Myšlenka soběstačnosti, které se široce věnujeme na předchozích stranách, není nová. V Česku ji však neživí ani tak četba Robinsona Crusoea jako spíše dlouhé socialistické roky, kdy se komunistický režim snažil prezentovat „soběstačnost“ jako nejvyšší metu své politiky.
Česko se však po dlouhé socialistické éře, kdy obchodovalo převážně v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci, velmi rychle a výrazně začlenilo do mezinárodního obchodu i do evropských a světových dodavatelských řetězců.
Mnoho firem v Česku od 90. let zainvestovalo a realokovalo svou výrobu, zejména kvůli levné a kvalifikované pracovní síle.
Je to i případ Německa, kam dlouhodobě putuje zhruba třetina tuzemského vývozu. Do Německa tuzemské firmy vyvezou čtyřikrát více než na Slovensko a šestnáctkrát více než do Spojených států. Jsme tak ekonomicky čímsi jako sedmnáctou spolkovou zemí.
Hodně, ale za nízkou cenu
Příklad obchodní spolupráce se západními sousedy však zároveň ukazuje na největší slabinu české ekonomiky. V případě automobilového průmyslu jsou české firmy převážně dodavateli částí do výsledného automobilu, případně montéry jeho částí, a výsledná přidaná hodnota exportu je slabá. Podle nedávné studie Deloitte činí v autoprůmyslu podíl domácí přidané hodnoty na českém vývozu jen 41 procent, což je v mezinárodním srovnání výrazný podprůměr. Jinými slovy, z výsledné marže za prodej automobilu si Češi sáhnou jen na velmi malou část. Produkujeme hodně, ale za nízkou cenu.
Markantně je to vidět i v zemědělství a potravinářství. Do Německa vyvážíme hlavně živá zvířata, Němci je zpracují a zpátky si do tuzemska dovezeme čerstvé maso. Takže zatímco v roce 2019 do Německa putovalo 10 106 tun vepřů za 392 milionů korun, dovoz čerstvého i zmraženého vepřového masa dosáhl 91 511 tun za 6,1 miliardy korun. Směr je přitom jasně dán - z Německa k nám putuje minimum hospodářských zvířat a do Německa vyvážíme zlomek zpracovaného masa (viz grafika Dovoz z Německa, Vývoz do Německa).
Subdodavatelskou pozici Česka dokládají i makroekonomické obchodní statistiky (viz grafika Obchodnípropletenec). Společně s dalšími středo- a východoevropskými státy jako Maďarsko či Bulharsko je naše pozice v rámci evropských hodnotových řetězců charakterizovaná v downstream části, což znamená, že se specializujeme na výrobu a montáž a že náš export charakterizuje obecně nízká domácí přidaná hodnota a intenzivní využití mezivstupů ze zahraničí.
Své o tom ví i ministr zemědělství Miroslav Toman, který kromě populistické rétoriky o zajišťování vlastních potravin v „krizi, jako je ta současná“, mluví občas i o tom, že „musíme také zvýšit zpracování potravin v tuzemsku, aby se od nás nevyvážely základní suroviny a nedovážely produkty s vyšší přidanou hodnotou“. Miliardové dotace z minulých let se však minuly účinkem a struktura ekonomiky zůstává stejná.
Komplex Česko
Česko přitom má tu obrovskou výhodu, že patří k nejsofistikovanějším ekonomikám vůbec. Podle Atlasu hospodářské komplexity, který sestavil tým Ricarda Hausmanna na Harvardově univerzitě, vystoupalo až na šesté místo na světě.
Index měří míru know-how ve společnosti vyjádřenou v produkci, kterou vyrábí.
Země, které mají diverzifikovanější produkci a komplexnější exportní paletu výrobků, mají podle Hausmannových předpokladů také rychlejší šanci, že budou v budoucnu růst. Mohou svou bázi know-how rozšiřovat do vedlejších oborů, aniž by se musely všechno učit složitě znova, jako například africká Guinea, která nevyrábí prakticky nic.
