V loňském roce bylo z českých pilotních kurzů, hrazených americkou vládou, vyhoštěno jedenáct Afghánců. Školení, které probíhá v Hradci Králové, bude pokračovat, tvrdí ředitel státního podniku LOM Praha Roman Planička.
Státní podnik LOM Praha, který se zabývá převážně opravami ruských vrtulníků, skončil vloni v zisku téměř 100 milionů korun. Byznys s vojenským materiálem si žádá i jisté ústupky, vyjednávání o kontraktech je mnohdy zapotřebí vést na jiné bázi než standardní byznys. Ředitel LOM Roman Planička v jednom ze svých předchozích působišť zažil i šíleného střelce.
Není to tak dávno, co váš podnik nebyl vůbec fit. Máte dnes na výplaty?
Podnik neměl na výplaty v období, kdy jsem do něj nastupoval, to znamená 1. března 2012. Tehdy jsme měli na výplaty do května, měli jsme dva měsíce na to něco udělat, naštěstí se to podařilo. Od té doby vykazujeme vzrůstající tendenci zisku. Za rok 2010 byla ztráta zhruba 60 milionů korun, o rok později 71 milionů, v roce 2012 se nám podařilo dosáhnout zisku 22 milionů korun. Od té doby kontinuálně zvedáme míru zisku až po loňský rok, který skončil ziskem 96,4 milionu korun.
To není pro státní podnik úplně standardní výsledek hospodaření...
Není to úplně běžné. Je to o tom, že si firma začala svoje obchodní aktivity řídit sama, předtím to řídili obchodní partneři, firmy okolo tohoto státního podniku, které měly přinášet byznys.
Jak se náhlý obrat z červených do černých čísel podařil? Partneři nedodávali kontrakty, dělali byznys špatně?
Já se v tomto oboru pohybuji už 24 let. Proto jsme schopni si najít zákazníka sami, obsloužit ho a realizovat kontrakt.
Tento typ trhu je poměrně ošidný, opravujete převážně ruské vrtulníky, spoléháte na ruské náhradní díly. Máte nějaká vnitřní pravidla, jak si chránit firemní program, abyste nenakoupili nekvalitní náhradní díly?
Úplně jednoduché to není, ale LOM má v tomto poměrně unikátní pozici, protože je jedinou zplnomocněnou organizací na české straně v rámci mezivládní dohody o vojensko-technické spolupráci s Ruskou federací. To znamená, že LOM je v rámci této dohody oprávněn objednávat díly z Ruské federace. Podobnou pozici má už jen Bulharsko, nikdo jiný mimo Rusko v Evropě ne. Problematika dodávek velmi nekvalitních náhradních dílů je pro nás velmi urgentní. V současné době ji řešíme stoprocentní kontrolou všech dodávaných dílů a objem zachycených nekvalitních dílů není nevýznamný.
| Roman Planička (48) |
|---|
| Absolvoval zlínskou Technologickou fakultu Vysokého učení technického Brno. |
| Působil v Letu Kunovice, jeho nástupci Aircraft Industries, v ČSA jako viceprezident pro techniku, následně se stal CEO v Aircraft Industries Defense, jako člen dozorčí rady pak působil také ve zbrojařské firmě Pamco. |
| Jeho koníčkem je jízda na Harley-Davidson Street Glide, je jedním ze spoluorganizátorů motorkářského festivalu Kokořínská motojízda. |
| Mezi jeho další relaxy patří střelectví, myslivost a hra na kytaru. |
Kdo je dodává?
Ve většině případů pocházejí od některých českých a evropských privátních dodavatelů.
Shánění kontraktů i náhradních dílů na celosvětovém trhu není úplně jednoduché, někdy připomíná špionážní thrillery. Kontrahujete například zahraniční agenty?
Pokud bychom vzali v potaz zákon o veřejných zakázkách a zákon o přístupu k informacím, má státní podnik velmi ztíženou pozici fungovat na volném trhu a ve volné konkurenci. Proto jsme založili dceřinou společnost LOM Praha Trade, která se zabývá zahraničním obchodem ve prospěch mateřské firmy.
Jak obchodní jednání probíhají? Není nutností rokování v sauně, jednání končící hluboko nad ránem s patřičnou dotací nálady obchodního partnera?
Závisí to na typu zákazníka. Pokud půjdeme z České republiky na Východ, tak částečně ano. Pokud na Západ, tak ne, tam je jednání distingovanější.
Vaši spolupracovníci musejí být pod zvláštním režimem vojenských zpravodajců. Pociťujete to?
To je otázka na Vojenské zpravodajství. Zatím jsme vojenskými zpravodajci kvůli nějakému hrozícímu potenciálnímu nebezpečí kontaktováni nebyli.
Když bychom rozprostřeli byznysové šipky po mapě světa, pro které klienty vlastně pracujete?
Naším klíčovým zákazníkem je samozřejmě česká armáda, pro tu jsme byli založeni a její strategické a bezpečnostní potřeby a požadavky plníme.
Jedna oprava vrtulníku vyjde přibližně na 70 milionů. LOM Praha jich ročně opraví osm až deset. (Autor: Martin Pinkas)
Je to bonitní zákazník?
Samozřejmě. Jsem přesvědčen, že je dobře, že ministerstvo obrany má svůj státní podnik, který je schopen kompletně zabezpečit životní cyklus vrtulové techniky, kterou armáda používá. Naši další partneři se rekrutují také z řad států Evropské unie a NATO. V současné době máme kontrakt s nákupní agenturou NATO NSPA financovaný americkou vládou. Opravujeme čtyři v boji těžce poškozené víceúčelové vrtulníky Mi-17, provozované v Afghánistánu, vůbec nejde o standardní generálky. Tyto vrtulníky jsou určeny do těžkých podmínek, takže okruh zákazníků se rekrutuje spíše z oblasti Afriky, Středního východu, případně Jižní Ameriky.
Kolik vrtulníků za rok opravíte?
To záleží na objednávkách. Je třeba vnímat, že doba opravy a modernizačních aktivit přesahuje rámec jednoho roku. V průměru tak osm až deset strojů za rok.
Na kolik průměrně vyjde jedna oprava?
V závislosti na typu a stavu vrtulníku se blížíme k 70 milionům korun. Celkový obrat firmy za loňský rok činil 1,2 miliardy.
Váš podnik úzce spolupracuje s jednou z největších zbrojařských firem, americkým Raytheonem. Co konkrétně pro Američany děláte?
To je kontrakt financovaný americkou vládou. Školíme afghánské piloty vrtulníků a letadel. Kontrakt realizuje dceřiná firma LOM Praha Trade a výcvik probíhá na letišti v Hradci Králové. Spolupracujeme se subdodavateli - firma DSA, která provozuje také leteckou záchranku, školí piloty letadel od základu až na letoun Cessna Caravan a společnost EAS školí piloty lehkých vrtulníků.
| LOM Praha |
|---|
| Zřizovatelem je ministerstvo obrany. |
| Podnik má stoletou tradici v českém leteckém průmyslu. |
| Vlastní hangáry, montážní haly, cvičnou letku s technickým zázemím, působí na třech letištích. |
| Má více než 870 zaměstnanců po celé zemi. |
K této klientele se vážou zajímavé příběhy. Vybavuji si útěk dvou Afghánců z kurzu v Hradci Králové do Německa. Jak toto školení zabezpečujete?
Naše dceřiná společnost má kontrakt s bezpečnostní agenturou, která zabezpečuje střežení 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, včetně lokálního transportu. A veškeré prohřešky se řeší s Američany, v minulém roce bylo deportováno 11 účastníků kurzu.
Školili jste i irácké piloty. Budou pokračovat kurzy pro Irák?
Měli jsme kontrakt na výcvik 31 pilotů vrtulníků Mi-17, který trval 12 měsíců a skončil loni v srpnu. S Irákem nyní vyjednáváme o školení druhé skupiny pilotů. S Raytheonem je uzavřená rámcová smlouva, a jak piloti končí, najíždějí další.
Jak podstatnou část obratu firmy tyto kurzy tvoří?
Projekt Raytheon tvoří zhruba 60 procent obratu dceřiné společnosti LOM Praha Trade.
Jaké jsou ve světě reference na absolventy těchto kurzů?
Podle referencí z Bagdádu úroveň a kvalita výcviku iráckých pilotů v České republice předčila úroveň i kvalitu výcviků prováděných v jiných státech.
Kdyby LOM o tyto dealy přišel, jak velký zásah do hospodaření by to byl? Poohlížíte se i po jiných alternativách?
Mělo by to velmi významný dopad. Projekt Raytheon - Afghánistán poběží na základě rámcové smlouvy ještě alespoň dva roky, jednáme o jeho dalším rozšíření. Co se týká výcviku iráckých pilotů, ten je založen na bázi jednotlivých kontraktů, ale domnívám se, že spolupráci rozšíříme i na oblast oprav a modernizace jejich vrtulníků. Samozřejmě nespoléháme jen na tyto dva projekty, máme i řadu jiných zákazníků.
Vaši lidé létají kvůli opravám do Afghánistánu. Máte v portfoliu i jiné podobně nebezpečné destinace?
Aktuálně ne, účastnili jsme se dvou tendrů NSPA na generální opravy z podobných destinací. První vyhrála bulharská firma Avionams. Podle mých informací první tři vrtulníky, které byly přivezeny před dvěma lety, jsou stále rozmontovány a generálky se doposud nepodařilo dokončit. V druhém tendru zvítězila slovenská společnost LOT Trenčín a uvidíme, jak se s touto velkou zakázkou poperou. S NSPA a představiteli americké vlády, konkrétně s Non-Standard Rotary Wing, jednáme o uvolnění našich kapacit pro potřeby NSPA, oba tyto projekty hradí americká vláda.
Doménou LOM ale nejsou jen ruské vrtulníky...
V současné době spolupracujeme s Aerem Vodochody na projektu nových podzvukových cvičných stíhaček L-39 NG, pokračovatele starého a ve světě oblíbeného Albatrosu, kde nabízíme komplexní výcvikové řešení, včetně simulačních technologií a taktického simulátoru. Opírá se to o schopnosti našeho Centra leteckého výcviku v Pardubicích. LOM v současné době provozuje sedm cvičných letounů L-39 C, modernizovaných starých Albatrosů. U L-39 NG je nový motor, nová avionika, modernizovaný trup. Prodejnost L-159 do zemí, kde má Albatros uplatnění, je kvůli citlivým technologiím velmi problematická. Potřebujete marketingovou licenci, což je problém. Navíc zákazníci v dnešní době hledají cenově přijatelné řešení a projekt L-39 NG cenově přijatelný je.
Máte s LOM nějaký vysněný kontrakt, vizi?
Mám vizi o zavedení západní platformy, aby rozšířila portfolio podniku, aby nebyl závislý pouze na Východu. Přál bych si rozvoj letového výcviku a obnovu leteckého parku v Pardubicích. Aktuálně potřebujeme nahradit vrtulník Mi-2 novým strojem pro základní výcvik. Jakým, uvidíme podle připravovaného výběrového řízení. Co se týče náběhu na západní stroje a výuku na nich, časovým horizontem je kvůli zmiňovanému ukončení životnosti vrtulníků Mi-2 rok 2018. Neměl by to být problém, nový vrtulník bude jednodušší než Mi-2.
Předtím jste pracoval v soukromém sektoru, v kunovickém podniku Aircraft Industries, výrobci známých turboletů L 410. Kudy vedla cesta do státního podniku?
Složitou cestou, kariéru jsem začínal v Letu Kunovice, posléze jsem obnovoval výrobu L 410, pak jsem působil v ČSA, poté ve firmě Aircraft Industries Defense, která se zabývala opravami Albatrosů.
V Kunovicích jste zažil nešťastnou událost, když bratr spolumajitele továrny Pavla Musely Karel zastřelil dva manažery firmy, postřelil generální ředitelku a nakonec spáchal sebevraždu. Vrací se vám tato příhoda?
Této příhodě jsem byl fyzicky blíže, než je zdrávo. Od přímé konfrontace s Karlem Muselou mě na zasedání představenstva, kam jsem byl pozván, dělila necelá třičtvrtěhodina. Člověk po takové zkušenosti velmi přeskupí žebříček hodnot a uvědomí si, že kariéra a peníze nejsou všechno.
Dále čtěte:
