Rozsáhlé investice je dnes ve střední Evropě těžké umístit. Díky infrastruktuře ale máme velký prostor pro vývoj i výrobu například chytrých aut. „Máme celosvětově třicetiprocentní podíl na produktech kyberbezpečnosti. Globální firma GE předala do Prahy klíčové vývojové kompetence v leteckém byznysu a míří do středních Čech,“ říká ředitel CzechInvestu Karel Kučera.
Další globální firma Honeywell má podle Kučery v České republice třetí největší vývoj v aerospace po USA a Indii. Nejsilnější pobočku tu má iT společnost Red Hat. Za 25 let existence se CzechInvestu do České republiky podařilo dostat investice soukromých společností za jeden bilion korun.
V čem jste pro investory přidanou hodnotou?
Důvodů je víc. Ve zkratce: jsme jediná instituce, přes kterou lze žádat o investiční pobídku, snížení daní. V současné době je to až čtvrtina investičních nákladů. A jsme hlavní kontakt na zbytek institucí.
O Česku se často říká, že je montovnou Evropy. A také to, že tyto úlevy jsou příliš velké a státní kase se nerentují...
Tak to úplně není. CzechInvest prošel čtyřmi historickými fázemi. Vznikem, přípravami podmínek pro investory, vytipováním míst pro investice. Následovalo období Martina Jahna, kterému se podařilo systém rozjet, využít škály příležitostí. Na začátku to bylo, jako když zvete dámu na rande, také jí hned neřeknete, že si ji chcete vzít. Postupně se oťukáváte. Investoři museli postupně zjistit, jestli jsou naši lidé opravdu tak schopní a jestli jsou schopni výrobek prodat v zahraničí, když je to vyrobené u nás. Postupně tu vznikla báze výrobních struktur, které jsou kapitálově náročné. Je to jako těžký vlak, který se hůř zastaví. Což jsme poznali v krizi, která zasáhla Evropu více než nás. Ten vlak má ale také jednu nevýhodu, hůře se roztáčí na vyšší rychlost. Pak přišla fáze, kdy se řešily evropské fondy. Ty se pak ale oddělily a vrátili jsme se zpátky k vyjednávání s investory. Cílem je sem dotáhnout investory v oblasti výzkumu a vývoje. Chceme také dosáhnout toho, že když je tu firma, která tu zaměstnává tisíc lidí, aby sem přinesla vývoj a tím i lepší vybavení. Všichni zaměstnanci pak začnou dělat na zajímavějších výrobcích, vyprodukují vyšší hodnotu a budou mít i vyšší plat.
Pojďme ke konkrétním možnostem. Prosakují informace o továrně Tesly, testovacím polygonu BMW pro autonomní vozy, o chytrých továrnách. V jaké fázi je vyjednávání?
Jde o investice na zelené louce, ale i o stávající investory, kteří expandují. Z chytrých továren mohu zmínit čínskou firmu Yanfeng v Plané nad Lužnicí, která bude vyrábět přístrojové desky do aut, například pro značky Audi, BMW, Daimler, Ford, Porsche nebo Ferrari. Na výkon, který má mít, bude továrna zaměstnávat polovinu lidí, než má ostatních 15 závodů v Evropě. Investice rozsáhlého charakteru je dnes ve střední Evropě těžší umístit. Je to dáno tím, že ve vzdálenějším okruhu továrny nesmí být konkurence. Ale stává se to. Například u investice Jaguaru na Slovensku, v dosahu jsou tři automobilky, je to zvláštní rozhodnutí. Ale investoři často nemají na výběr. Náš největší problém je, že jsme příliš úspěšní.
Čínská YFAI dostala od CzechInvestu slib investiční pobídky 407 milionů
Co ta Tesla a BMW?
Automobilový sektor prochází velkými změnami, na investice v tomto segmentu je velký prostor. Bavíme se samozřejmě nejen o chytrých autech. Při jednáních nám nahrává, že máme dobrou infrastrukturu. Ministerstvo dopravy skutečně plánuje testovací okruh pro autonomní vozidla na Ústecku. Zaznamenali jsme tak o něj zájem více zákazníků, medializováno bylo jen BMW. Ale jednání s konkrétními investory nemohu více komentovat.
Je tu skutečně prostor v nových technických směrech, aby sem zavítali globální hráči?
Odpovím jednoduše: třetí největší vývojové centrum globální firmy Honeywell v oblasti aerospace je po USA a Indii v České republice, v Brně, Praze a Olomouci. Vezměte si IT společnost Red Hat, která vytváří systémová řešení na bázi Linuxu. Jejich celosvětově největší pobočka je v Brně. Opravdu jsme technicky enormně zdatný národ a firmy to reflektují. Máme celosvětově třicetiprocentní podíl na produktech kyberbezpečnosti. Globální firma General Electric dala do Prahy a středních Čech klíčové vývojové kompetence v leteckém byznysu. A tyto firmy jsou pro Česko reklama jako hrom.
To jsou ty firmy, které získávají až čtvrtinu daňových odpustků?
Mimo Prahu. Praha je příliš bohatý region, tady to Evropská unie nedovolí.
To zní přehnaně optimisticky, když vezmete v potaz problémy s naplněním vytipovaných průmyslových zón u Žatce, Ústí, Holešova, v Ostravě...
Těch zón je přes 100, zmiňujete jen několik případů, s ostatními tyto problémy nejsou. Triangle v Žatci je v podstatě naplněn. V Holešově padlo rozhodnutí v jiné době, byl připraven pro Hyundai, a i poté byla snaha ji obsadit jedinou firmou. Což bylo ne zcela dobré rozhodnutí. Na Ostravsku, co se týká Barbory, jde o dořešení všech povolovacích procedur, které jsou složité a neběží ve zcela ideálním tempu. Karlovarský, ústecký a ostravský region řešíme prioritně, v Ústí a Ostravě se nám to daří, tyto regiony dosahují největšího procenta investic.
Jak fungují sdílená centra, poskytující služby, která zde našla své centrály?
Jsou velice zajímavým byznysem, ale mají svá úskalí. Automobilku ze dne na den neodstěhujete - ale centrum lze přesunout jednodušeji. Proto se snažíme být aktivní v oblastech s vysokou přidanou hodnotou, v oblasti techniky, analýz, vývoje, IT atd. To jsou obory, kde potřebujete talentované lidi a to se již přesunuje velice obtížně..
Přečtěte si: CzechInvest: O přesunu sídla z Británie do Česka uvažuje řada firem
Máme tu tedy řadu expatů, kteří tu platí daně.
Ano. To je rozdíl mezi námi, Polskem, Maďarskem a Slovenskem. Tam je zaměstnáno pět procent cizinců, u nás místy až 30 procent. To ukazuje, že se sem dávají složitější a lépe placené funkce, kde se i expatům vyplatí sem přijít pracovat. A i proto jsme pro cizince čtvrtou nejzajímavější zemí na světě, nejen kvůli úžasnému prostředí. Tento segment technicky zdatných profesí se přesunuje špatně, máte existující tým, kontakty na univerzitách.
Vnímáte změnu v chování investorů z počátku CzechInvestu a dnes?
Zpočátku na důležité pozice přivezli lidi - expaty. Když zjistili, že jsme schopni to zvládnout, tak nám funkci předali a teď k nám dávají i vývoj. Dnes už naši schopní manažeři řídí provoz a odbyt pro střední a východní Evropu, ti nejlepší pak řídí i celou Evropu. Poslední čtyři roky si vedeme statistiku high-tech projektů, ty se nám podařilo zvýšit z cca 11 procent na 33 procent.
Jak investoři vnímají poměr pracovní síla versus mzdové náklady? Dokážete predikovat vývoj?