Mluvit o soběstačnosti je proto naprosto scestné. Co se týče potravin, spotřebitelé by najednou museli přijmout mnohem vyšší ceny, jelikož Češi neumějí zmíněné maso zpracovat tak efektivně (a levně) jako Němci. Přitom právě spotřebitelé mají klíč k tomu, aby vznikalo více lokálních zemědělců, kteří budou vyrábět čerstvé produkty - budou-li je preferovat před levnými dovozy nekvalitních (ale levných) výrobků, lokální zemědělci budou více prodávat vlastní produkci mléka, sýrů či masa a na trhu vznikne konkurence, podpoří se rozmanitost a bude i tlak na nižší ceny.
Kruh (či smyčka?) se tím uzavírá. '
Vývoz do Německa
(vybrané potravinářské zboží, od března 2019 do března 2020)
Máslo (včetně např. ghí), jiné tuky
a oleje získané z mléka; 42 460 (netto v kg) / 3,3 (hodnota v mil. Kč)
mléčné pomazánky
Sýry, tvaroh 1 184 051 / 137,6
Dobytek hovězí živý 11 413 814 / 475,9
Dobytek vepřový živý 10 106 830 / 392,0
drůbež 11 007 853 / 307,5
Maso chlazené vepřové zmrazenéčerstvé 4 394 660 / 145,1
Dovoz z německa
(vybrané potravinářské zboží, od března 2019 do března 2020)
Máslo (včetně např. ghí), jiné tuky
a oleje získané z mléka; 7 677 734 (netto v kg) / 743,7 (hodnota v mil. Kč)
mléčné pomazánky
Sýry, tvaroh 49 806 046 / 3 805,0
dobytek hovězí živý 3 898 / 2,3
dobytek vepřový živý 1 265 788 / 98,0
drůbež 242 166 / 133,2
Maso vepřové čerstvé
chlazené zmrazené 91 511 436 / 6 135,4
Nejkomplexnější ekonomiky
(index hospodářské komplexity za rok 2017)
Japonsko 2,28
Švýcarsko 2,14
Jižní Korea
Německo 2,02
Singapur 1,81
Česko
Rakousko 1,71
Finsko
Švédsko
Maďarsko 1,64
Slovinsko
usa
Itálie 1,42
Velká Británie
Slovensko1,41
zdroj: atlas of economic complexity
Top 5 (pět největších obchodních partnerů Česka, za rok 2019, v %)
Dovoz
ostatní 42
Německo 29
Čína 9
Polsko 9
Nizozemsko 6
Slovensko 5
Vývoz
ostatní 44
Německo 32
Slovensko 8
Polsko 6
Francie 5
Velká Británie 5
ZDROJ: EUROSTAT
Obchodní propletenec (zapojení exportu do hodnotových řetězců šesti zemí střední a východní Evropy vůči eurozóně a pozice exportu v hodnotovém řetězci, za rok 2014) 0 Index udává to, na které pozici v procesu hodnotového řetězce, se země nachází (zda je to dodavatel surovin, zpracovatel dílů, nebo naopak prodejce, poskytovatel finančního leasingu či přeprodejce na sekundárním trhu) O Vyjadřuje, kolik procent celkového hrubého vývozu země je zapojeno do obchodních vztahů s eurozónou
PoZNÁMKA: ČíM VYŠŠí JE PoDíL ZAHRANIČNÍ PŘIDANÉ HoDNoTY, TíM NIžŠí JE INDEx PoZICE v hodnotových řetězcích eurozóny negativní hodnota znamená downstream pozici (dodavatelskou), což je příklad česka, pozitivní hodnota pak upstream pozici (DISTRIBUCE, spotřebitel); DATA, Z NICHž GRAF ZPRACoVÁVALA EVRoPSKÁ CENTRÁLNí BANKA, PoCHÁZEJí Z RoKU 2014, ALE PoDÁVAJí PLASTICKÝ oBRAZ ZMíNĚNÝCH ŠESTI EKoNoMIK. Zdroj: EcB
