Šéf Asociace romských podnikatelů Leško: Naše děti nesmějí být pobírači dávek

„Pro romské firmy Romové pracovat chtějí,“ říká prezident Asociace romských podnikatelů a spolků ČR Vladimír Leško.

V otevřeném dopise jste nedávno vyzvali ministry, aby stát dával přednost nezaměstnaným Romům před nekvalifikovanými pracovníky ze zahraničí. Jak reagovali?

Připomínám, že jsme ministerstvu zemědělství nabídli pomoc při odstraňování kůrovcové kalamity. Nabízíme Lesům ČR stovky nezaměstnaných, kteří budou pracovat pro naše firmy. Cítím, že ministr zemědělství Toman je vstřícný, že hodlá změnit současnou situaci s podnikáním a zaměstnáváním Romů. Vnímá to tak, že chceme a umíme dát práci lidem, kteří dlouhodobě nepracují. Vstřícnost cítíme i od resortu dopravy.

Na spolupráci se s vámi ale ministr Toman domlouval už loni v létě. V čem je problém?

Delší dobu to vázlo legislativně. Konkrétní spolupráce nebyla možná, protože práce v lesích byly už zadané jiným firmám – a to na víc let, což jsme nevěděli. Za nového šéfa resortu Miroslava Tomana navíc byla vyměněna převážná většina ředitelů v Lesích ČR. Na následující březnové schůzce s náměstkem ministra už nicméně budeme řešit konkrétní věci a harmonogram spolupráce. Rádi bychom zjistili, do kterých výběrových řízení se přihlásit. Některá z nich pro nás zřejmě nejsou vhodná, nemáme dostatečné reference, naše firmy nesplňují některá kvalifikační kritéria, ale u celé řady řízení účast našich firem možná je. Zakázky malého rozsahu zvládáme výborně a některé státní podniky – Správa železniční dopravní cesty, Ředitelství silnic a dálnic či České dráhy – už se přesvědčily, že se na nás mohou spolehnout a že garantujeme kvalitně odvedenou práci.

Říkáte, že by se měly romské firmy častěji zúčastňovat výběrových řízení na veřejné zakázky… Jak mají být nastavena pravidla zadávání? Má se zohlednit sociální aspekt?

My pouze apelujeme na využívání paragrafu 37 zákona o zadávání veřejných zakázek, podle kterého má stát při zadávání skutečně sociální aspekty zohledňovat. To jest v určitých případech dávat přednost firmám, jež se věnují sociálnímu podnikání. Naše firmy to splňují, jenže každý resort si zákon bohužel vykládá jinak, po svém.

Stát a zadavatelé výběrových řízení podle vás uplatňují zákon špatně?

Dali jsme podnět k Nejvyššímu správnímu soudu, aby rozhodl a sdělil, jakým způsobem se má legislativa uplatňovat v praxi. Podle našeho názoru by se znění zákona měnit nemuselo, je napsaný dobře. Sociální či environmentální podnikání je tam zvýhodněno při zadávání veřejných zakázek, ve výběrových řízeních. Některé resorty si to už uvědomují. Příkladem může být ministerstvo dopravy – to po našich jednáních samo udělalo workshop k zakázkám malého rozsahu, kde bylo zástupcům firem vysvětleno, kdo a jakým způsobem se může o zakázky ucházet.

Proč mají být zvýhodněné zrovna romské firmy?

Samozřejmě nejen romské firmy. Už jsem zmínil, že jde o podniky, které se věnují sociálnímu podnikání. To nejdůležitější je, že většina našich firem dokáže zaměstnávat lidi, kteří jsou na trhu práce obtížně zaměstnatelní. A jde o práci zcela legální, nikoli na černo. Z pobíračů sociálních dávek a příspěvků na bydlení dělají plátce daní a odvodů státu. Mimochodem na projektu spolupracujeme s Hnutím romských studentů, které má mnoho vysokoškolsky vzdělaných členů. Někteří vystudovali například mezinárodní právo a v legislativě se vyznají. Tato iniciativa ostatně vzešla od nich.

V Česku jsou tisíce romských firem. Narážejí na předsudky a nedůvěru

Zmínil jste Hnutí romských studentů… Napadá mě, zda by nepomohlo snížení nezaměstnanosti spíše vyšší vzdělání Romů?

Samozřejmě. Vzdělání Romů je klíčová věc. Zvýšit stupeň vzdělání romské populace je hlavním cílem Hnutí romských studentů, jež s naší asociací, podnikateli a s veřejnými subjekty spolupracuje. Ale řeknu vám to lidsky: Každý, kdo má práci, která je dobře zaplacená, nepracuje na černo a pobírá v pořádku peníze, pracovat chce a pracuje rád.

Nezní to poněkud naivně?

Nebuďme naivní. Samozřejmě všichni Romové ani Češi nejsou stejní. To, že někteří lidé z obou komunit jednoduše pracovat odmítají, nemůžeme popřít. Nicméně většina dlouhodobě nezaměstnaných si sama uvědomuje, že je něco špatně. S hrdostí můžu říct, že velká část nezaměstnaných, kterým jsme nabídli pomoc, ji využila a dnes si toho, že mají práci, váží. Bez nás Romů s ostatními Romy většinová společnost nepohne.

Platí tedy, že v uvozovkách nezaměstnatelného Roma dokáže zaměstnat jen jiný Rom?

V Ostravě spolupracujeme s velkými romskými rodinami, máme jejich podporu. Dnes je potřeba řešit skutečné a konkrétní problémy a my řešení známe. Z mnoha českých neziskových organizací, které nám pomáhají, mám pocit, že kdyby se situace vyřešila, ztratí smysl existence. Neustále se omílá problém ghett, ale ta už v Ostravě prakticky neexistují. Ptám se, jaké ghetto? Ghetto přece automaticky neznamená to, že žijí na jednom místě desítky rodin. Také starostové a zástupci samospráv jsou přesvědčeni, že recepty znají. A já jim říkám: To mě vážně těší. Ale když vznikne skutečný problém, tak mi nevolejte.

Většina podnikatelských organizací řeší především podnikání. Váš záběr je evidentně širší…

Asociace vznikla v roce 2015, aby řešila problémy romských podnikatelů a jejich zaměstnanců. Máme mezi členy firmy, které už mnoho let pracují pro velké podniky jako plynárny, elektrárny, vodárny nebo ČEZ. Jsou to prosperující a zcela soběstačné společnosti, mají renomé a zaměstnávají převážně Romy. Vždy jsem si říkal, proč Novák (romský majitel firmy) nemá problém se svými zaměstnanci, proč pracují, jak mají, chodí ve stejnokrojích, řádně platí daně. Jejich děti studují, protože rodiče pracují a slušně vydělávají a dobře se integrovali do společnosti. Tvrdím, že platí: čím víc romských podnikatelů, tím méně nezaměstnaných.

A vy jste přesvědčeni, že se vám daří situaci měnit?

Asociace s tímto cílem vznikla. Jsme schopni firmám pomoci, aby se jejich lidé rekvalifikovali, zařídit jim školení. Asociace ale řeší i bezpečnost práce, bezdlužnost, bydlení zaměstnanců, zprostředkovává právní služby. Myslím, že se už se rozšiřuje povědomí, že s firmou, která je naším členem, nebudou problémy.

Oficiálně je v ČR nezaměstnaných asi 70 procent Romů. Problém je ale především v tom, že většina pracuje na černo…

Já tvrdím, že 90 procent zdravých Romů na Ostravsku pracuje, což není jinde v republice běžné – ale ano, zásadní problém je ten, že 70 procent z nich stále pracuje nelegálně. Existují české firmy, které cenově podbíjejí většinu zakázek, zaměstnají lidi na černo, jako subdodavatele si najmou Roma. Ten musí živit rodinu, proto zakázku přijme i pod cenou, a nakonec dostává se do finančních potíží, často i do dluhové pasti.

Pracuje jen deset procent z nich, za komunismu netrpěli, řekl Zeman o Romech

Romské firmy, které takové problémy mají, jsou ale i mezi vašimi členy…

Máme tři kategorie členů. Ve třetí, která je poměrně početná, jsou skutečně ti, kteří mají výše zmíněné problémy. To je to, co nám v očích veřejnosti škodí. Ty firmy často končí v konkurzu – a často jde právě o příjemce zakázek od nepoctivých podnikatelů. Říkáme jim, aby pod cenou pro tyto podniky nepracovali. Romské firmy ale dělají převážně stavební či demoliční práce menšího rozsahu, tudíž jsou na zakázkách od jiných subjektů závislé. Dneska musíte firmu pečlivě budovat, musíte řádně plnit svoje povinnosti, platit daně. Jako nepoctivý subjekt nemáte šanci se udržet a o tom naše podnikatele přesvědčujeme.

A další dvě kategorie?

První kategorie je ta nejlepší, bohužel zatím nejméně početná. To jsou kvalifikované firmy, které mají dobré reference, jsou bezdlužné, řádně platí daně a odvody za zaměstnance, jsou schopné dodávat práce na klíč. Ve druhé kategorii jsou ti, kteří se snaží o poctivý přístup, ale nevyšel jim nějaký projekt nebo doplatili na své partnery, bývají i lehce zadlužení. Mají ale snahu i perspektivu. Těm jsme schopni zařídit vybavení, zajistit účetního, pomoci v právních věcech. Pokrok v případě naší pomoci je vidět hned a z problémů se dostávají poměrně rychle.

Rozhovor vyšel v magazínu Profit