Totalitní i liberální vlády se snaží dostat do bezpečnostních produktů, jako je ten náš, říká šéf Avastu Vince Steckler.
Antivirový gigant Avast odsouvá svůj vstup na veřejných trh. „Firma má stále dlouhodobý cíl vstoupit na burzu. Otázka je jen kdy a kde“, říká v rozhovoru pro Euro.cz americký šéf antivirové firmy Avast Vince Steckler.
V září napadli hackeři váš čisticí program Ccleaner. Vyřešili jste už ten problém?
Ano. Ccleaner byl příkladem útoku na spotřebitelský produkt za účelem průniku do firem. Firmy tento produkt primárně nepoužívají, ale lidé si ho mohou nainstalovat například na pracovní laptop. Koupili jsme Ccleaner 18. července. Naše forenzní analýza odhalila, že do infrastruktury Ccleaneru někdo pronikl v dubnu, takže dlouho předtím, než jsme ho koupili. Útočníci infikovali zhruba 2,27 milionu kopií Ccleaneru. Z tohoto počtu firem se snažili proniknout asi do čtyřiceti.
Jaké škody Avastu majiteli Ccleaneru tento útok způsobil?
Nevnímáme žádné měřitelné dopady. Nepozorujeme, že by si lidé tento produkt odstraňovali z počítačů. Dopad není nijak významný.
| Vince Steckler |
|---|
| Do Avastu nastoupil jako generální ředitel v roce 2009 |
| Z firmy udělal globálního hráče. Začínal jako programátor |
| Avast loni vydělal před zdaněním a odpisy 353 milionů dolarů (8,4 miliardy korun) |
| Celosvětové zaměstnává 1600 lidí, z toho zhruba tisíc v Česku, konkrétně v Praze a v Brně. Pobočky má v 15 zemích včetně USA, Japonska nebo Ruska |
| Avast založili už v roce 1988 čeští výzkumníci Eduard Kučera a Pavel Baudiš. Je jedním z průkopníků v oboru počítačového zabezpečení a v současnosti se firma řadí ke světové špičce. Její antivirové programy chrání přes 400 milionů počítačů a mobilních zařízení ve světě |
Ovlivní to letošní finanční výsledky Avastu?
Ne. Je třeba si uvědomit, že většina uživatelů používá Ccleaner stejně jako Avast bezplatně. U Ccleaneru je asi 99,5 procent bezplatných uživatelů. U Avastu je to jiné, záleží na vyspělosti trhu. Na rozvinutých trzích je bezplatných uživatelů zhruba 90 procent. V případě Cleaneru rovněž většina uživatelů pochází z vyspělých trhů, takže firma se dosud moc nesnažila, aby svůj produkt monetizovala.
Kupovali jste Ccleaner, abyste zvýšili celkový počet uživatelů?
V zásadě to byl levnější způsob, jak dělat PPI a PPC (zkratky obchodních modelů pay-per-install a pay-per-click, pozn. red.). Ccleaner má asi 130 milionů uživatelů, z nichž zhruba 70 procent nepoužívá Avast. Avast tedy můžeme prodávat asi 90 milionům uživatelů. Mnoho uživatelů Ccleaneru používá antivirové programy Norton či McAffe. Platíme tedy zhruba jeden dolar za uživatele Ccleaneru, přičemž získat uživatele prostřednictvím PPI nebo PPC stojí mnohem víc než jeden dolar.
Za uživatele jste zaplatili dolar. Kolik čekáte, že něm vyděláte?
Myslíme si, že na jednom uživateli vyděláme zhruba tři dolary.
Dlouho jsem neslyšel nic o vašem plánovaném vstupu na burzu.
Každý se mě na to ptá. Loni jsem říkal, že to bude v roce 2017. Firma má stále dlouhodobý cíl vstoupit na burzu. Otázka je jen kdy a kde.
Přečtěte si rozhovor s Miroslavem Trnkou z konkurenčního Esetu
Valuace jsou v současné době z pohledu prodávajících velmi dobré. Ani to vás nepřesvědčuje?
