Unikátní projekt, jehož význam dokonce mnozí srovnávají s těmi největšími vesmírnými úspěchy celého lidstva. I tak by se dala popsat mise americké vesmírné agentury NASA, v níž má sonda Parker Solar Probe proletět kolem Slunce rychlostí 195 kilometrů za vteřinu, respektive zhruba 702 tisíc kilometrů v hodině. Tímto tempem by se člověk dostal z New Yorku do Londýna za pouhou půlminutu.
Kromě toho, že se má jednat o dosud nejvyšší rychlost dosaženou zařízením vyrobeným člověkem, se sonda dostane Slunci blíže než kterýkoliv jiný na Zemi zkonstruovaný objekt, a sice na pouhých 6,1 milionu kilometrů od jeho ,povrchu‘. Ačkoliv to stále může znít jako poměrně daleko, podle vědců tato meta představuje zásadní posun v našem dosavadním výzkumu Slunce.
„V podstatě téměř přistáváme na hvězdě. Bude to monumentální úspěch pro celé lidstvo. Je to ekvivalent přistání na Měsíci v roce 1969,“ řekl BBC Nour Raouafi, který je jedním z výzkumníků pracujících na tomto ambiciózním projektu.
Přiletět a hned zase rychle odletět
Parker Solar Probe byla vypuštěna v roce 2018 a jejím cílem je provádět opakované průlety kolem naší nejbližší hvězdy. Zatím nejtěsnější přelet je plánován na 24. prosince letošního roku, přičemž sonda se během něj má dostat na pouhá čtyři procenta celkové vzdálenosti Slunce–Země, která činí zhruba 149 milionů kilometrů.
Vydržet poblíž Slunce delší dobu je ale extrémně náročné. Teplota kosmické lodi v perihéliu, což je bod, kdy je sonda hvězdě nejblíže, totiž může dosáhnout až 1400 stupňů Celsia. NASA proto misi naplánovala tak, aby se plavidlo ke Slunci rychle přiblížilo, strávilo v jeho blízkosti pouze omezené množství času, a následně se zase rychle vzdálilo. Veškerá měření slunečního prostředí bude provádět sada přístrojů, které budou umístěny za silným tepelným štítem.
Na okraji je několikanásobně tepleji
Vědci doufají, že nově získaná data budou představovat zásadní průlom ve znalostech některých klíčových slunečních procesů. Hlavním z nich je princip fungování koróny, což je vnější atmosféra Slunce. Výzkumníky totiž dlouhodobě udivuje především fakt, že zatímco teplota jeho povrchu dosahuje ,pouhých‘ šesti tisíc stupňů Celsia, v koróně se vyšplhá až na ohromující jeden milion stupňů. Proč tomu tak je, přitom dosud nikdo spolehlivě nevysvětil.
Další záhadou koróny je nezvyklé chování tamních nabitých částic – tento tok elektronů, protonů a těžkých iontů se místy pohybuje rychlostí kolem 400 km/s, což je téměř 1,5 milionu km/h. Chování částic je přitom zásadní pro předpovědi chování Slunce a takzvaného vesmírného počasí, kam patří třeba sluneční erupce. Ty mohou ovlivnit i komunikaci na Zemi a rovněž způsobit zvýšenou úroveň radiace, která ohrožuje zdraví astronautů.
Unikátní šance, jež se nebude opakovat
Relativně blízký průlet kolem Slunce provedl Parker Solar Probe před pár dny, v pátek 29. prosince. V roce 2024 jsou v plánu další tři blízké přelety, přičemž přesně na Štědrý den má pak dojít k tomu nejzásadnějšímu. Díky velmi specifické trase využívající oběžné dráhy Venuše totiž sonda právě 24. prosince stráví v koróně mnohem delší dobu než při jakémkoli předchozím pokusu.
„Nevíme, co přesně najdeme, ale budeme zkoumat především vlny ve slunečním větru. Domnívám se, že zaznamenáme spoustu různých typů vln, jež budou poukazovat na kombinaci mnoha procesů, o nichž se vědci dohadují už léta,“ uvedla Nicky Foxová, která je vedoucí vědeckého oddělení v NASA a v minulosti byla hlavním výzkumníkem projektu Parker Solar Probe.
Letošní průlet na Štědrý den vědci vyhlížejí s velkými očekáváními i proto, že sonda se tak blízko Slunci pravděpodobně už nikdy nepodívá. Ony specifické podmínky na oběžné dráze Venuše se totiž v dohledné době nebudou opakovat, a kromě toho by bylo příliš riskantní sondu vystavovat extrémním teplotám po ještě delší dobu.