V roce 2000, kdy se tvořil příslušný pobídkový zákon a začaly vznikat zóny, byla průměrná mzda zaměstnanců investorů 13 tisíc korun. Dnes je to 27 tisíc. Jen za poslední rok stoupla o téměř deset procent. Rozdíl ve mzdách a nákladech investoři samozřejmě řeší. Vědí, že u zajímavých projektů prostor pro snižování nákladů je. Když si porovnáte nás a například Tchaj-wan, kilo jablek je tam výrazně dražší než u nás, a zejména to ve světě platí s cenami za bydlení. Naši lidé se nechtějí stěhovat, ale zajímá je dojíždění, když ho investor umí zařídit. Prostoru pro snižování nákladů je málo, ale vždy se dá nějaký najít.
CzechInvest musí čelit i jiným problémům. Například policií vyšetřovaný případ podvodu vašeho předchůdce Miroslava Křížka nebo politicky explicitní a konspirační výroky vašeho poradce v Číně Pavla Frosta. Jak se s tím před investory vyrovnáváte?
Kauza pana Křížka se pojí k době, kdy byla naše instituce hodně vázána na evropské fondy. Šlo o jednání jednoho člověka. Dnes máme dobře nastavený kontroling. V tomto případu vystupujeme jako poškozená strana a čekáme, jak to dopadne u soudu. Co se týče pana Frosta, tam je to složitější. On dlouhodobě žije v Číně a umí se dostat k zajímavým lidem. Obtížně se nám to komentuje, protože to autorství na internetu je sporné. A navíc to vůbec nesouvisí sjeho kontakty v Číně.
Jste státní instituce, takže svým zaměstnancům nemůžete nabídnout mzdy, na jaké dosáhnou v privátu. Jak to máte s fluktuací?
Omezujeme administrativu, lidskou sílu přesunujeme na spolupráci s klienty. Podařilo se nám několik mediálně velmi zajímavých projektů, například GE, šedesát procent americké armády se pohybuje kvůli GE. Vytváří nám to dobré reference po celém světě. Takže je to lákavá práce, která se ale nedá dělat pro peníze.
Jak je tedy fluktuace vysoká?
To, že státní správa není schopna dobře platit, se snažíme proměnit ve výhodu. Vybíráme si z lidí, kteří to chtějí dělat, s těmi se lépe pracuje. Pracujeme s rizikem, že když sem přijde talentovaný, jazykově nadaný absolvent, který má menší mzdu než prodavačka z Lidlu, po zhruba dvou letech zamíří do privátu. Tedy k té fluktuaci, máme zhruba 150 zaměstnanců a od začátku roku jsme řešili 40 nových nástupů.
To je hodně...
Do značné míry je to dané vysokým procentem žen a jejich odchody na mateřskou. Klíčových 25 lidí se pak týká ten časový údaj dva roky práce v CzechInvestu a nabídek soukromých korporací. Zkušený manažer se u nás dostane i na mzdu zhruba mezi 45 tisíci a 50 tisíci korunami. Ale to je pár vedoucích, ale nejdůležitější jsou výkonní lidé. A u nich průměrná mzda činí 33 tisíc na člověka, který domluvá investice za cca 600 milionů korun ročně. Za zvýšení mezd svých podřízených samozřejmě lobbuji, ale musíme si poradit s tím, co máme.
Karel Kučera (36 let): Vystudoval právo na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a Fakultu mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze. Pracoval v Deutsche Post, Accenture aM. C. Triton. Ředitelem CzechInvestu byl jmenován 13. října 2014. Hovoří plynně anglicky aněmecky. Je ženatý a má dvě děti. Mezi jeho zájmy patří cestování a sport - aikido, plachtění a běhání. V komunálních volbách v roce 2014 figuroval na kandidátce hnutí ANO 2011 v Mníšku pod Brdy, z kandidátky ale odstoupil.
