Vládní pomoc podnikatelům a živnostníkům je podle předsedy výboru
Podnikatelských odborů Radomila Bábka oproti jarnímu období lepší, nezměnilo se
však to, že na prvním místě nadále zůstávají velké firmy. Bábkovi vadí, že
živnostníky a malé firmy nechává vláda padnout.
Rozhovor vznikl krátce poté, co došlo k odložení další vlny EET, což měla
být vlajková loď tažení vlády Andreje Babiše proti daňovým únikům a za
vylepšení příjmů státní pokladny. „Ještě osmého října nám paní ministryně
financí tvrdila, že k odkladu není důvod,“ poukazuje Bábek na problematickou
komunikaci se státem.
Říkal jste, že vás vláda k jednání s asociacemi nezve, už se to změnilo?
Není to dlouho, co se v médiích objevila zpráva, že ministryně financí Alena
Schillerová bude s podnikatelskými svazy jednat o odložení další vlny EET.
Ozvali jsme se jí s dotazem, zda počítá i s námi, když jsme druhým největším
podnikatelským spolkem. Sdělila nám, že ano. Zapomněla jsem na vás, ale přizvu
vás, řekla.
Bylo nás celkem deset subjektů, které o odkladu nakonec s paní Schillerovou
jednaly. A musím říct, že všichni kromě nás byli původně podporovateli a
příznivci EET, ale v této situaci a často neradi museli být pro její odložení.
Byli jsme na jednání s ministryní jediní, kdo setrvale kritizuje EET a chce její zrušení. Už jen fakt brutálních kontrol, kdy padají desetitisícové pokuty kvůli zcela banálním přestupkům, je alarmující.
Co rozhodlo, že vláda nakonec EET odložila?
V situaci, kdy mají kadeřnice či kosmetičky zavřeno a řemeslníci nemohou jít
k zákazníkům domů, přikazovat ještě těmto lidem povinnost zavádět EET, tedy
koupit si kasu, jít na úřad se zaregistrovat a nechat se proškolit, to je zcela
nereálné.
Navíc se do věci vložily i firmy, které jsou dodavateli pokladních EET systémů.
Ty chtěly, aby další vlna byla spuštěna, zároveň ale paradoxně dodaly
ministryni financí informace o tom, jak to celé probíhá.
Jejich lidé musejí osobně přijet k těm povinným, zavést systém, proškolit
personál a většinou musejí přijet i několikrát. A těch povinných mělo být v
třetí a čtvrté vlně asi 400 až 500 tisíc. Takže i z hlediska zdravotního to
bylo neprůchodné.
Jak se živnostníkům a malým podnikatelům daří během pandemie udržovat své
živnosti?
Čerpají rezervy, platí nájmy, někteří si mohou půjčit od bank, ale v zásadě
jen vydávají své peníze. Tím, že všichni mají zavřeno, vznikl stav jakési
hibernace a nepoznáme, kdo už vlastně zkrachoval a kdo ne. Životaschopnost
živností zjistíme, až přijde nějaké rozvolnění.
Pak teprve uvidíme, kolik z nich skončí. Navíc živnostníci teď primárně řeší
spíše přežití osobní, rodinné. Jsou v pozici nezaměstnaného, takže se zabývají
tím, kde vzít peníze na jídlo pro rodinu, na elektřinu, na benzin, na nájem
bytu nebo na telefon a internet.
Finance na záchranu živnosti a podnikání nedostávají žádné, to jen vláda se snaží veřejnosti namluvit, že podporuje malé podnikatele. Nepodporuje, nechává je zkrachovat.
| Radomil Bábek (59) |
| • Vystudoval pedagogickou fakultu v Plzni.
• Přednášel management na The Open University – Business School. • Externě přednáší na České zemědělské univerzitě. • Jako generální ředitel a předseda dozorčí rady řídí podnikatelskou skupinu VZK Group, kterou tvoří deset společností. • Od roku 2014 vede Asociaci podnikatelů a manažerů. • V roce 2016 se stal předsedou Podnikatelských odborů – unie podnikatelských a živnostenských spolků. |
Co jste říkal na výrok prezidenta Miloše Zemana v duchu „neschopní ať
zkrachují“?
Kdybychom to vyjádření chápali izolovaně, pak bych s tím mohl souhlasit.
Jsem pravicový konzervativec, podnikám a stojím si za tím, že každý člověk má
nést odpovědnost za svůj život.
Jenže v kontextu, ve kterém to prezident Miloš Zeman pronesl, považuji
takové prohlášení za naprostou nehoráznost, protože tady nezkrachují neschopní.
Tady zkrachují ti, které vláda nechá zkrachovat. To nemá obdoby, to se stalo
jen v padesátých letech. Je to děsivé srovnání, ale sedí.
Zmizí některé obory?
Určitě některé obory, které nám dnes připadají samozřejmé, skončí, ale
nebude to hned. Stejně jako v minulosti zmizela jiná odvětví. Spíše budou nyní
krachovat konkrétní podniky či živnostníci. A také to nebude v důsledku covidu.
Myslím si, že to bude vinou špatného fungování vlády. Dostali jsme se do
situace, kdy přežití nebo nepřežití většiny z nich má v rukou vláda.
Jak hodnotíte počínání vlády od začátku pandemie?
Jako podnikatelé a živnostníci bychom měli mnohem větší pochopení, pokud by
vláda byla schopna a ochotna vysvětlit, že má nějaký konkrétní plán. Oni ale
všechno dělali pomalu, pozdě a chaoticky. Rozkládají společnost. Někdo má lepší
podmínky a lidé z vlády nám neřeknou proč, zavřou hospody a neuvedou důvod.
Hrozí v hospodách větší nebezpečí nákazy než v supermarketech? Pokud jde o zdraví společnosti, jsem v tomto ohledu velmi disciplinovaný, vše dodržuji. Netvrdím ale, že se mi všechno líbí.
Která ekonomická opatření jsou pro vás nejproblematičtější?
Problematický je přístup vlády k ekonomice. Oproti situaci na jaře se
podařilo zlepšit podmínky některých podpor, bohužel u některých vláda podmínky
naopak zhoršila. Původní parametry byly vždy nastaveny tak, aby co nejvíce
žadatelů vyloučily a vláda nemusela ty peníze vyplácet. A to je přístup, který
se nezměnil.
Co máte konkrétně na mysli?
Velmi jsme kritizovali například program Covid Nájemné. Ten byl příkladem
toho, jak podvodně se chovala tato vláda, jak skrytě připravovala různé
nástroje a peníze pro někoho, ale přitom předstírá, že jsou určené pro někoho
jiného. Nyní se spouští Covid Nájemné 2 a musím uznat, že tam je velký posun.
Tady patří hlavně velké díky některým lidem z ministerstva průmyslu, protože
bez jejich osobní angažovanosti by to nešlo.
Kde vidíte největší mezery v podpoře živnostníků?
Vláda se snaží vyvolat dojem, že podpora je dostatečná, ale faktem je, že
pomoc podnikatelům a živnostníkům je nejen nedostatečná, ale vláda k ní navíc přistupuje
ze zcela chybné premisy. Přistupuje k podpoře podnikání, jako kdyby měla
podpořit určité obory.
Podpoříme hospodské, autobusáky nebo někoho dalšího. To je zásadní chyba. To
ukazuje na socialistické myšlení vlády, kdy centrální plánování je součást její
DNA. Oni se nemají dívat na to, v jakém oboru občan pracuje, oni mají brát v
úvahu, zda je, nebo není v potížích. Tento princip nejsou schopni vidět,
protože mají v hlavě centrální plánování.
Lze vůbec podpořit všechny?
Zhruba 800 tisíc zaměstnanců dostává už skoro osm měsíců výraznou podporu na
záchranu jejich pracovních míst. Živnostníci nebo podnikatelé, kteří přišli o
práci, nebo ti, jejichž podnikání je ohroženo, buď dostávali velmi málo, nebo
nedostávali nic.
Vláda neuznává princip rovnosti práce. V Poslanecké sněmovně jsem dokonce
slyšel úvahu od některých úředníků, zda stát má určité obory podporovat, když
je zjevné, že nepřežijí. A to byli vysoce postavení ministerští úředníci,
náměstci.
Takové uvažování je samozřejmě zhoubné, protože vládě nepřísluší podporovat, zavádět či rušit jen určitá odvětví podnikání. Je zcela věcí trhu, jestli se lidé v těchto oborech uživí, nebo ne.
Podmínky státní podpory se ale nakonec upravovaly a upravují tak, aby na
ně dosáhlo více lidí. Máte nějaká data, kolik živnostníků nakonec na podporu
nedosáhne?
Těch programů podpory je mnoho a podnikatelé a živnostníci se v tom ani
nemohou vyznat. I my bychom se v tom teď tady „utopili“, proto uvedu jeden
příklad – kompenzační bonus 500 korun na den pro ty, kteří přišli vlivem
vládních opatření o příjmy.
Na jaře bylo něco kolem milionu žádostí, protože se ale žádosti podávaly
vždy za měsíc, bylo jedinečných živnostníků, kteří tu pomoc nakonec získali,
asi půl milionu. Jen pro srovnání, živnostníků je něco přes milion. Někteří z
nich o to ani nežádali. Ale pozitivní bylo, že ta pětistovka na den byla rychle
připravená a rychle se dostávala k lidem.
Kompenzační bonus bude vláda dávat i nyní.
V současné době je kompenzační bonus omezen jinak. Dosáhne na něj jen ten,
jehož živnostenská činnost tvoří přes padesát procent jeho příjmů. To může být
problém třeba u matek pobírajících rodičovský příspěvek. Mají-li živnostenský
list a podnikají, bonus nedostanou, protože rodičovský příspěvek se považuje za
hlavní pracovní poměr.
Takže vláda úplně nepochopitelně vyřadila z této podpory maminky na
mateřské. A je třeba dodat, že z těch přibližně 15 tisíc korun, které dostane
živnostník jako podporu v nezaměstnanosti, musí státu odvést asi pět tisíc na
zdravotní a sociální pojištění. Takže mu zůstane pro rodinu na měsíc kolem
deseti tisíc korun.
Pokud jde o vyloučení těch, kteří pobírají rodičovskou, to by se ještě
mohlo změnit. Věci se mění každým dnem…
Už jsme to vládě řekli a navrhovali jsme změnu. Tak uvidíme, jak zareaguje.
Kolik malých firem a živnostníků podle vás zkrachuje?
V existenčních potížích se dnes nachází většina živností a malých firem.
Nevím, kolik jich zkrachuje, ale můj odhad je, že opravdu tak třetina
živnostníků a třetina malých firem nepřežije. A bude spousta těch, kteří pak
půjdou na pracovní úřad a svůj byznys už nikdy nerozjedou.
Musíme brát v úvahu časový faktor. Zatímco na jaře se mnozí dostali do
potíží, ale měli nějaké rezervy, v létě se někteří nadechli a části z nich
pomohl stát. Zdůrazňuji, že pomoc dostali jen někteří, stát nepomohl všem. Nyní
se malí podnikatelé a živnostníci ocitli v druhé razantní ekonomické depresi
bez finančních i psychických rezerv.
Ty psychické rezervy jsou hrozně důležité. Nejenže na lidi dopadají tvrdé
restrikce, ještě se nedostali z potíží, ještě se nevzpamatovali a už je to tady
znovu. Vyrovnat se s tím, mít duševní síly na to, abyste vydrželi, není snadné.
Navíc lidé necítí podporu státu. Vláda je zjevně hází přes palubu.
Co by tedy měla vláda nyní udělat?
Chceme, aby vláda úplně stejně jako k zaměstnancům přistoupila k
podnikatelům a živnostníkům. Aby vyhlásila podnikatelský Antivirus. Měla by
lidem říct, přihlaste se, jestli máte omezené příjmy v důsledku vládních
opatření. A to nejen těm, kterým zavřela obchod, ale i těm, kteří v důsledku
toho přišli o práci. Jako třeba průvodci turistů.
Ti neměli zakázanou činnost, přitom to jsou lidé, kteří půl roku neměli
práci, protože sem zahraniční turisté nejezdili. Těm snad nyní vláda také
pomůže. A stejně tak by se vláda měla dívat na to, zda jsou lidé v potížích.
Všimněte si, že u programu Antivirus nikdo nezkoumá, jakou práci zaměstnanec
vykonává. Protože jde o záchranu pracovních míst, vláda už osm měsíců podporuje
asi osm set tisíc zaměstnanců.
V podmínkách Antiviru se uvádí, že příjemce musí být přímo ohrožen
pandemií.
Ano, ale jak vyhodnotíte přímé ohrožení u paní, která vyrábí květinovou výzdobu? Nikdo jí nic nezakázal, ona může dál vyrábět, ale nikdo od ní nic neodebírá, protože nejsou kongresy, nesmějí se pořádat oslavy. Proto jsem to srovnával s Antivirem. Ta paní přišla o práci nebo je její „pracovní místo“ ohroženo, takže by měla být získat podporu stejně jako zaměstnanci. Podnikání je práce, a to by měla konečně vzít vláda na vědomí.
Podpořit všechny ale pravděpodobně nebude možné.
Nejprve je nutné zdůraznit, že kdyby se vláda chovala rozumně, nemusela by
zavírat ekonomiku, nemusela by ji zaškrtit takovým způsobem. Ekonomika mohla na
sedmdesát osmdesát procent fungovat, jsem o tom přesvědčen.
Takže vláda by nemusela řešit, kde vzít na podporu českého podnikání peníze,
nebo alespoň ne v takovém rozsahu jako nyní. Pokud však už jsme v takové
situaci, do které nás vláda dostala, pak musí umět svoje občany finančně
podpořit a pomoci jim. Peněz na to má zjevně dost.
Myslíte?
Rozpočet si nafoukli na půl bilionu korun ztráty a teď nevědí, jak z něj
utratit asi sto miliard. V době nejhlubší krize vláda odhlasovala patnáct
miliard korun na přípravu nesmyslného projektu kanálu Dunaj– Odra–Labe.
Firma pana premiéra dostane dotaci šest miliard, zdravotnický materiál vláda
draze kupuje v Číně místo od českých firem, úředníci pracují na půl plynu, ale
za plný plat, máme asi třicet úplně zbytečných úřadů, Kancelář prezidenta
republiky dostane o 215 milionů korun víc nad svůj běžný rozpočet, protože nepřijeli
turisté, a tak bych mohl pokračovat.
Že není kde brát? Stačí jen lépe hospodařit a přestat vysávat státní
rozpočet ve svůj prospěch. A nedosti na tom, třeba EU poskytla České republice
půjčku ve výši asi 54 miliard korun, a to cíleně právě na programy podpory
malého podnikání. Takže když vláda říká, že neví, kde na to vzít, a přitom
jinde vyhazuje peníze zbytečně, je to přinejmenším pokrytectví.
Není situace natolik vážná, že by stejně tápala jakákoli jiná vláda?
Situace byla možná nová na jaře, ale i ji vláda měla zvládnout lépe. Vláda
byla varována, ale odmítala se v lednu a v únoru covidem zabývat. Když si teď
vzpomenu na ta únorová vyjádření, že máme všechno, všeho máme dost, jsme
připraveni a nic se neděje, považuji to velkou nezodpovědnost.
Nepoučili se?
I kdybychom připustili, že na jaře vláda mohla být zaskočena, nevidím žádný
důvod, proč by měla být zaskočena nyní. Vláda měla půl roku na to, aby naši
zemi připravila na život s covidem. Jak je možné, že jsme v létě neměli
vybudovaná centra izolované péče, kde by byli umístěni lidé s těžkým průběhem
nemoci covid-19? Jak je možné, že není připravena dostatečná kapacita lidí?
Proč nebyli vycvičeni dobrovolníci?
Proč vláda nedělá osvětu, proč nevysvětluje, proč nepřesvědčuje občany o
nutnosti změnit chování? Proč se čekalo až na dobu, kdy jsme měli nejhorší
čísla? A především, stát se měl postarat o nejohroženější skupinu obyvatel – o
lidi staré a nemocné.
Budou se lidé bránit proti opatřením vlády? Mám na mysli tlak ve snaze
získat nějaké další kompenzace za to, že nemohli provozovat svou živnost nebo
podnikání.
Jedinci, jednotliví malí podnikatelé a živnostníci, se bránit nemohou. Ti se
ani nemohou dost dobře zorientovat v té změti předpisů, podpor a zákonů, kterou
vláda vytvořila. Jedinou šancí je, že se za malé podnikatele a živnostníky
postaví podnikatelské spolky.
Velké svazy to nebudou, ty hájí zájmy několika největších korporací a navíc
nikdy nepůjdou proti vládě. Na to mají příliš společných zájmů. Tato vláda
vždycky bude podporovat velké podnikání, a jestli zlikviduje pár tisíc malých
podnikatelů, je jí to úplně jedno. Ty hospody, které teď skončí, přece někdo
koupí nebo je obnoví nějaký řetězec.
