Zaběhnuté soukolí podvodů se snad konečně zadře
Posledních pár týdnů je v českém lesnickém a dřevozpracujícím průmyslu mimořádně zajímavých. Po dlouhých dvou letech jednostranných a tendenčních informací, které poskytovali předchozí dva ministři zemědělství a poslední dva managementy státního podniku Lesy České republiky, se konečně začaly objevovat obrysy tohoto lživého spiknutí. Zdá se, že poslední vývoj týkající se rozhodnutí Evropské komise ve věci stížnosti společnosti CE WOOD na porušení směrnic Evropské unie v kauze Lesy ČR versus privátní společnosti, konečně přináší trochu písku do zaběhnutého soukolí lží a podvodů. Základem komplotu jsou donekonečna opakované lži, které mají umožnit zcela zastřít skutečnou podstatu toho, o co jde.
Lež první. Privátní firmy mají v našem lesnictví enormní zisky a ožebračují Lesy ČR a stát.
Za deset let existence privátní správy (1994 až 2003) státního lesa dosáhly správcovské firmy skutečně zisku. To je také účel jejich podnikání. Jenže úroveň jejich zisku není a nebyla nijak enormní. Byly roky, kdy jsme dosáhli rentability okolo 20 procent, ale také roky, kdy výsledky byly podobné, ale se záporným znaménkem. Dlouhodobý průměr u významných společností našeho oboru nepřesahuje desetiprocentní rentabilitu. Pokud je tedy tato výše nepřiměřená.
Lež druhá: Model privátní správy našeho státního lesa je v porovnání se zahraničím nevýhodný a poškozuje majetek státu.
Autoři snad nejčastěji opakované lži provádějí velmi nekorektní srovnání. Srovnávají masivně dotované západoevropské podniky (Bavorsko) s Lesy ČR, které v podstatě nejsou subvencovány z veřejných zdrojů. Nejde o drobnost, dotace u Bavorských lesů činí 40 procent jejich příjmů! Dále je zásadní chybou srovnávání podniků existujících v zásadně nesrovnatelných tržních podmínkách. Lesní podniky v transformujících se zemích mají podíly na trhu v podstatě všechny přesahující 50 procent, a jsou proto tržními dominantami, na rozdíl od „západní“ Evropy, kde podíl nepřekračuje 30 procent. Ale především, politický, ekonomický a v neposlední řadě i morální vývoj v obou částech Evropy za posledních zhruba šedesát let probíhal výrazně odlišnými cestami. Proč výše jmenovaní pánové absolutně odmítají srovnání s transformujícími se ekonomikami?
Lež třetí: Větší angažmá státu v obchodu s dřívím přinese státu vyšší výnosy.
Na jedné straně stát správně privatizuje v podstatě všechna odvětví hospodářství včetně páteřních sítí s jasným poukazem na to, že privátní aktivita je úspěšnější než státní podnikání. Na straně druhé fungující model privátní správy státního lesa rušíme a nahrazujeme chytrým, motivovaným a neúplatným státním úředníkem! Obchodování státních úředníků s obtížně evidovatelnou surovinou (každý kus je unikát) je cestou rozhodně jiným směrem než k vyšším výnosům. Takovýto obchod jistě přinese prodávajícímu vyšší výnosy, ale zároveň se zásadně zvýší náklady na tento výrobek (prodává se v jiné výrobní fázi) a celkový efekt bude záporný.
Lež čtvrtá: Smluvní partneři Lesů ČR byli vybíráni neprůhledně a bez výběrového řízení .
Smluvní partneři v první etapě (začátek 90. let) byli vybráni především ministerstvem pro privatizaci na základě privatizačních projektů, kterých bylo většinou podáno na každý subjekt několik. To bylo základní výběrové řízení, nezapomeňme, že jej potvrzovala vláda. Tyto subjekty převzaly do svého majetku potřebný majetek, převzaly zaměstnance, pohledávky, závazky a především tíhu celé restrukturalizace oboru. Jen v naší společnosti šlo o miliardové náklady, které jsme nesli sami, na rozdíl například od hornictví, kde je stát nese dodnes. Jedinou odměnou byl pofidérní slib, že těmto subjektům bude umožněno dlouhodobě spravovat státní lesní porosty a ze zisku z této správy nést své náklady. Této odměny jsme se však v podstatě nedočkali, po sérii krátkodobých smluv se v roce 2003 z aktivity tehdejšího ministra Palase rozpadl celý systém. Přesto byla tato privatizace jako jedna z mála úspěšná, protože zaostalý obor se díky ní přiblížil na dosah evropské úrovni, obor byl restrukturalizován bez účasti a nákladů státu, restrukturalizace proběhla bez masových krachů a problémů.
Lež pátá: Oponentům postupu Lesů ČR nejde o nic jiného než zabránit konání výběrového řízení.
Samozřejmě žádný podnikatel nejásá nad nutností obhajovat svoji pozici na trhu, ale je nucen to činit každý den. V celé kauze nám jako oponentům jde jen o dodržování zákonů. Ukončení původních smluv musí probíhat dle těchto smluv a také dle majetkových zájmů státu (tak aby státní les nezůstal bez hospodáře). Od samého začátku Palasovy lesnické krize požadujeme uspořádání rovných a nediskriminačních výběrových řízení.
Lež šestá: Výběrová řízení Lesů ČR jsou transparentní a dle zákona, a proto platná a výhodná.
