Menu Zavřít

Šéf Exim Tours: Ve Francii se bojím víc než v Egyptě

Autor: Tomáš Železný

Nejistá bezpečnostní situace dělá z letošního roku pro cestovní kanceláře pokusnou laboratoř, říká generální ředitel Exim tours Ferid Nasr.

Způsob, jakým lidé cestují, se mění. Češi jsou sice trošku pozadu, „klasika“ s delegátem za zády ale během pár let vymře. Cestovní kanceláře jsou ovšem schované i za internetovými stránkami, kde si turisté bukují hotel nebo letenky. Na vlastní pěst bude do tří let cestovat zhruba polovina naší klientely, předpovídá zakladatel a generální ředitel Exim tours Ferid Nasr.

Na jaře jste odhadoval, že se cestovní ruch v Česku letos propadne o dvacet procent. Stále tento pesimistický výhled platí?

Situaci vidím stále stejně a může se ještě zhoršit. Pokud se něco nezmění, tak vše ukazuje na to, že čísla budou takováto.

Jaký to má dopad na cestovní kanceláře?

Změny se netýkají jen Čechů, ale celé Evropy. Propad minimálně o dvacet procent je prostě realita. Pro cestovní kanceláře je současná situace velkou neznámou.

Jsem v téhle branži dvacet tři let, ale nic takového, jako se děje letos, jsem ještě nezažil. Pro turisty je to stejná neznámá. Letošní rok je tedy takový zkušební. Každé dva tři týdny proběhnou médii zprávy, že se někde něco negativního stalo.

Buď si na to zvykneme, vrátíme se do starých kolejí a nebudeme se bát, nebo se zavřeme doma a nebudeme nikam jezdit. Pak bude propad ještě horší než o dvacet procent. Záleží na nás všech. A byla by velká škoda, kdybychom přestali poznávat svět.

Jak důležitá je vůbec pro Čechy představa dovolené u moře? Ukazují tím přece i na svou ekonomickou sílu. Jsou ochotni se jí vzdát?

Nevěřím, že by se jí vzdali. Pro Čechy je typické, že v létě jedou k moři a v zimě na hory. Musíme si jen zvyknout na novou situaci. Jsou státy, které v ostrém bezpečnostním modu existují už celé roky – třeba Izrael. Dá se s tím žít. Evropa jen zažívá něco takového poprvé. Když obavám podlehneme, tak vyhrají ti, kteří za útoky stojí.

Varoval jste, že bude kvůli tomu letos také nedostatek last minute zájezdů.

Určitě, kapacity šly kvůli obavám o dvacet až pětadvacet procent dolů. Teď je předsezona, touto dobou jsou výhodné nabídky každým rokem. Ale myslím, že v sezoně bude last minute zájezdů výrazně méně.

A pokud se každý probudí na poslední chvíli a bude chtít na dovolenou, tak místa prostě nebudou. Kvůli nejisté situaci přitom velká část turistů nechává rozhodnutí na poslední chvíli. My jako cestovky tak dlouho čekat nemůžeme, měli bychom velké ztráty. Spíš hrozí, že budeme muset kapacity dál redukovat.

Mezi takzvaně rizikové státy patří Tunisko, Egypt, Turecko nebo třeba část Řecka. Jak výrazný dopad na ně má současná situace?

Především je těžké říct, která země je více bezpečná: jestli je dnes rizikovější Francie, nebo Turecko. Každopádně propad ve jmenovaných zemích je enormní. Hoteliéři ani cestovní kanceláře letos neočekávají ziskovou sezonu.

Hotely jistě počítají se ztrátou. V některých případech chtějí být alespoň přes sezonu otevřené. Když zůstanou jeden rok zavřené, znamená to pro ně obří investice na otevření další rok.

Ani cestovní kanceláře nečekají, že tyto destinace budou letos ziskové. Nabízejí je ale dál, aby lidem ukázaly, že tam mohou strávit krásnou dovolenou. Mluvil jsem s kolegyní, která byla nedávno v Turecku, ve stejném hotelu jako loni. Jediný rozdíl byl podle ní ten, že byl jen tak ze třetiny obsazený. Služby se snaží držet na stejné úrovni. Ani nevěděla o útocích, které se ten týden odehrály v Istanbulu. Pocit strachu ale přetrvává a letoviska jsou poloprázdná.

To jako cestovky neovlivníme. Kdybychom říkali tisíckrát, že je tam klid, nepomůže to. Pro nás fungují jako nejlepší reklama klienti, kteří tam letí na dovolenou a vracejí se spokojeni. I proto je nabízíme už od jarních termínů.

Téměř na nulu klesly po teroristických útocích také cesty do evropských metropolí. Zvedají se?

Já osobně se teď cítím víc nejistě v Paříži nebo Londýně než v Egyptě. Na všechna tato místa lítám na pracovní cesty. Do evropských měst se ale turisté vracejí rychleji. Mají pocit, že jsou pořád v Evropě. Navíc jde o jiný druh cestování. Málokdo vezme rodinu na týden do Paříže, jako se jezdí k moři. Středomořské destinace a Evropu nejde porovnávat.

