O první PPP projekt výstavby a provozu dálnice D4, který vláda snad už dotáhne do konce, se hlásí první velcí hráči. Zájem Euru potvrdil Tomáš Koranda, ředitel společnosti Hochtief. Ministerstvo dopravy už vybralo poradce, který má s projektem pomoci. Bude jím sdružení České spořitelny a společností White&Case Obermeyer Helika. Práce na 32kilometrovém úseku mezi Příbramí a Pískem by měly začít zhruba za tři roky.
Obecnou situaci na trhu nicméně nový šéf Hochtiefu nevidí dobře. „Na český stavební trh vstupuje řada nových neznámých zahraničních firem,“ odkazuje Koranda na zakázky, které v Česku ukrojila sdružení s tureckými či kazachstánskými partnery.
Rozbíhá se první PPP projekt na dálnici D4, je pro něj vybraný i poradce. Vy byste se chtěli tohoto tendru zúčastnit?
Určitě ano a platí to o PPP projektech obecně. Koncern Hochtief v rámci svých mezinárodních lokací v PPP podniká velmi intenzivně prostřednictvím samostatné jednotky pro PPP. Zde v Česku se ale ještě žádný dopravní PPP projekt nezahájil a dálnice D4 je z mého pohledu snad už reálná možnost, na které si vláda vyzkouší tento model. Času není nazbyt. Po roce 2020 totiž pro Českou republiku skončí možnosti spolufinancování z EU a stát bude muset hledat nové zdroje a způsoby financování infrastrukturních projektů. Zapojení privátních zdrojů je proto vhodnou a perspektivní alternativou.
Loni byl otevřen nový, asi pětikilometrový úsek D4, tvoří jej především obchvat obce Dubenec.
Co je na takových projektech nejtěžší, respektive proč se v Česku nedaří?
Takový projet vyžaduje oboustranně zkušené partnery. Je důležité pochopit, že se jedná o partnerství, už to není o pozici objednatel a zadavatel. Jde o to přenést rizika ze státního na soukromý sektor ve věcech, které umí řídit efektivněji. Privátní partner dálnici staví tak, aby ji mohl co nejefektivněji 30 let provozovat a pak v předem definovaném stavu předat státu. Dnes se ale vybírá nejnižší nabídka a ta nemusí být nejlepší. Stát totiž nezvažuje zohlednit náklady pro životní cykly použitého materiálu, jak často se bude muset dálnice opravovat a kolik to bude následně stát na provozu. PPP proto vnímám jako cestu, jak se v tomto způsobu uvažování vývojově posunout dál s ohledem na trvale udržitelný rozvoj.
V Česku vládne nová vláda. Jak se k vám, jako ke stavebnímu oboru, chovala ta předchozí?
Pozitivně hodnotím, že vláda po složité době, kdy byla pozastavena výstavba, začala zase investovat. Je dobře, že se odsouhlasil pro letošní rok balík o hodnotě zhruba 25 miliard na budování dopravní infrastruktury. To je ale z pozitivních věcí vše, co mohu říci. Moje kritika nesměřuje ale ani tak k vládě.
Nepostavíš, zaplatíš. Vláda chce zdanit nezastavěné stavební pozemky
Co se vám tedy nelíbí?
Například to, že na český stavební trh vstupuje řada nových neznámých zahraničních firem. Ty budou muset prokázat, že dokáží splnit potřeby klientů z hlediska kvality a spolehlivosti.
Vy máte aktuálně zhruba čtyři velké projekty v Česku. Jedním z nich je oprava Negrelliho viaduktu, která začala loni v červenci. Jak práce postupují?
Naše společnost si této zakázky opravdu velice váží. Je to projekt, v němž se propojují dva typy staveb – je to lineární dopravní stavba a zároveň oprava historické památky, což v sobě nese řadu specifik. V řadě věcí se musí postupovat velmi pomalu, například při odhalování historických konstrukcí, na něž se musí podívat odborníci a poté určit další postup restaurátorských prací.
Postup je vlastně v něčem podobný jako oprava Karlova mostu. Každý kámen se monitoruje, posoudí a v případě potřeby vymění. Dnes jsme ale teprve ve stavu, kdy se odkrývají nosné konstrukce oblouků viaduktu, snesly se krycí vrstvy nad klenbami a provádí se detailní průzkum. Posledních asi třicet centimetrů odkrýváme ručně, aby nedošlo k poškození původních oblouků. A ukázalo se, že u některých konstrukcí chybí konstrukční prvky, o nichž jsme předpokládali, že tam budou. Například o roznášecí desky.
Co to znamená?
Znamená to zpřesnění následujícího postupu prací, může to znamenat i dílčí úpravy v časovém harmonogramu. Přeci jen budeme muset nový plán projednat s objednatelem, nechat posvětit památkáři a to může nějaký čas zabrat. Čili může to mít nějaký dopad do termínu, ale nepředpokládám nic zásadního.
| Tomáš Koranda (48) |
|---|
| Koranda nastoupil do českého Hochtiefu v roce 2013 a po několika měsících byl jmenován do tříčlenného představenstva společnosti. Oboru stavebnictví se věnuje od studií na VUT Brno, které dokončil v roce 1993 se specializací Ekonomika a řízení stavebnictví. Má více než dvacetileté manažerské zkušenosti z velkých stavebních mezinárodních firem, a to jak v dopravním, tak i pozemním stavitelství. |
Další vaší velkou zakázkou je oprava Státní opery. Jak jste daleko tam?
Obnažili jsme stavební konstrukce, máme vybetonované hlediště, je vybetonovaná část orchestřiště, které se zvětšilo, a demontuje se také technika. Máme za sebou první třetinu prací, snáší se fasáda z provozní budovy, dělají se základní inženýrské sítě, jako je kanalizace, plynovod či elektroinstalace. Znovu se ale dostáváme do situace, že zjišťujeme stav některých konstrukčních vrstev. Realita na budově neodpovídá některým předpokladům v projektu. Jde třeba o nové normy na hygienu a hluk, což musíme zapracovat.
Znamená to také zdržení?
Stále se snažíme našemu zákazníkovi nabídnout takové řešení, aby nebyla narušena divadelní sezona začínající v září 2019. Pracuje tam tým lidí od pondělí do soboty v prodloužených směnách a věříme, že se to povede.
Čtěte také:
