rozuměli požadavkům, které na ně klade IACS a akreditace a zdálo se, jako by měli pocit, že roky a měsíce nečinnosti mohou dohnat během několika týdnů. Odvolávali vedoucí projektů a nahrazovali je novými a nezdálo se, že si uvědomují, že tím způsobují jen větší prodlevy v době, kdy se hraje o čas. I když může mít Česká republika do května 2004 zřízenou platební agenturu a IACS, přímé platby zemědělcům budou přesto velmi omezeny a záběr Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP) bude rovněž velmi limitovaný. Bez zásadní změny v pracovních postupech a přístupech v rámci ministerstva zemědělství nebude možné, aby český stát a jeho lidé po několik let získávali výhody, které jim přísluší po vstupu do EU v sektorech zemědělství, ochrany životního prostředí a rozvoje venkova.

Závěr

Vyměnit vyšší úředníky!

Je nutné se soustředit na to, jak je Česká republika úspěšná v plnění úkolů spojených se vstupem do EU v zemědělském sektoru. Ministerstvo zemědělství si při plnění úkolů vyplývajících ze SZP nevedlo dobře a v současné době nejsou důvody k předpokladu, že je na cestě ke zlepšení. Pomoc PHARE neuspěla při zavádění potřebných institucí a postupů. Další pomoc v rámci SZP budou promrhané peníze, pokud ministerstvo nesplní požadavky uvedené v sekci doporučení hlavní zprávy. Česká vláda by rovněž měla po ministerstvu požadovat, aby reformovalo přístup a postupy a vyměnilo vyšší úředníky. K takovéto změně došlo ve Velké Británii, kde bylo celé ministerstvo zemědělství nahrazeno oddělením pro životního prostředí, potraviny a rozvoj venkova poté, co vznikly nákladné problémy v souvislosti s rozšířením BSE a slintavky a kulhavky. Většina vyšších úředníků byla poslána do důchodu a nahrazena jinými, kteří nepocházeli ze starého ministerstva, a nižší úředníci byli zásadně přeškoleni. Vzniklo nové ministerstvo, jehož základním úkolem nebylo zemědělství. Restrukturalizováno bylo i německé ministerstvo. Pokud k tomu nedojde i na českém ministerstvu a pokud nebude většina současných vyšších úředníků odstraněna, ministerstvo bude i nadále pracovat v kontextu EU nevyhovujícím způsobem a česká vláda a lidé této země přijdou o mnoho milionů eur v dotacích, které jsou jim v EU k dispozici, ale které nejsou kvůli nevyhovující kapacitě českým ministerstvem dosažitelné.

Doporučení Komise EU by měla: • Zavést výcvikové kursy pro vyšší vedení v zemědělských odborech přistupujících států, které by jim vyjasnily, jak pracují zemědělské instituce EU a jakou roli členské státy hrají, takže tito lidé se budou schopni rozhodovat na základě znalosti toho, co se v EU odehrává a proč musí být jejich ministerstvo schopno hrát v rámci EU plnohodnotnou roli;
• Provést vyhodnocení správy zemědělství každé z přistupujících zemí, která by uváděla její silné a slabé stránky, zvláště v souvislosti s vedením a koordinací, a po konzultaci s každou z přistupující zemí určit program pro překonání všech slabých míst před vstupem do EU.
Delegace Evropské komise v České republice by měla: • Odmítnout další pomoc z fondu PHARE ministerstvu zemědělství pro aktivity spojené s SZP, pokud nebudou splněny všechny podmínky uvedené v seznamu doporučení hlavní zprávy;
• Stanovit si jako svůj hlavní cíl posouzení skutečné hodnoty vydaných nákladů pro evropského daňového poplatníka a zamítnout veškeré projekty, které toto kritérium nesplňují;
• Vyžadovat, aby veškeré projekty splňovaly před schválením minimální prospěch při vynaložených nákladech a další ekonomické kritéria. Žadatel musí být schopen prokázat, že jeho požadavek není možné splnit spojením pracovišť nebo jiným méně nákladným způsobem.
Vláda České republiky by měla: Urychleně provést reformu ministerstva zemědělství tak, aby bylo schopno získat maximální možné dotace od EU do zemědělství, sektoru životního prostředí a na rozvoj venkova pro český lid.

(Dokument je redakčně krácen o pasáže, které se nedotýkají ČR, a doplněn mezititulky.)