Na druhé straně se objevují nové destinace.

Lidé směřují do Bulharska, Itálie nebo Španělska. Ale rozdíl ve službách a financích je obrovský. Třeba rozpočet pro rodinu, který jste byli zvyklí dát za dovolenou v Turecku, vám nebude stačit.

V těchto zemích za něj často neseženete ani polopenzi, nemluvě o kvalitě hotelu. Pokud chcete dosáhnout stejných služeb, zaplatíte až dvakrát, třikrát více. Bulharsko je také jiné, co se týče počasí a moře. Středozemní moře je v podstatě nenahraditelné. Uvidíme, jaká bude reakce klientů. Ukáže se to příští rok. Letos jsme tak trochu jako v laboratoři.

Jaký je ale dopad na státy, kam předtím směřovala většina turistů?

Země jako Turecko, Tunisko, Egypt nebo Řecko jsou dost závislé na cestovním ruchu. Řecká ekonomika se zvedá, ale zaměstnanost je negativně ovlivněná poklesem cestovního ruchu. O Turecku ani nemluvě. Jsou tam statisíce lidí, kteří přijdou o práci. Ani nejvýkonnější evropské státy nedokážou vytvořit nová místa v jiném odvětví v takovém rozsahu během krátké doby. Když trpí hotely, ovlivní to celou ekonomiku.

Stovky velkých zařízení jsou propojené s bankami a tak dále. V Egyptě můžete jet stovky kilometrů po pobřeží a nenajdete ani několik kilometrů dlouhé pásmo, které by nebylo zastavěné resorty. Ekonomiky těchto států se musejí změnit, ale to je otázka mnoha let. Navíc tak velké množství turistů nemáte kam poslat – pro Turecko je to 20 milionů turistů, Egypt přes 15 milionů, Tunisko pět. Kam pošlete 40 milionů lidí?

Vy sám pocházíte z Tuniska. Jak se tam mění situace z bezpečnostního hlediska? Nejen pro turisty, ale i obyvatele.

Jižní mentalita je trochu jiná než česká. Žiji v Česku přes třicet let, takže už jsem si zvykl na místní pojetí bezpečnosti. V Tunisku bylo před lety běžné nezamykat auto nebo dům. V Česku si dal už v devadesátých letech na dům každý alarm. To nyní přichází i do Tuniska. Hotely jsou dnes zabezpečené, všude jsou kamery. Počet policistů se zdvojnásobil. Ale bezpečnost, na kterou jsme byli dřív zvyklí, končí.

Jak vnímáte uprchlickou krizi a postoj, jaký k ní mají Češi?

Chápu obavy, které lidi mají. Minulý režim byl uzavřený. Lidé nic nevěděli. Zkušenost s cizinci měli minimální. Změna trvá teprve jednu generaci. Obavy tady tedy stoprocentně jsou. Popisoval jsem známému z Francie, jaké v uvozovkách problémy jsme měli v Česku se sedmdesátkou uprchlíků. Jeho reakce byla, ať mu tam těch pár migrantů pošleme. Pro ně je to zanedbatelné číslo.

V Česku jsme uprchlíky v podstatě neviděli, spíš jsme dělali z komára velblouda. I do Tuniska přichází z Libye mnoho běženců a vůbec se o tom nemluví. Ale jak jsem říkal, chápu obavy lidí. A jsou i státy, kde je zkušenost s migranty špatná. Nehrozí ale podle mě katastrofické scénáře, že se v Evropě nebude dát kvůli migrantům za pár let žít.

Vraťme se ještě k cestovnímu ruchu. Jak se Češi jako turisté v čase mění? Cestují více na vlastní pěst?

Určitě, tento trend je vidět po celém světě. My jen možná máme pár let zpoždění. Dříve byli lidé zvyklí, že si koupí týdenní dovolenou, už na letišti na ně čeká delegát a vše obstará. Tato klasika pomalu končí. Za deset patnáct let nebude vůbec existovat. U nás je změna o něco pomalejší, protože tu pořád máme generace, které mají problémy s jazykem a bojí se. Třeba Němci se i v sedmdesáti letech seberou a jedou do Indonésie, procestují dva tři státy. Tento trend bude sílit i u nás. Máme jako cestovky šanci čtyři pět let se mu přizpůsobit.

Lidé si totiž myslí, že cestují bez cestovky, ta je ale za internetovými stránkami, kde si zabukují hotel nebo letenky a další služby, stále schovaná. I my v Exim tours na tento systém přecházíme. Věřím, že do dvou tří let budou tvořit minimálně padesát procent naší klientely lidé, kteří si cestu budou chtít sestavit individuálně.

Investujeme proto hodně do IT. Obrovské investice do něho směřuje německá skupina Rewe, pod niž patříme. Jedná se o byznys model budoucnosti, úplně jiný než současný.