Od samého začátku vyzýváme Lesy ČR ke konání výběrových řízení na základě zákona o zadávání veřejných zakázek. Tento zákon není samospasitelný, ale je souborem pravidel, která umožní na minimum redukovat nestandardní postupy ve výběrových řízeních a zamezí jejich ovlivňování. Jenže ze strany státních lesů slyšíme stále dokola: „My dle tohoto zákona postupovat nemusíme, výběrová řízení děláme dostatečně transparentně“. Výsledkem je, že nyní Evropská komise vytkla Česku porušení směrnic Evropské unie v oblasti zadávání zakázek. Požaduje vysvětlení a především zjednání nápravy a hrozí žalobou. Přestože se potvrdil názor podnikatelské veřejnosti o povinnosti zadávat korektní veřejné řízení, i o manipulacích s nimi, jsou smlouvy vzniklé z tohoto bezprávného stavu nyní účinné a probíhá dle nich hospodářská činnost.
Lež sedmá: Nový model už přináší ovoce, Lesy ČR bohatnou jako nikdy dříve
Lesy ČR letos hrdě oznámily rekordní ekonomické výsledky za první pololetí i za tři čtvrtletí. Ovšem zásadně omezily výdaje na pěstební činnost (o 62,5 milionu korun), i výdaje do údržby (o 62,4 milionu). Zvýšil se prodej hmotného investičního majetku (o 15,5 milionu), nájemné za honitby (o 36,5 milionu), a výnosy z finančního majetku (o 109,6 milionu). Přírůstek stavu neprodaného dříví činí nárůst výnosů o 28,2 milionu. Uvedené změny činí v úhrnu 314,7 milionu z uváděného nárůstu zisku 412 milionů. Rozdíl je tedy jen 97,3 milionu. I to je jistě zajímavé číslo, jenže v prvním pololetí došlo ke změně struktury těžeb, přesunem 1,3 milionu kubíků od drahých a finančně nezajímavých probírkových těžeb k lukrativním těžbám mýtním. To představuje hrubým odhadem zlepšení příjmů o 500 milionů! Hospodářský výsledek tedy nebyl zlepšen ale naopak poklesl o více než 400 milionů korun proti dosažitelným číslům. Lesy ČR si nyní vybírají jednoduché a levné zásahy s dobrou produkcí tržeb, náročné věci odkládají. Gigantickou lží je zdůvodnění, že uvedené výsledky dosahují díky novému obchodnímu modelu, kdy sám podnik obchoduje. Vždyť tento model funguje na velmi malém rozsahu zakázek teprve od 1. července 2005 a již k 30. červnu .2005 ohlásily Lesy ČR slavný zisk ve výši více než jedné miliardy korun. Lesy ČR zneužily a dále zneužívají svého dominantního postavení a vnutily svým partnerům nepřiměřené obchodní podmínky.
Možnosti antimonopolního úřadu.
Všechny tyto skutečnosti nejsou žádným tajemstvím. Přesto usvědčení lháři dál řídí státní podnik, podvodníci z výběrových řízení pracují na základě neplatných smluv a pštrosí hlavy jsou v písku až po křídla. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) prý nemůže zasáhnout a zrušit smlouvy, to přísluší jen soudu, protože Lesy ČR jsou veřejný zadavatel. Jenže paragraf 90 zákona o veřejných zakázkách říká: „Zadavatel nesmí učinit úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje tomuto zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Takový úkon je od začátku neplatný.“ V paragrafu 100 se dočteme: „Orgán dohledu může na návrh navrhovatele nebo z vlastního podnětu před skončením řízení k zabránění dalšího poškozování nebo k odvrácení bezprostředního ohrožení zájmů uchazeče nebo zájemce a v rozsahu nezbytně nutném pro zajištění jeho účelu vydat předběžné opatření, kterým uloží zejména
c) zákaz plnění z uzavřené smlouvy, a to na dobu v předběžném opatření uvedenou, nejdéle však do rozhodnutí ve věci samé.“ A v paragrafu 101 stojí: „Jestliže orgán dohledu shledá po uzavření smlouvy, že zadavatel úkonem učiněným při zadávání veřejné zakázky nesplnil povinnost nebo porušil zákaz stanovený tímto zákonem …. může orgán dohledu písemným rozhodnutím vyslovit zákaz plnění této smlouvy a ve společném řízení uložit zadavateli pokutu za správní delikt podle paragrafu 102.“
Co říkají tyto suché právnické formulace? Dle paragrafu 90 jsou úkony (celé výběrové řízení Lesů ČR) neplatné od samého počátku. Antimonopolní úřad zahájil správní řízení na podnět CE WOOD s Lesy ČR 14. října 2005. Na základě paragrafu 100 mohl bez problémů vydat i předběžné opatření a zabránit dalšímu poškozování naší společnosti a trhu. Dle paragrafu 101 může ÚOHS vyslovit i nyní zákaz plnění takovýchto smluv, ale opět nečiní nic. Jsme tedy orgánem dohledu odkázáni na soudy, zřejmě proto, aby pokračování v nezákonnosti mohlo být co nejdelší.
Jsem přesvědčen, že doba páně Palase je pryč a premiér Paroubek i ministr Mládek jsou lidé, kterým důvěřuji v jejich deklarované ochotě dát věci do pořádku. Proto věřím, že sedm lží, které otřásly naším lesem, společně odkážeme do minulosti.
