Šéf Omnipolu Podpěra: Přežijeme i bez armády

Vojáci se chystají nakupovat a někdejší česká zbrojařská jednička se probouzí k životu. A možná se prodají další dva letouny CASA, říká šéf Omnipolu Jiří Podpěra.

Bývaly doby, kdy nemohl Omnipol chybět u žádné větší armádní zakázky. V podstatě se stal synonymem „speciálu“, tedy vojenského materiálu všeho druhu. A potom náhle, po problematickém nákupu dopravních letounů CASA, jako by zmizel.

Z firmy se, alespoň formálně, stáhl kdysi „největší český zbrojař“ Richard Háva a dlouho o ní nebylo slyšet. Teď se vrací na scénu. (Shodou okolností v době, kdy armáda opět avizuje utrácení ve velkém za modernizaci všeho možného.)

Omnipol je dnes každopádně trochu jiný podnik, do Afriky a do Ruska dodává strojírensko-potravinářské linky, pustil se i do kybernetické bezpečnosti. Ale pořád je Omnipol hlavně zbrojařská firma, což mimo jiné předvádí spoluúčastí na výrobě nové generace L-39 nebo vývojem nového neodhalitelného radaru, který funguje na principu rádiových vln. O „novém“ Omnipolu jsme mluvili s prezidentem společnosti Jiřím Podpěrou.

Soud teď rozplétá případ nákupu letounů CASA, které ministerstvu obrany dodala vaše společnost. Podle policie měly být předražené. Stíhána je kvůli tomu exministryně obrany Vlasta Parkanová a její podřízený Jiří Staněk, ale nikdo z vaší firmy. Jak to tedy podle vás celé bylo?

Řeknu to natvrdo. Omnipol splnil všechny požadavky ministerstva obrany, když předložil nabídku s podporou Airbus Defence. Ta smlouva byla i přes veškeré klauzule o mlčenlivosti zveřejněna na webu. Jednalo se o jeden z informačně nejpodloženějších případů, smlouvy k některým jiným kontraktům nebyly zveřejněny vůbec. Z naší strany nedošlo k porušení žádné povinnosti. Pokud by se to stalo, součástí toho trestního stíhání by byl určitě někdo ze společnosti Omnipol. Jenom jsme podávali vysvětlení, ale jsme vázáni mlčenlivostí, takže k tomu nemůžu říci víc.

Takže? Vyšetřovatelé tvrdí, že šlo letouny pořídit laciněji...

Policie vychází z armádního poptávkového průzkumu z roku 2005, ten byl založen na nějaké specifikaci. Požadovaná armádní specifikace na rok 2009 už byla jiná, komplikovanější. Ono to může znít směšně, ale armáda si například přála vestavěný záchod a všechny tyto specifikace podléhají přísné certifikaci. Obzvlášť když to je do vojenských strojů. To samozřejmě má vliv na cenu. A druhá věc, proč se finální cena lišila od předchozího průzkumu: byla jiná doba, dodavatel sedí ve Španělsku a v souvislosti s hospodářskou krizí z roku 2008 došlo k poměrně podstatné inflaci. To k tomu musíte také přičíst.

To je vše?

Už se vůbec nebral v potaz fakt, že v konečné ceně je DPH skoro 800 milionů korun, kterou bylo nutné odvést. Takže když si to odečtete, v zásadě se dostanete k ceně toho původního průzkumu. A ještě pozor. Žádný výrobce vojenské letecké techniky nemá ceník, ceny koncipuje „case by case“. Jiná cena je, když zahajuji výrobu a potřebuji ten stroj někam udat, získat reference, a jiná je, když už to někde létá. Proto je velice obtížné tyto nabídky srovnávat. Obvyklou cenu mohou mít náboje, ale ne sofistikovaná konfigurovaná vojenská technika, jako jsou například letadla.

Řešil se i opravárenský servis, opět údajně předražený.

Není předražený. Šlo rámcovou smlouvu na určitou dobu na zhruba 800 milionů a z ní se vyčerpala přibližně polovina. Všechno si to stanovuje ministerstvo obrany, nikdy nemůže dojít ke svévolnému čerpání.

Takže jaké je vaše shrnutí kauzy CASA?

Českými médii už několik let kolují nejrůznější fámy. My jsme ale postupovali zcela standardně, transparentně, v souladu se zadávací dokumentací a podle právních předpisů. Tento projekt lze navíc označit za velice úspěšný. Letouny prokázaly svou kvalitu například v dlouhodobé misi OSN na Sinaji. Ministerstvo obrany proto uvažuje o nákupu dalších dvou kusů. Letouny jsou neustále v provozu a jejich provoz je levnější, než nabízela konkurence.

Když si obyčejný člověk řekne „zbrojařská Hrma", ihned mu naskočí termín korupce. Jak to nyní na českém trhu vypadá? Řada firem tvrdí, že se s armádou nedá dělat byznys, vojáci v poslední době moc nenakupovali...

To je jeden z důvodů, proč se skupina Omnipol v rámci restrukturalizace soustředila na export, který v roce 2016 tvořil až 92 procent tržeb. Nejsme závislí na naší armádě, pokud bychom byli závislí, tak bychom tu asi neseděli a naše fabriky by neměly co vyrábět. Co jakžtakž funguje, jsou nákupy přes agenturu NATO NSPA. Koncept nákupu „G to G“ (mezivládní kontrakty - pozn. red.), což byla jednu dobu ministerstvem preferovaná cesta, tak úplně nefunguje, ani u radarů, ani u vrtulníků. Mají s tím problém i jiné evropské státy.

Při nákupu letadel CASA jsme postupovali zcela standardně, transparentně a podle právních předpisů. Navazujeme na historii, od výroby prvního kusu jsme do světa vyvezli téměř tři tisíce albatrosů, říká Podpěra.

Proč?

Model „G to G“, jak vykládá směrnice Evropské unie, se vztahuje na výprodej skladových zásob. Máte - prodáte. Ale pokud se jedná o technologie, kde je konkurence, je to nová technologie a je velice obtížné to na tento model napasovat. Z mého pohledu to není dobrá cesta, omezuje to konkurenci nejen států EU, ale i dalších zemí.

Proč podle vás česká armáda nenakupuje?

Neříkám, že nenakupuje, ona nakupuje přes NSPA, v jednodušším režimu, přesně specifikované zboží od jasně specifikovaného výrobce. Souhlasím s předsedou Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřím Hynkem, že podpora českého zbrojního průmyslu by mohla být větší. Proč to tak je? Já si myslím, že - a neplatí to jen pro armádu - se v poslední době kriminalizují výběrová řízení, tak se nikomu nechce nést kůži na trh. Lidé mají strach se pro cokoli rozhodnout. Doplácejí na to české zájmy. Ale upřímně, asi ani já bych nechtěl na sobě mít tuhle zodpovědnost.

Nesedíme v tradiční budově Omnipolu v pražské Nekázance, ale na Václavském náměstí. Proč?

Rekonstruujeme, do sídla se vrátíme na konci roku. Změnami ale prochází celá společnost.

Jaké je dnes postavení Omnipolu na českém zbrojním trhu?

Jsme nyní investiční obchodní skupinou, která se primárně zabývá investicemi do společností a projektů v obranném průmyslu. Ale věnujeme se také exportu a importu produktů, technologií a služeb. Produkty obranného a bezpečnostního průmyslu v našem obchodním portfoliu samozřejmě dominují, ale poskytujeme také vysoce specializovaná a komplexní integrovaná řešení na klíč. Dokážeme na přání zákazníka propojit systémy různých výrobců v jeden spolehlivě fungující celek. Vedle toho jsme vlastníkem výrobních společností disponujících pokročilými technologiemi, které se zaměřují zejména na pasivní systémy sledování vzdušných, pozemních a námořních cílů. Zabývají se také souvisejícími softwarovými produkty, ale například i kybernetickou bezpečností, a to jak pro vojenský, tak i civilní sektor. Nesmím opomenout, že jsme současně strategickým partnerem a investorem významných projektů v letectví.

Takže už nebudete připomínat komunistickou „pézetku"?

Dalo by se to tak říci. Od května došlo i ke změně vizuální prezentace společnosti včetně jejího loga. Rozhodli jsme se v něm navázat na motiv zeměkoule, který dominuje tomu původnímu. V nové verzi je vyjádřen pomocí minimalistického kruhu v modré barvě. Ten symbolizuje latinský výraz „omni“, který znamená „vše“, a objímá značku, stejně jako společnost svou působností na globálním trhu objímá svět.

Podílíte se na vývoji nástupce Albatrosu, nového cvičného proudového letounu L-39 NG. Neobáváte se, že s jeho „udáním" budou podobné problémy jako s jiným vodochodským produktem L-159?

Výrobcem bude Aero Vodochody Aerospace, s nímž se rovným dílem dělíme o financování projektu. Navazujeme na historii; od začátku výroby původního L-39 v roce 1971 jsme vyvezli do světa téměř tři tisíce kusů. Disponujeme obchodními zkušenostmi i kontakty ve světě, a proto máme na starost prodej nového letounu L-39 „New Generation“ ve vybraných teritoriích. Ptáte-li se na zájem trhu, tak je, a ne malý.

Co radary, které vyrábí dceřiná společnost ERA, jak ty se prodávají?

Pasivní sledovací systém Vera-NG, určený pro detekci, identifikaci a monitoring vzdušných, pozemních a námořních cílů, z ERA je další vlajkovou lodí naší společnosti. Ale angažujeme se i v dodávkách bezpilotního letounu firmy Primoco, který může být ovládaný dálkově nebo létat samostatně. A umíme toho mnohem víc. Zajišťujeme například komplexní řešení v oblasti simulátorů pro letecký výcvik, simulátorů ručních zbraní a bojových vozidel.

Se Saabem spolupracujeme dlouhodobě na více projektech a máme s ním velmi dobré zkušenosti, pochvaluje si Podpěra.

Spolupracujete s nějakým velkým zahraničním zbrojařem?

Jistě. Například jmenujme Kongsberg, Hagemann, Amst, Thales, Saab, Airbus Military. Rozvinuli jsme také nejrůznější kooperace s hlavními izraelskými společnostmi. V součtu jsme přítomni ve zhruba 90 zemích po celém světě.

Zajímá mě spolupráce se Saabem. Moc se vám nepovedlo prodat jeho radary české armádě...

Se Saabem spolupracujeme dlouhodobě na více projektech a máme s ním velmi dobré zkušenosti. Naše dcera ERA byla součástí nabídkové dokumentace, kterou Saab podal při tendru na dodávku 3D radiolokátorů MADR pro českou armádu. Zvítězilo ale česko-izraelské konsorcium Elta Systems a Retia, byla to volba zadavatele a to my nemůžeme jakkoli komentovat.

ERA byla původně částí zkrachovalé pardubické Tesly. Uživí se?

Omnipol do tohoto výrobce pasivních sledovacích systémů majetkově vstoupil vroce 2011, kdy jej zachránil před krachem. Po několikaletém útlumu výzkumu a vývoje se nám ho povedlo obnovit v maximálně možném rozsahu. ERA úspěšně rozvíjí svůj byznys v oblasti vývoje a výroby systémů pro řízení a sledování letového provozu. Rozrůstá se i personálně - nabírá programátory, konstruktéry i další profese, aktivně spolupracuje s univerzitami technického zaměření a jejich studenty. V původní pardubické budově už jí bylo dokonce tak těsno, že jsme letos hned vedle uvedli do provozu nové sídlo výzkumného a vývojového centra za zhruba čtvrt miliardy korun.

Co konkrétně vyrábí?

Mezi nejznámější produkty patří pasivní sledovací systém Vera-NG. Ten je přímým následovníkem systémů Věra, Tamara, Ramona, Kopáč. Zatímco klasické radiolokátory vysílají elektromagnetické impulzy a ty se po odražení od cíle vrátí zpět a na obrazovce se zobrazí pozice ozářeného cíle, unikátnost Very spočívá v tom, že funguje na zcela jiném principu. Je plně pasivní, pracuje na bázi „vidět a nebýt viděn“, nevysílá tedy žádné signály, ale signály letadla, lodě nebo pozemního prostředku pouze přijímá, a to ve velmi širokém elektromagnetickém spektru. Na rozdíl od aktivních radarů nemůže být Vera-NG rušena. Rušička je pro ni naopak skvělým zdrojem signálu umožňujícím monitorování cíle. Tento systém dlouhodobě využívá česká armáda a v současnosti probíhá dodávka pro potřeby vojsk NATO.

Pozn.: Pro roky 2014 a 2015 se jedná o konsolidovanou účetní závěrku skupiny, pro rok 2016 ještě není k dispozici.

Prý tvoříte radar další generace.

Ano. Aktuálně vyvíjíme nový sledovací systém, založený na principu pasivní koherentní lokace - PCL. PCL systém dokáže sledovat i cíle nevysílající žádné elektromagnetické signály. Současně ale zůstává elektromagneticky neviditelným pro případného protivníka, stejně jako Vera-NG, protože nic nevysílá, ale pouze přijímá signály různých FM vysílačů odražené od letícího objektu.

Zmínil jste expanzi do civilního sektoru, kde jste se uchytili?

Zabýváme se technologiemi pro potravinářský a strojírenský průmysl. Úspěšná je v posledních letech naše spolupráce s tradičními českými strojírenskými firmami, zejména se společnostmi Žďas, TS Plzeň z čínské skupiny CEFC a královéhradeckou společností ZVU. Zařízení těchto společností jsou využívána nejen pro výrobu komponentů vojenské techniky, ale například i při výrobě střeliva. Dodáváme do Ruska, do Afriky. Co se týče potravinářských technologií, máme spoustu zákazníků z řad výrobců nápojů, kterým dokážeme nabídnout integraci a modernizaci jejich provozů. Umíme klasické pivovary, minipivovary, plnicí linky na keg sudy, plastové i skleněné láhve. Nebráníme se ale ani projektům v oblasti ostatních potravinářských komodit, jako je například zpracování mléka, cukrovarnictví, průmyslové pekárny a podobně.

Komu dnes patří Omnipol, má původní vlastník Richard Háva či rodina ve firmě stále podíl? Před časem se hovořilo o tom, že se má z firmy stáhnout.

Ano, pan Háva a jeho synové jsou vlastníky společnosti Omnipol, což vyplývá z veřejně dostupných údajů. Řízení společnosti se ale neúčastní. (Z obchodního rejstříku plyne, že Richard Háva drží ve společnosti 40 procent akcií, jeho synové Martin a Petr po 25 procentech - pozn. red.).

Zbrojař Strnad: Nejsem překupník. Tatru Číňanům neprodám. Přečtěte si rozhovor

Přečtěte si další rozhovory týdeníku Euro:

Šéf LOM Praha: Ve vojensko-technické spolupráci s Rusy máme unikátní pozici

Ředitel Aera Vodochody: Chceme se vrátit do Egypta

Trnka z Esetu: od desetiletého půstu ke sto milionům zákazníků

Pohádky detektivů a státního zástupce. Ostravský lobbista Dědic se považuje za oběť