Není to jen otázka valuace. Nikdy nevíte, jaká bude, dokud na trh nevstoupíte. Avast se hodně liší od firem, které vstupují na burzu. Zaprvé je to velmi zisková firma, zadruhé se zaměřuje na technologické spotřebitele, což je velmi vzácné.
Firmy v USA vstupují na burzu, aby získaly kapitál. Ten my nepotřebujeme. Nicméně máme ve firmě investory, kteří nakonec budou chtít svůj podíl prodat. Můžeme pro ně buď najít investora, nebo vstoupit na veřejný trh. Burza také určitým způsobem z firmy dělá dlouhodobější projekt.
V létě koupil Avast Ccleaner, předtím konkurenta AVG. Co bude dál?
Dál se rozhlížíme po trhu. Nakupovali jsme z několika důvodů. AVG jsme koupili kvůli zvětšení rozsahu a úsporám nákladů. Uvědomili jsme si, že dlouhodobě budeme muset konkurovat gigantům jako Microsoft. Potřebovali jsme se zvětšit. A také jsme spojily dvě původně české firmy, které mají nyní znovu sídlo v Praze.
Na konferenci Forum 2000 jste mluvil o sílícím tlaku ze strany vlád na regulaci technologických firem. Můžete to rozvést?
Vliv na nás mají snahy vlád – a to jak totalitních, tak liberálních – umístit do bezpečnostních produktů, jako je ten náš, jakási zadní vrátka, aby se do nich mohly – pokud k tomu mají legitimní důvody – dostat. Ve Velké Británii se to týká například přístupu do VPN (virtuální privátní síť, pozn. red.). Podobné je to ve Spojených státech. V obou zemích k tomu zatím nedošlo, ale vlády se o to několikrát pokoušely.
Myslíme si, že uživatelé mají mít své soukromí. A problém těchto zadních vrátek spočívá v tom, že je možné je prolomit, protože klíč k nim může uniknout. Vždycky se může najít někdo, kdo klíč od úředníků získá a dostane se dovnitř. Viděli jsme to mnohokrát s WikiLeaks atd.
Oko za oko. Američané chtějí hackerům posílat viry zpátky
Co vám na tom nejvíc vadí?
Velmi nás znepokojuje, když vláda narušuje soukromí. Američané si střeží soukromí ve vztahu k vládě mnohem víc než Evropané. V Evropě nemůžete po ulicích chodit bez občanky, policista vás může kdykoli legitimovat. Nic takového v Americe není. V Evropě musíte nahlásit na úřadu, kde žijete. Ve Spojených státech nikoli. Vláda nemá nárok to vědět.
V Americe je tedy soukromí mnohem střeženější, neplatí to však o soukromí firem. Firmy jsou vnímány jako určitá forma transakce mezi jednotlivcem a předmětem podnikání. Lidé dostávají z firmy nějakou hodnotu za své osobní údaje, je to transakce mezi nimi. V Evropě se na to díváte jinak. A mnohem víc regulujete, co může firma o občanech vědět. Vůbec neříkám, že je to špatně. GDPR (nová regulace EU o ochraně osobních údajů, pozn. red.) je dobrá věc. Avast působí globálně ve standardech Evropské unie. Všechna naše datová centra jsou v Evropě, kde máme i veškerá svá data o uživatelích.
Vlády po vás nějaká data požadují?
Ne. Nikdy nás o žádná data nežádaly. Řeknu to takto. Dříve platila pravidla určité země jen v rámci jejího teritoria. Jestliže působíte v Německu, musíte dodržovat německá pravidla. Avšak nyní začíná řada zemí uplatňovat své domácí zákony mezinárodně. Německo chce zpřísnit zákony proti verbálním projevům nenávisti, avšak nutit někoho, kdo působí celosvětově, aby dodržoval německé zákony proti verbálním projevům nenávisti všude, kde působí, je nevhodné. Nás se to bezprostředně netýká, ale je to nebezpečné.
Čtěte také:
