Spěch dnešní doby je jednou z příčin úspěchů manažerských publikací typu „snadno a rychle“. Ty se v co nejmenším rozsahu snaží co nejsrozumitelněji vysvětlit základy všelijakých oborů, a atakují tak čelná místa knihkupeckých žebříčků prodeje. Zdaleka jiný je přístup autorů téměř šestisetstránkové knihy věnované náročnému oboru psychologie a sociologie - a přesto i jejich titul lze na českém trhu s odbornou literaturou označit za bestseller. Po čtyřech letech rozebrané vydání přichází nyní v nové, rozšířené reedici.
Profesor Leo Vodáček se domnívá, že příčinou úspěchu titulu je společenská závažnost tématu práce. V centru pozornosti autorů je totiž člověk v souvislosti manažerské práce v jejím širokém pojetí. Firmy si stále častěji uvědomují, že skutečně platí slova Petera F. Druckera, že „lidé jsou náš největší kapitál“. Přestože práci autorů nelze označit za populárně-naučnou, ostatně je schválenou vysokoškolskou učebnicí, rozhodně nejde o šest set stran obtížně stravitelného odborného textu. Naopak, dílo svěže a přehledně podává přehled o moderním pojetí psychologie a sociologie v současném managementu - a pro větší srozumitelnost je celý text doprovázen několika desítkami boxů s konkrétními příklady z praxe. Čerstvější vydání přitom bylo rozšířeno o témata, která odrážejí současný vývoj (více prostoru tak dostala dynamika chování a vedení spolupracovníků) a vzhledem ke globalizující se ekonomice mají stále důležitější význam.
Úvodních zhruba třicet stran seznamuje čtenáře se základními pojmy a vývojem teorie manažerské psychologie a sociologie a návazně další strany definují osobnost člověka, a to i z hlediska nároků na jeho uplatnění v práci. V centru pozornosti hned další kapitoly je pak logicky manažer. Autoři mimo jiné upozorňují, že pokud nefungují základní procesy ovlivňující činnost řídících pracovníků (dělba práce, hierarchie moci, systémy komunikace a ovlivňování a konečně principy a způsob odměňování), dříve či později čekají podnik problémy a propad (str. 127).
Další kapitoly se věnují uplatnění poznatků ve firemní praxi. Čtvrtá část například rozebírá interakci a komunikaci uvnitř podniku včetně pravidel vyjednávání. Efektivní je přitom jen komunikace, kdy při respektování partnerů probíhá mezi nimi účelná výměna informací umožňující také vzájemné ovlivňování (str. 213). Za pozornost stojí i dvě kapitoly, které spolu souvisejí: jedna se věnuje spíše teorii ovlivňování pracovního procesu, druhá rozebírá firemní koncepce a systémy práce s lidmi. Autoři v nich zmiňují negativní přístup, běžně uplatňovaný v Česku, který je nám všem zřejmě důvěrně známý. Naše kultura nemá zakořeněnou tradici kladného povzbuzování. Co je dobré, považují manažeři za samozřejmé, a vytvářejí tak bludný kruh. Pozitivní výsledky přehlížejí, na svých pracovnících hledají jen chyby, čímž způsobují, že práce je vnímána jako nutné zlo. To pak vede k nedostatečným výsledkům (str. 292).
Bedrnová Eva, Nový Ivan a kol.: Psychologie a sociologie řízení. Management Press, Praha 2002, 592 str., 640 Kč.
