Z vysokého vládního postu do předčasného důchodu
Digitální časomíra v budově Úřadu pro státní informační systém odpočítává dny, hodiny a minuty zbývající do počátku roku 2000. Displej nemilosrdně krátí čas příprav na vyrovnání se s počítačovým problémem označovaným mezinárodní zkratkou Y2 K, ale i kariéru tamního šéfa Karla Berky. „Nejspíše ještě v lednu úřad opustím, sdělil minulý týden Berka týdeníku EURO své rozhodnutí.
Karel Berka se narodil 30. ledna 1940. Je absolventem Vysoké školy dopravní v Žilině. Jeho jméno se v tisku začalo skloňovat v souvislosti s údajnou nehospodárnou činností jím poslední rok řízeného úřadu. V novinářských kruzích j e však známo již od roku 1993, kdy Berka začal obcházet redakce a přesvědčoval je o svých představách privatizace SPT Telecom. Byl proti vstupu zahraničního strategického partnera.
V té době ještě pracoval v mezinárodním telekomunikačním odboru Telecomu. Názory na něj jako odborníka se rozcházejí. „Myslím, že v zásadních telekomunikačních věcech vlastně nikdy nic nepochopil, nerozuměl ekonomice a ani nevěděl, co je počítač. Divím se, jak dnes může řešit klíčový počítačový problém, vyjadřuje své pochybnosti jeden z jeho bývalých šéfů, který však nechce být jmenován. K povahovým rysům Berky se nevyjadřuje, míní však, že na jeho osobnostní vývoj měla zřejmě určitý vliv i tragédie v rodině, předčasný skon bratra Miroslava, klávesisty skupiny Olympic.
Naproti tomu Otakar Filipec, který Karla Berku zná od roku 1988 a v Telecomu s ním coby bývalý manažer spolupracoval, si jej jako odborníka velice cení. „Je velmi dobrý v oblasti mezinárodních telekomunikací. Jako „nesmírně činorodého a schopného člověka jej hodnotí i sociálnědemokratický poslanec Jaromír Schling, působící v parlamentním podvýboru pro telekomunikace, pošty a informační systémy.
Berka v roce 1994 musel z Telecomu odejít. Okamžitě založil poradenskou firmu Telis a s ní se chtěl zúčastnit tehdy vyhlášeného tendru na koupi 27 procent akcií Telecomu. Již z předkola byl však ministerstvem hospodářství vyřazen.
„Ačkoliv jsem s ním nesouhlasil, svým způsobem jsem jej obdivoval, s jakou vervou do toho šel, do předem prohraného zápasu, vzpomíná bývalý ředitel SPT Telecom Svatoslav Novák, který byl v době přípravy privatizace náměstkem ministra hos podářství Karla Dyby. Berka ale Telecom za svou prohru nepovažuje. „Dnešek ukazuje - a to je pro mě určitá satisfakce - že snaha úředníků vytěsnit konkurenci a zastavit technický rozvoj byla marná, říká s odkazem na prudký rozvoj služeb G SM a internetové telefonie, jež nabouraly státem vydržovaný monopol.
Šéf Úřadu pro státní informační systém je nyní často líčen jako rozhazovačný úředník se sklony ke korupčnímu chování. Ti, kdo jej dobře znají, jsou však přesvědčeni, že nesrovnalosti v úřadě v jeho případě nejsou zlým úmyslem, ale důsledkem je ho zmatečného až chaotického jednání, nedostatku manažerských schopností a mnohdy i bezbřehé důvěřivosti ke svému okolí. Ani známé Berkovy majetkové poměry nenasvědčují tomu, že by tento člověk byl upnut na materiální statky. Bydlí v pražs kém paneláku, do práce, ač by mohl využívat služebního auta a řidiče, jezdí metrem a tramvají, na starou rodinnou chatu vlakem a autobusem. „Auto jsem posledních dvacet let neměl a ani po něm netoužím, prohlašuje.
V letech 1994 až 1998 byl členem zastupitelstva hlavního města Prahy. Měl na starosti technickou infrastrukturu. Vehementně se pouštěl do přestřelek s vedením radnice a zejména s primátorem Janem Koukalem (ODS). Do zastupitelstva se dostal za pravicovou Demokratickou unii, odcházel z něj však jako člen levicové ČSSD. Ideologický veletoč ve stylu Františka Ringo Čecha ale Berka nepovažuje za nic, co by narušilo jeho názorovou integritu. „Na komunální úrovni se to tak nebere a ani dnes necítím žádné omezení, uvádí. Nyní je v sociální demokracii považován za člověka blízkého místopředsedovi vlády Pavlu Mertlíkovi, který o Berkově funkci rozhoduje.
Za své působení na pražské radnici pobíral Berka 800 Kč měsíčně. Nebýt občasných zakázek jeho firmy Telis, těžko by prý s penězi vystačil. „Tehdy měla vše pod palcem mně nepříliš nakloněná ODS a zakázky byly málokdy. Někdy jsem živil manželku já, ale většinou ona mě, popisuje finanční situaci rodiny. Na konci loňského roku z firmy Telis vystoupil a podle výpisu z obchodního rejstříku má ve firmě teď podíl jeho syn Tomáš.
V lednu bude Karlu Berkovi šedesát. Říká, že odchod z nynější funkce asi spojí i s odchodem do předčasného důchodu. Chce však být pracujícím důchodcem a přejít do soukromého sektoru. Zda obživu opět najde v rodinné firmě Telis či v nějaké jiné společnosti, zatím neví, nabídek ale prý má dost.
„Každopádně chci nejdříve dokončit svou práci a splnit slib, který jsem dal vládě,“ zdůrazňuje. Z veřejně dostupných informací vyplývá, že všechny důležité instituce jsou na počítačový problém roku 2000 řádně připraveny. Berka ale na Silvestra žádné oslavy nechystá. Když to dobře dopadne, rád by ho oslavil až 2. ledna.
