Šéf lidovců: Podáváme ruku ke smíru

Stojednička je stále nejlepším řešením

Odpovědnost za to, že vzrostl vliv komunistů, šéf KDU-ČSL Miroslav Kalousek vehementně odmítá a v rozhovoru s týdeníkem EURO, který se konal ještě před hlasováním sněmovny o nedůvěře vládě, řekl, že rozhodně není Josefem Plojharem a Gross by měl zvážit, zda se stane či nestane Zdeňkem Fierlingerem. Plojhar byl kněz a lidovecký ministr v komunistických vládách, Fierlinger sociální demokrat, který tuto stranu dovedl ke sloučení s KSČ.

EURO: Po tři roky trvání koalice jste všechny kompromisy obhajoval tím, že bráníte komunistům v cestě k moci. Nyní jste ale zřejmě sami dali KSČM klíče od Strakovky. V čem se změnil váš názor na koalici? KALOUSEK: Bránění nástupu komunistů bylo to B, k tomu musíte dát ještě A. Tím bylo vytvořit funkční vládu při existujícím rozložení politických sil, jak o něm rozhodli voliči. Koalice samozřejmě byla založena na kompromisech, to ani jinak nemůže být při rozdílných ideových východiscích křesťanských a sociálních demokratů. Ideová východiska Unie svobody mi nejsou v poslední době příliš jasná, ale to asi není důležité. Naše programy se skládaly přibližně tak, jako se ve fyzice skládají vektory. Programy ČSSD a KDU-ČSL se složily ve výsledný vektor, který zhruba odpovídá tomu, co by si většina společnosti přála. A bylo to bez komunistů, což bylo důležité. Když jsme si představili, jak by ten výsledný vektor vypadal při složení programů ČSSD a KSČM, říkali jsme si zaplaťpánbůh, že to dopadlo jinak.

EURO: A dnes už to důležité není? KALOUSEK: To vše platilo za předpokladu, že jde o věrohodnou demokratickou politiku. Ta samozřejmě může být levicová či pravicová, křesťanská či liberální, jak si je přejí voliči, ale stále je to věrohodná demokratická politika. V okamžiku, kdy jsme měli pocit, že je ohroženo to základní, tedy věrohodnost demokratické politiky, a najde se člověk, který je ochoten tuto věrohodnost vzít jako rukojmí svých osobních potíží, že je připraven smát se lidem do očí a říkat,: jestli se vám to nelíbí, tak to je tak všechno, co s tím můžete dělat, protože já disponuji většinou 101 hlasů, a budu vládnout dál, tak to už jsme u podstaty systému. Takové chování ohrožuje samotný demokratický systém, protože to v lidech vyvolává pocit, že to nemá žádný smysl. Takovou politiku my nemůžeme podpořit a také nepodpoříme.
Poctivě jsme se několik týdnů snažili dosáhnout základní změny, a když jsme vyčerpali všechny politické nástroje, tak jsme sáhli po posledním, nejsilnějším nástroji, což je vypovězení koaliční smlouvy. A dovolíme si tvrdit, že by bylo naprosto nespravedlivé nás vinit z nástupu komunistů k moci. Ty pustí k moci ten, kdo s nimi bude spolupracovat. To nejsou a nebudou křesťanští demokraté.
Domníváte se, že předseda křesťanských demokratů, kdyby byl v pozici Stanislava Grosse, šel škemrat k Miroslavu Grebeníčkovi o milost? Ujišťuji vás, že nešel.

EURO: Proč jste ale táhli tu krizi tak dlouho? Vždyť ČSSD dala opakovaně najevo, že neustoupí. KALOUSEK: To je zásadní rozdíl oproti roku 1997. Tehdejší vedení KDU-ČSL rozhodlo, že nechce spolupracovat s ODS. Mělo k tomu své důvody. To není motiv našeho rozhodnutí nyní. Naše kroky nebyly a nebudou nepřátelské vůči ČSSD. My ČSSD pokládáme za perspektivního a seriózního partnera na české politické scéně. Koaliční projekt jsme nepřestali vidět jako perspektivní. Odchod z koalice jsme použili opravdu jen jako nástroj, aby předsedou vlády nebyl Stanislav Gross.
Trvalo dlouho, než jsme vyčerpali všechny poltické nástroje, jimiž jsme chtěli přesvědčit naše partnery, že s nimi chceme dále spolupracovat, ale bez Stanislava Grosse. Navíc udělat radikální rozhodnutí před sjezdem ČSSD by bylo prostě nefér.

EURO: Už při výměně Špidly za Grosse zaznívaly pochybnosti o osobních kvalitách nového šéfa ČSSD. To jste nevnímali? KALOUSEK: Za prvé ty hlasy měly charakter pomluv, i když to možná pomluvy nebyly. Ale jsem v politice příliš dlouho, abych takovým hlasům s důvěrou naslouchal. A navíc naše kroky nebyly ani tak motivovány těmi záležitostmi, jako spíše tím, jak na ně premiér reagoval. Šlápnout vedle může každý. Ale existují evropská pravidla politické kultury, jak se na takové šlápnutí vedle reaguje. Reakce premiéra nepatří do Evropy, ale do Běloruska. Myslím, že většina veřejnosti dnes ví, že prokázal základní civilizační nezpůsobilost.

EURO: Vy jste museli volit, mezi tím, že se buď umažete s Grossem, nebo připustíte, že zemi vzniknou škody tím, že se na vládě budou podílet komunisté. KALOUSEK: Nezlobte se, ale budou-li se na vládě budou podílet komunisté, tak já za to žádnou odpovědnost nenesu. Protestuji proti vaší otázce. Co vy vlastně říkáte? Že ti nešťastní sociální demokraté musejí spolupracovat s komunisty? No, nemusejí. Nutí je k tomu někdo? Je spoustu jiných čestnějších variant. Jestliže se rozhodnou spolupracovat s komunisty, je to jejich rozhodnutí. Jestliže Stanislav Gross šel pokleknout před Miroslava Grebeníčka, tak to bylo jeho rozhodnutí. Žádný křesťanský demokrat by to nikdy neudělal.

EURO: Gross odnesl demise vašich ministrů Václavu Klausovi. Nemáte pocit, že jste prezidenta vystavili do pozice Edvarda Beneše? KALOUSEK: Ve vší úctě, vaše otázky jsou úžasné. Vy si snad myslíte, že za všechno mohou křesťanští demokraté. Jestli šel Gross po kolenou za Grebeníčkem, tak za to mohou křesťanští demokraté. Kdyby se pan prezident náhodou ocitl v roli Edvarda Beneše, zaviní to zase křesťanští demokraté. To je přece pitomost. Jednal-li Gross s Grebeníčkem, je to jeho odpovědnost. Kdyby se Václav Klaus rozhodl, že se bude chovat jako Edvard Beneš, tak to bude jeho rozhodnutí a jeho odpovědnost. Ani vteřinu nepochybuji, že se tak nezachová.

EURO: Prezident ale nemá možnost odmítnout demisi vašich ministrů. KALOUSEK: Prezident má velmi omezené ústavní pravomoci, nicméně je to nejvyšší ústavní činitel v této zemi a je na něm, aby zvážil, zda bude aktivně vystupovat proti tomu, aby předseda vlády, kterého jmenoval, se opíral při výkonu své funkce o komunisty.

EURO: Jestliže se podaří tuto vládu nějak odeslat do minulosti, vznikne otázka, jak postupovat dál. Vy opět preferujete stojedničkovou koalici. KALOUSEK: Považujeme to za nejlepší možné řešení a usilujeme o to už několik týdnů. Chceme pokračovat v této koalici bez Stanislav Grosse. Náš krok nebyl vyslovením nedůvěry koaličnímu projektu, ale posledním možným krokem k tomu, aby tato země měla jiného předsedu vlády.

EURO: Vy stále, i když ČSSD drží nedůvěryhodného premiéra a nyní ještě jedná s komunisty, ještě nabízíte ruku ke smíru? KALOUSEK: Ano, a myslím, že je to naše povinnost, protože my nadále považujeme sociální demokracii za důvěryhodného partnera.

EURO: Takže oni po vás kamenem a vy po nich chlebem? KALOUSEK: Takhle bych to neformuloval, ale když se podíváte na současnou politickou scénu, tak to pořád vidíme jako nejlepší možné politické řešení. Jestli to sociální demokraté tak nevidí, tak s tím nemohu nic dělat.

EURO: Za druhé nejlepší řešení pokládáte předčasné volby. Jejich dosažení je ale obtížné. KALOUSEK: Je třeba ústavní většiny, tedy souhlasu sociálních, křesťanských i občanských demokratů. Tyto strany se musí domluvit nejen na termínu, ale i na technice, jakou se toho dosáhne. Prvotní je politická dohoda, že předčasné volby budou, druhou věcí je jak toho dosáhnout.

EURO: A jaký je váš osobní názor? KALOUSEK: Preferoval bych změnu ústavy. Zkrácení volebního období je znásilněním ústavy a panoptikum tří neúspěšných vlád je pro mě představa těžko stravitelná. Nemyslím, že by to byla cesta, jak posílit důvěru lidí v politiku. Nejčistší je změna ústavy, která otevře větší možnosti k ukončení volebního období. Ale to je až druhý krok. Nejprve musí nastat politická dohoda, že volby budou dříve. A musím navíc zopakovat, že i pro nás jsou předčasné volby tou poslední variantou.