Generální tajemník OECD Angel Gurría představil na počátku dubna v Praze osobně zprávu o stavu ekonomiky České republiky. Podle něj musí Česko udělat mnohé reformy, než překoná důsledky globální hospodářské krize.
Potřebujete vnitřní reformu, doporučuje České republice Angel Gurría.
Foto: OECD
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vydává v pravidelných dvouletých intervalech zprávy o ekonomickém vývoji svých členských států. Letošní zprávu pro Českou republiku přijel na začátku dubna do Prahy představit přímo generální tajemník OECD, Angel Gurría.
Osobní účast nejvyššího představitele OECD je pro Českou republiku prestižní záležitostí, zejména proto, že podobné návštěvy zdaleka nebývají v členských státech OECD samozřejmostí. Daleko více než o diplomatickou poctu se však jedná o politickou podporu navrhovaným reformám, které tato renomovaná mezinárodní organizace ve své zprávě navrhuje České republice.
Hlavní část zprávy OECD, takzvaného Ekonomického přehledu České republiky, se věnuje makroekonomickému vývoji Česka během ekonomické krize a problému s udržitelností veřejných financí, který OECD považuje za klíčovou výzvu. OECD se ve své zprávě věnuje i potřebným reformním krokům v oblasti daní, sociálních dávek a výdajové politiky veřejného sektoru. V neposlední řadě zpráva rozebírá otázky zlepšení podnikatelského prostředí či korupce.
Jak zpráva vznikla?
|FISCHER NEBO TOPOLÁNEK KONTROLOREM?|
|Angel Gurría při návštěvě Prahy mimo jiné zmínil, že Jan Fischer by mohl v budoucnu zastávat v OECD funkci kontrolora fiskální stability ČR. Přítomný český europoslanec Edvard Kožušník k tomu podotkl: „Není to špatný nápad. Tato funkce by také slušela třeba Mirku Topolánkovi nebo Miloši Zemanovi.“|
Proč je však zpráva OECD pro českou veřejnost důležitá, když se debatě o popisovaných skutečnostech věnují tuzemská média bez výjimky každý den? Odpověď spočívá částečně v šíři a provázanosti hodnocené problematiky, částečně v samotném procesu tvorby tohoto dokumentu. Ekonomické přehledy jsou považovány za jeden z nejdůležitějších výstupů OECD. Vznikají ve zvláštním analytickém týmu Sekretariátu OECD, kde jsou k dispozici nejen aktuální data předávaná statistickými úřady jednotlivých členských států, ale i prověřené metodiky pro jejich interpretaci a další informace, které s daným teritoriem souvisí.
Analytici OECD také opakovaně navštěvují ministerstva a další úřady hodnoceného státu, kde podrobně diskutují s odborníky na jednotlivé okruhy problémů. V závěrečné fázi příprav je předběžná verze zprávy předána k revizi jak hodnocenému státu, tak ostatním členským státům OECD. Tým odborníků hodnoceného státu, v tomto případě České republiky, pak během zvláštního jednání obhajuje jednotlivé navrhované změny a odpovídá na dotazy ostatních členských států. Na závěr všechny členské státy OECD vysloví souhlas s daným materiálem, případně s jeho změnou či doplněním. Tímto procesem je zaručeno, že zpráva OECD je zpracována a prověřena nejen pracovníky samotného Sekretariátu OECD, ale obsahuje podněty a zkušenosti i všech 31 členských států a Evropské komise.
Reformy: běh na dlouhou trať je nezbytný
| OECD PŘESTÁVÁ BÝT KLUBEM BOHÁČŮ |
| Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj sdružuje 31 nejvyspělejších států světové ekonomiky, mezi něž patří od roku 1995 i Česká republika. Posledním členským státem se v letošním roce stalo Chile. OECD se dlouhodobě snaží o prosazování tržních principů v celé řadě oblastí ekonomického života, slouží jako fórum pro hledání nejvhodnějších řešení pro společné problémy členských států prostřednictvím analytické činnosti či vzájemnou výměnou názorů, zkušeností a osvědčených řešení členských států. Neformálně se OECD označuje za jakési nervové centrum pro zkoumání globálních procesů a v novinářské zkratce za „klub bohatých zemí“. Tato nálepka však pomalu přestává platit, neboť kromě toho, že se v letošním roce tato organizace pravděpodobně rozšíří o další tři státy, Slovinsko, Estonsko a Izrael, před branami vyčkává i Rusko. OECD také začíná stále těsněji spolupracovat i s pěti nejvýznamnějšími zástupci rozvojového světa: Čínou, Indií, Brazílií, Indonésií a Jihoafrickou republikou. |
Vraťme se však zpět k samotnému Ekonomickému přehledu České republiky. OECD si všímá faktu, že i když se v České republice neprojevily problémy finančního sektoru jako v některých dalších evropských státech, ekonomická krize plně zasáhla Českou republiku díky specializaci na vývoz zboží dlouhodobé spotřeby a vysokému stupni začlenění Česka do světové ekonomiky.
Podle Angela Gurríi bude sice opětovné oživení tuzemské ekonomiky do značné míry závislé na vývoji zahraniční poptávky po českém zboží a službách, dlouhodobý růst však přinese spíše provedení potřebných vnitřních reforem, které zvýší konkurenceschopnost české ekonomiky.
Stabilní makroekonomické prostředí samo o sobě pro dlouhodobou prosperitu nestačí. Podle OECD se musíme zaměřit především na strukturální reformy směřující k podpoře výzkumu a vývoje, změnit orientaci na odvětví s vyšším podílem znalostí a posílit vývoz zboží a služeb s vyšší přidanou hodnotou. OECD naznačuje, že impulsem pro změnu se může poněkud paradoxně stát právě doznívající ekonomická krize.
Přes tvrdý dopad krize na českou ekonomiku by samozřejmě bylo chybné jakkoliv omezovat otevřenost české ekonomiky. Provázanost se světovou ekonomikou pro nás není pouze hrozbou pro případ dalších otřesů na světových trzích, ale i příležitostí, aby se obchod stal motorem potřebných změn v odvětvové struktuře ekonomiky. Toho však bude těžké dosáhnout, pokud nepokročíme ve vytváření lépe fungujícího trhu práce, pružnějšího systému vzdělávání a prostředí příznivého pro rozvíjení podnikatelské činnosti firem.
Start podnikání je v Česku drahý**
OECD oceňuje, že v rámci navrhovaných reforem již Česká republika uskutečnila některé dílčí kroky. V poslední době byl zaznamenán pokrok ve snižování nákladů na zahájení podnikání pro nové společnosti i živnostníky. Došlo ke zjednodušení řady základních právních úkonů, stále však zůstává prostor pro další zlepšování regulace. Podle OECD zůstávají poměrně vysoké zejména náklady na zahájení podnikání, z velké části kvůli poměrně velkým požadavkům na minimální výši základního kapitálu pro nové společnosti.
V souvislosti s podnikatelským prostředím vnímá OECD jako velký problém i korupci. Přestože v uplynulých letech došlo k určitému pokroku přinejmenším v souvislosti s rostoucím využíváním metod elektronické správy, podle OECD se musí učinit více, zejména pak v boji proti korupci při zadávání veřejných zakázek.
Pokud si v některé oblasti podpory podnikání a volného obchodu zasloužila od OECD Česká republika pochvalu, pak je to přijetí Zákona o volném pohybu služeb. Jeho prostřednictvím ČR implementovala Směrnici Rady EU o službách. Tento zákon mimo jiné zřizuje Jednotná kontaktní místa, kde mohou podnikatelé z ČR i dalších členských států EU získat celou řadu informací o poskytování služeb na vnitřním trhu EU, což výrazně přispěje ke snížení jejich administrativních nákladů.
Mnoho vývozců zajisté zajímá i pohled OECD na přijetí eura. Zde se tato organizace brání jasnému doporučení, zda euro přijmout, v každém případě je však dle OECD nezbytné přijmout jasnou střednědobou strategii pro vytvoření podmínek pro přijetí jednotné evropské měny.
Recept specialistů z OECD tedy obsahuje celou řadu doporučení. Jejich posouzení a případné využití však bude podle Angela Gurríi již úkolem pro novou vládu.
