Věděli jsme, že to dobře dopadne, říká šéf Kapsche v Česku Karel Feix, přestože prodloužení smlouvy na mýto napadl antimonopolní úřad.
Společnost Kapsch, která v Česku provozuje mýto, dostala letos zajímavý dárek k 25 letům působení v Česku. Bez výběrového řízení získala provoz mýta na další tři roky, protože resort dopravy nebyl schopen vybrat jejího nástupce. Poté, co podpis smlouvy coby správní delikt zkritizoval antimonopolní úřad, připravuje vláda plány na to, kdo bude vybírat mýto po roce 2019. Kapsch se podle slov svého ředitele Karla Feixe opět cítí být velkým favoritem.
V srpnu jste s ministerstvem dopravy podepsali dodatek ke smlouvě o pokračování správy mýtného systému na maximálně tři roky za 5,27 miliardy korun. Jak si vysvětlujete, že stát ani za deset let nebyl schopen uspořádat žádné výběrové řízení a situace dospěla do toho bodu?
Vysvětluji si to tím, že státní správa je byrokratická a ne moc efektivní. Jen já zažil na ministerstvu dopravy za trvání mýta a přípravy mýta 13 ministrů. Přicházeli lidé, kteří aniž by se dokázali seznámit s problematikou, zase odcházeli a byli nahrazování někým novým, kdo začínal znovu. Druhá věc je, že celá řada těch ministrů případně i ředitelů ŘSD ten mýtný systém podcenila. Většina z nich nastupovala s pocitem, že mýto není nic složitého.
Státu jste poskytli třetinovou slevu oproti původní ceně. Vaši konkurenti to komentovali tak, že mýto tedy bylo předtím o třetinu dražší. Třeba SkyToll říká, že by mýto v tuto chvíli vybíral ještě o miliardu levněji. Jak tohle vnímáte?
Ze strany SkyTollu je to marketinkový tah. Nemá to co dělat s realitou, pouštět takovéto informace. Proč SkyToll říká, že u nás by mýto vybíral dokonce levněji, a na Slovensku z pěti miliard víc než polovinu spotřebuje na vlastní provoz? Buď tedy okrádá slovenský stát, nebo říká nereálné věci.
Proč jste tedy najednou nabídli třetinovou slevu?
Má to několik aspektů a ten základní je, že když se budoval mýtný systém, stavěl se formou PPP, tedy spolupráce státu a soukromníka. Museli jsme si na ten projekt půjčovat peníze a na deset let odhadovat nákladovost projektu z hlediska inflace. Cena byla tehdy pevná a nemohli jsme si později inflaci zohledňovat. Navíc jsme nesli riziko. Pokud by mýto nefungovalo, všechno by padlo na naše bedra a ještě bychom platili státu ušlý zisk. To byly všechno položky, které musely být započítány do ceny projektu. Teď už je systém funkční, a proto jsme byli schopni spolu s našimi subdodavateli nabídnout slevu. Není to o tom, že bychom vydělávali a teď jsme si mohli dovolit luxus slevy, ale je to v tom, že se změnily podmínky.
Oněch dvacet procent, která jste si účtovali za provoz mýta, tedy podle vás nebylo příliš?
V každé zemi je výběr jiný. Jsou jinak stanoveny tarify pro kamiony, je jiná hustota dopravy, jiný počet a typ zpoplatněných silnic. Třeba Rakušané mají dvojnásobný tarif, z kamionu vyberou za kilometr dvakrát více než my, dokonce i Slováci mají dražší mýto. My máme cenu nižší a stát si navíc objednal také jednu z nejhustších distribučních sítí, kde se vydávají palubní jednotky, což s sebou nese vyšší náklady. Třeba v Rakousku je poloviční. Za nás mohu říci, že ta cena je v evropském srovnání špičková. A je také důležité, že to není cena Kapsche. My se o ni dělíme se subdodavateli, zhruba polovina jde jim.
Obávali jste se zrušení smlouvy ze strany antimonopolního úřadu?
Koneckonců označil podpis dodatku za správní delikt a uložil za to ministerstvu dopravy milionovou pokutu. Nikdo si asi nikdy není ničím jistý. My jsme byli celou dobu ujišťováni právníky a zástupci ministerstva dopravy, že oni postupují podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a podle práva, takže jsme měli 95procentní jistotu, že to dobře dopadne.
Když se podíváme na ten podepsaný dodatek… Zůstaly tam bonusy za úspěšný výběr mýta, máte zaručeno, že postavíte mýtné brány v průběhu tří let na dalších úsecích, ministerstvo si také objednalo 240 tisíc nových palubních jednotek pro kamiony.
To ale není úplně přesné. Všechny tyto věci jsou podmíněny tím, že je ministerstvo bude chtít. To není fixní. Dodatek se tvořil tak, aby ministerstvo nemuselo znovu vypisovat nové výběrové řízení nebo JŘBU (jednací řízení bez uveřejnění – pozn. red.) na tyto detaily. Odhadly se maximální možné počty, které by mohlo potřebovat, a ty se zakotvily jako maximum. Nikdo nám negarantuje, že těch 240 tisíc jednotek se odebere.
Přečtěte si rozhovor s šéfem konkurenčního Skytollu:
Matej Okáli: České mýto je drahé
Jedním z problémů, proč vláda nevypsala tender na výběr mýta, je, že se nedokázala dohodnout na rozsahu zpoplatnění silnic. Souhlasíte s tím, že rozsah je klíčovou částí příští soutěže a může určit budoucího vítěze?
Stoprocentně. Musím říct, že mám pocit, že se tady opět mýto stalo předmětem politického boje, jako se to bohužel stalo i na začátku mýtného projektu před deseti lety. My máme projekty po celém světě a opravdu nikde v žádné zemi se nestalo z mýta takové politikum jako v Česku. Teď proběhl tendr, který trval tři a půl roku, v Rakousku. Nikdo z tamních politiků se o to nezajímal, všichni to brali tak, že je to čistě odborná věc.
Opravdu myslíte, že mýto nemá s politikou nic společného?
Částečně ano. Například ČSSD nebo KDU-ČSL by mělo zajímat, že když začnete rozšiřovat mýtné do regionů, zavádíte de facto novou daň pro místní podnikatele. To mýto prostě musí někdo zaplatit. Tady se pořád všichni chovají tak, jako by se to zaplatilo samo. Nikdo nemluví o tom, že když se zpoplatní malé silnice, tak dopravci budou muset cenu mýta promítnout do ceny rohlíků nebo masa, které tam rozvážejí.
Jak se tedy díváte na rozšíření mýta o 900 kilometrů, které navrhuje ministerstvo dopravy?
Velmi kriticky, protože si myslím, že těch 900 kilometrů je nějaká politická úlitba. To byla snaha politiků, kdy na jedné straně ANO tvrdilo, že nechce rozšiřovat mýto, a vedle toho ČSSD, KDU-ČSL a další strany mluvily o tom, že by nejraději zpoplatnily dva, tři, čtyři tisíce kilometrů silnic I. třídy. Přitom expertní skupina pod vedením projektového manažera společnosti Deloitte připravila materiály, podle nichž je skutečně ekonomicky výhodných maximálně 474 kilometrů a všechny další začínají být méně a méně výhodné.
Takové rozšíření podle vás nahrává satelitnímu systému?
Myslím, že se vybralo rozmezí, které je pro obě ty technologie úplně nekomfortní.
Těch 850 až 900 kilometrů je pro satelit málo?
Nebavíme se o nějakém špionážním satelitu. Slouží čistě pro to, že určuje polohu vozidla. Všechny ostatní činnosti, a těch je víc než 80 procent, se musejí provádět stejně jako v mikrovlnném systému. Satelit má také nevýhodu, že musí přenášet veškeré informace vzduchem. Využívá mobilní operátory a to stojí samozřejmě daleko více, než pokud se data zpracují v bráně.
Přečtěte si komentáře Petra Weikerta:
Mýto máme pořešeno
Jak je důležité držet Ťoka
Je podle vás čas na změnu technologie výběru mýta třeba na hybridní?
Pokud tady takový systém existuje, stát ho nemůže opomenout. Záleží ale na tom, jak rychle by bylo vypsáno výběrové řízení, jak bude zkoncipováno.
Budou ty tři roky, na které máte nově smlouvu, dostatečně dlouhá doba na přípravu další soutěže?
Já si osobně myslím, že tři roky jsou na hranici únosného. Rakušané tendr připravovali s ročním předstihem a pak ho prováděli tři a půl roku.
Cítíte se favoritem toho příštího výběrového řízení?
Kdybychom se necítili silní, tak bychom nebyli největším dodavatelem těchto zařízení na světě. Známe provoz mýta v českých podmínkách, máme tady vlastní tým lidí, máme tady odborníky a nezačínáme od nuly. Takže si myslím, že naše šance nejsou malé.
Jak silná je ve vašem oboru lobby?
Každý projekt tohoto rozsahu je samozřejmě předmětem zájmu politiků, dodavatelů i lobbistů. Politici v řadě případů rozhodují o věci, které odborně nerozumějí, a to je ten největší problém. Pro lobbisty je to otázka, jestli získají profit, pro dodavatele je to zase velká zakázka. Tlaky kolem mýta jsou tedy určitě velké.
Vy máte své lobbisty?
My lobbisty nepotřebujeme, protože tady působíme pětadvacet let a máme přímé vazby. Můžeme požádat třeba o to, abychom se dostali do parlamentu a oslovili hospodářský výbor nebo podobně. Nemusíme se prezentovat od nuly jako někdo, kdo sem právě přišel a začíná od začátku.
Mýto také bylo předmětem několika vyšetřování. Koneckonců v soutěži v roce 2005 jste po vyřazení tří zbylých uchazečů zůstali jediní a vyhráli. Můžete tedy říci, že jste nikdy nepřekročili hranu zákona?
Nikdy, v tomhle máme čisté svědomí. Mýto šetřily orgány činné v trestním řízení, parlamentní komise, Evropská komise a správní soudy. Šlo asi o nejlépe prověřený tendr v Česku a všichni museli konstatovat, že byl v pořádku.
Karel Feix (65) |
---|
Narodil se v Praze. |
V roce 1976 dokončil studia na Elektrotechnické fakultě ČVUT. |
Po studiích pracoval v telekomunikační sféře, podílel se na prvních digitalizačních projektech. |
Během 80. let se podílel na telekomunikačních projektech ve Finsku a Švédsku pro firmu Ericsson. |
V roce 1991 nastoupil do pozice výkonného ředitele českého zastoupení firmy Kapsch. |
Od roku 2005 pracuje jako výkonný ředitel Kapsch Telematic Services CZ. |
Je ženatý, má dvě děti. |