Věříte, že je Česká republika zabezpečena proti výpadku elektrického proudu?
Věříte, že Česká republika je zabezpečena proti výpadku elektrického proudu a že není ohrožena obdobně jako Itálie?
- ano 36,5 %
- ne 31,3 %
- nevím 32,2 %
Itálie se poslední zářijové nedělní ráno propadla do tmy. Svoje ranní espreso si v kávovaru nikdo neuvařil. A otázka Manažerského barometru byla na světě – je Česko zabezpečeno proti výpadkům proudu?
Více než 36 procent dotazovaných našim energetikům věří, 31 procent domácí soustavě nedůvěřuje a něco málo přes 32 účastníků pravidelné ankety se tentokrát přiznalo, že neví.
První „věřící“ reaguje: „Je zabezpečena mnohem lépe než Itálie, neboť kryje více spotřeby z vlastních zdrojů a má většinu oblastí napájenu se zálohou (ze dvou stran). To je jeden z mála pozitivních důsledků let totality, kdy síť byla stavěna neekonomicky draze.“
Následující ohlas přece jen určité pochybnosti vyjadřuje: „Z toho, co vím o české přenosové soustavě, by se výpadek takového rozsahu jako v Itálii u nás stát neměl (nebo dokonce nemohl). I když si po zkušenostech z USA a Itálie tímto faktem nejsem jistý a ruku do ohně bych za to nedal.“
Vtipnou kaši posnídal jiný respondent: „Zatím jsme proti výpadkům dodávek energie chráněni, ale jen do té doby, než se další psychicky labilní exministr stane generálním ředitelem ČEZ.“ Podobnou reakci vyvolala otázka minulého týdne u tohoto ředitele: „Jsme dostatečně ochráněni. Pokud jde o dráty a beton, jsme evropská špička. S morálkou a znalostmi je to ovšem slabší.“
Komplexně rozebral energetickou situaci u nás i světě další respondent: „Myslím, že komunistické zatížení na těžký průmysl a panická hrůza z vlivu Západu na nás v minulosti způsobilo vybudování takového systému přenosové sítě, který je více jištěn než třeba ve Švýcarsku nebo Itálii. Jiná otázka je její technický stav. Jestli se podobá silnicím, tak potěš pánbů. Výpadky v USA, Dánsku a Itálii však nastolují dvě otázky: a) Dosáhly základní technologické systémy, o něž se opírá tato civilizace, takové komplexnosti, že ji činí nebezpečně zranitelnou? b) Je rozumné použít pro rozhodování o technologických otázkách (například atomová energie) referendum? Moje odpověď v prvním případě je ano. Dokonce si myslím, že je čas vydat se cestou autonomních energetických zdrojů, jako jsou palivové články, zesílit výzkum v oblasti akumulace energie a vybavit záložními zdroji i supermarkety, výškové budovy a městské dopravní systémy. Situace, kdy desítky milionů lidí jsou závislé na silnější bouřce anebo na chybě operátora či počítače, je neudržitelná. Navíc synchronizovaný teroristický útok, který vyřadí energetickou síť a zároveň zamoří metro anebo vodovodní síť, přestává být příběhem z oblasti sci-fi. Ve druhém případě odpovídám ne. Itálie se podobně jako Rakousko a další státy rozhodla pod tlakem ekologických hnutí, který byl zesílen neodpovědnou podporou médií, pro uzavření atomových elektráren. Výsledkem je, že je závislá na atomových elektrárnách umístěných ve Francii. Závěrem si neodpustím cynickou poznámku. Výpadek proudu v Itálii nepochybně zvýší zájem o ČEZ včetně Temelína.“
K „nevěřícím Tomášům“ lze zařadit tento hlas: „Nevěřím, že nás podobný kolaps nepotká, protože v mnoha směrech je náš bordel srovnatelný s tím italským.“
Jiný dotazovaný šel na odpověď rozumem a emoce nechal stranou: „Absolutní zabezpečení proti výpadku je nesmyslné a náklady na takto definovaný stav by ve svém důsledku generovaly nekorektní cenu energie. Česká republika má výhodněji strukturované výrobní kapacity a i z hlediska importu je flexibilnější. Vždyť výpadek 1000 MW Temelína v létě je 25 procentní podíl na trhu, který byl již několikrát úspěšně zvládnut. Základem je udržet kvalitní tuzemské výrobní portfolio a spolehlivý stav přenosových kapacit.“
Chladnou hlavu si ponechal rovněž autor následující odpovědi: „I Českou republiku, stejně jako každou zemi, může postihnout výpadek elektrického proudu. Kabeláž stárne a jen málo států je tak puntičkářských, aby udržovaly veškeré elektrické vedení ve stoprocentním pořádku.“
Na relativitu pojmu „zabezpečení proti výpadku proudu“ upozornil poslední odpovídající: „Není mi známo, že by ČR byla nějak zvlášť zabezpečena proti výpadkům elektřiny. Jak známo, důležité instituce mají vlastní agregáty, například nemocnice, které jim umožní provoz bez přerušení i při delších výpadcích, většina firem pak má zajištěny alespoň počítačové sítě jednoduchými úpéeskami, které jim umožní překlenout krátkodobé výpadky, ne však delší než patnáct minut. V případě tak rozsáhlého výpadku, jaký postihl Itálii, má Česko zhruba stejné šance, a podle mého názoru lze v takové situaci doporučit buď třít liščím ohonem ebonitovou tyč, nebo sednout na kolo a šlapat.“
Odpovídalo 115 manažerů