V branži se pohybujete přes dvacet let. Jak vnímáte změny, které se dějí v poslední době?

Mám z nich dobrý pocit. Je přirozené, že musíte reagovat na to, co chce trh. Lidé už mají víc zkušeností, jsou volnější, mluví jazyky, takže čím dál více nepotřebují delegáta, který jim bude stát za zády. Ocení ale někoho, kdo jim něco zajímavého řekne. Na druhé straně nejistota, která dnes ve světě panuje, možná poptávku po klasických balíčcích o pár let prodlužuje.

Třeba do Tuniska už lidé jezdili na vlastní pěst, cestovali autem. Jejich počet teď ale klesl. Jsou opatrnější a vracejí se k organizovaným zájezdům, tedy k nám. My máme zmapované, kam posíláme klienty, jaká je v regionu situace, máme zprávy z místa v reálném čase.

Exim tours jste prodal skupině Rewe před necelými pěti lety. Jak vás ovlivňuje fakt, že máte zahraniční zázemí?

Je to naše velká výhoda. Pokud bychom přestupovali na nový byznys model sami, tak bychom to včas nestihli, nehledě na obří finance. Němci se na to připravují pomalu už šest let, takže obrazně řečeno: dort už je hotový a my ho s nimi budeme jíst.

To byl ten důvod, proč jste se rozhodl Exim tours prodat?

Exim tours je takové moje dítě, které jsem vybudoval a v roce 2003 dovedl na první místo na českém trhu. Až daleko za námi byly další cestovky.

Spojení s globálním hráčem má bezesporu výhody. Uvědomoval jsem si, že když se spojíte s někým velkým, přináší to výhody. Nemával jsem cedulí, že je Exim tours na prodej. Když ale někdo přišel, že má zájem, jednal jsem s ním.

Kdyby firmu chtěl koupit nějaký fond, tak bych to hodně zvažoval. U skupiny Rewe to ale bylo jiné. Vzhledem k tomu, že ve světovém měřítku existují v cestovním ruchu tři největší koncerny a jedním z nich je Rewe, byl můj sen se s někým takovým spojit a jsem dnes rád, že se to povedlo. Hodně věcí bychom jinak museli dnes vyvíjet draze sami. Nemohl bych přitom dosáhnout úrovně firem, které podobné systémy vyvíjí už léta a mají je vyzkoušené na několika trzích.

Čekáte, že půjdou cestou konsolidace další české cestovní kanceláře?

Stoprocentně. Jsme v centru Evropy, takže se tomu nevyhneme. Je to jen otázka času. V Německu najdete tři velké cestovky, pak dlouho nic a pak malinké kanceláře, které přežívají. Český trh je praktickou kopií. Myslím, že pokud by neexistovaly ve světě potíže, o nichž jsme se bavili, patřily by už další cestovky pod velké koncerny.

Vzhledem k tomu všemu, o čem jsme mluvili – turbulentní změny v byznys modelu cestovních kanceláří, nejistota ohledně bezpečnostní situace v dříve oblíbených destinacích a podobně – máte pořád chuť v tomto byznyse zůstávat?

Za těch dvacet tři let v branži jsem zažil několik velkých turbulencí. Trh zažil od roku 1993 i velké krachy. Vždy, když jsem slyšel, že zkrachovala nějaká kancelář a byli to i velcí hráči, tak jsem si říkal, že toto bych nikdy nechtěl zažít. A tomu jsem při budování Eximu podřídil vše. Tak, jak jsem vždy chtěl zabezpečit svoji rodinu, tak jsem se staral i o firmu.

ebf - tip - debata

Dnes Exim tours patří do největší německé firmy Rewe, což je největší jistota pro firmu i její klienty. Když jsem kancelář v roce 2012 prodal, všichni čekali, že brzy z firmy odejdu. Jako kdybych jen čekal na peníze, ale to nebyla moje hlavní motivace. Dnes to může každý vidět.

Když mě občas napadne, že bych už přece jen mohl odejít, uvědomím si, že vlastně nevím, co bych dělal. Jsem člověk, který je zvyklý pracovat, mít naplánovaný každý den. Neumím si představit, že bych se probudil a měl prázdný kalendář. Zároveň to, co se dnes děje, i to, jak se tento byznys brzy bude měnit, mě láká, je to pro mě nová výzva.

Ferid Nasr (53)
Vystudoval v Česku výpočetní techniku na ČVUT. V roce 1993 zakládá své cestovatelské impérium, expanduje dále na Slovensko, do Maďarska a Polska. Buduje největší cestovatelskou skupinu visegrádské čtyřky. Ve volném čase jezdí na kole po Jizerských horách, kde má chalupu, a v zimě lyžuje.

Přečtěte si o významu a smyslu cestování:

Ztraťte se. Kam jet, když už jste všude byli?

 ilustrační foto
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).