V době enormního růstu ekonomiky je stavebnictví patrně jediným segmentem trhu, který dál padá. A to především v dopravních stavbách. I když se všude mluví o nedostatku lidí, třetí největší stavební firma u nás začala v minulém týdnu projednávat s odbory hromadné propouštění. „My jsme ze stavebních firem největším zaměstnavatelem, i když ne s největšími tržbami. Do konce roku se budeme muset na českém trhu rozloučit s řádově 120 lidmi,“ říká prezident společnosti Skanska ČR a SR Michal Jurka.
Oboje. Politika ovlivňuje celé hospodářství, stavebnictví extrémně.
Sledujete vznik vlády jako občan, nebo jako šéf jedné z největších stavebních firem?
Říká se, že nejlepší vláda je ta, která nic nedělá…
My ale potřebujeme, aby vláda konečně něco dělala. Stavebnictví už roky padá a očekáváme, že přijde vláda, která začne konečně koncepčně stavět.
Ideální konstelace ale už byla: ministr dopravy, ministři pro místní rozvoj a životního prostředí byli z jedné partaje (ANO). Máte pocit, že se za poslední čtyři roky něco zlepšilo?
Upřímně si myslím, že ne. Je zarážející, že se ministři z jedné strany chovali jako největší soupeři.
Pak jste optimista, když si myslíte, že bude líp.
Ve chvíli, kdy se sestaví stabilní vláda, by se něco mohlo změnit. I když to je vlastně v této konstelaci velmi nepravděpodobné.
Pomohlo by, kdyby mělo stavebnictví svého ministra nebo se nějaká ministerstva naopak sloučila?
To jsou zástupné problémy. Kdyby s tím někdo chtěl něco dělat a měl vůli se s těmi ostatními dohodnout, mohl to udělat bez ohledu na posty. Je jedno, jestli ministr dopravy, ministr stavebnictví nebo někdo jiný.
Proč si myslíte, že se ke stavebnictví nikdo nehlásí?
Jedna věc je pověst stavebnictví, která na nás stále leží. Navíc jestli něčemu každý Čech rozumí, tak fotbalu a stavebnictví. Každý by mohl z fleku trénovat nároďák a každý by mohl postavit dálnici, protože po ní denně jezdí a opravoval koupelnu. Pořád se točíme v kruhu negativismu a nechceme vidět ta pozitiva.
Třeba?
Když se podíváme na D47 do Ostravy, je tam 70 kilometrů, které jsou perfektní, a pak tam máme krátký úsek s vlnami a my se posledních pět let motáme pořád jen kolem těch pěti kilometrů.
Ono asi nejde tvrdit, že stavební firmy jsou svaté, když se zvlní silnice, ne?
Já nechci komentovat úsek Eurovie, já u toho nebyl. Na druhé straně investor dílo přebíral, v různých fázích schvaloval…
Alespoň se teď personálně stabilizovaly největší investorské organizace státu – Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Profesně jsou stavebním firmám už trochu zdatnějšími partnery?
Profesionální lidé v těch organizacích byli celou dobu. Rozdíl je, že se před šesti lety nebáli udělat rozhodnutí. Poslední roky pod dojmem všech těch kauz a pseudokauz se každý bojí a to celou výstavbu paralyzuje. Věci, které byly dřív vyřešené za dva měsíce, dnes trvají dva roky.
To myslíte třeba výběr vítěze v tendru nebo odsouhlasení vícepráce, změny na stavbě?
Tendry trvají neskutečně dlouho, neskutečně dlouho trvá i to, než se vůbec stavba zahájí, i když je znám vítěz. Projekty nejsou připravené ze strany státu. Co se týče víceprací, ten, kdo na stavbě byl a znal ji, byl schopen rozhodnout, dnes se vše posílá na generální ředitelství a pan ředitel ŘSD Kroupa má na stole takové haldy papírů, že za nimi není vidět…
| Michal Jurka (39) |
|---|
| Vystudoval VŠE v Praze |
| Do společnosti Skanska nastoupil v roce 2002, působil na stavbě, ve výrobě, později v různých manažerských pozicích |
| V české a slovenské firmě Skanska se stal ředitelem divize Zdroje. Ve společnosti Skanska Polsko byl zodpovědný za dopravní stavitelství, železniční stavby a betonové vozovky ve středním a jižním regionu |
| Nyní je prezidentem obchodní jednotky Skanska Česká republika a Slovensko, která působí v Česku, na Slovensku, v Maďarsku a Rumunsku, zároveň je statutárním ředitelem Skanska, a. s. |
| Je ženatý, má dvě děti |
Býval velký problém s kvalitou projekčních prací. Zlepšilo se to?
Ta je úměrná majetkoprávní přípravě ze strany státu. Cokoli projektanti namalují, je ze všech stran zpochybňováno. Na německé dálnici nepotkáte sjezd třeba 50 kilometrů, u nás ho máte skoro každé dva kilometry. Obce sjezdy chtějí a pak naříkají, že jim tam jezdí auta.
Myslíte si, že novela stavebního zákona něco změní?
Problém není zákon, ale úředníci, ti, kteří jej mají aplikovat, a politici, od kterých nemají politickou podporu. My kdybychom sem přenesli německý superzákon, změna nebude, dokud se politici nevzchopí. Stavebnictví je druhý největší přispěvatel HDP - a nikdo ho nechce.
Jste tak velcí, a přitom špatní lobbisté?
Dnes se všichni bojí dělat ilegální lobbing.
Vy nejste vystudovaný stavař, že?
Ve firmě pracuju od roku 2002. Začínal jsem na zahraničním obchodu, ale tehdejší ředitel mi říkal, že budu muset jít na stavbu, pokud chci dělat ve firmě kariéru, ekonomické vzdělání nestačí. Od roku 2004 jsem se tedy podílel na přípravě a stavbě D47. Někdy v roce 2014 jsem se stal členem vedení odpovědným za zdroje, jako jsou obalovny, kamenolomy, betonárny.
Loni v květnu jsem nastoupil do Skanska Polsko jako ředitel divize dopravní stavitelství s plánem, že tam budu tři roky, abych získal zkušenosti. Po půl roce mě ale odvolali zpátky, abych vedl československou obchodní jednotku.
To jste se tolik osvědčil, nebo naopak, že vás tak rychle z Polska stáhli?
Kdybych se neosvědčil, asi by mě těžko volali zpátky. Ono to nabralo takový spád, protože tehdejší ředitel měl zdravotní problémy, takže změna přišla rychleji.
David Krajný z Re/Maxu: Se mnou budete do pěti let milionářem
Proč vás poslali do Polska?
Abych získal mezinárodní zkušenost. Naše polská sestra zároveň právě procházela těžkým obdobím a potřebovali nový pohled na věc.
Takže jste tam přijel, všechny vyhodil a zase se vrátil do Čech...
To mi říká manželka: Propustil jsi tisíc lidí a jsi zpátky doma. Teď jsme v podobné situaci tady v Čechách. V minulém týdnu jsme s odbory zahájili vyjednávání o hromadném propouštění, i když se všude mluví o nedostatku lidí. Ale stavebnictví stále klesá a my jsme ze stavebních firem největším zaměstnavatelem, byť ne s největšími tržbami. Do konce roku se budeme muset na českém trhu rozloučit řádově se 120 lidmi.
Koho propouštíte?
Od vysokého managementu přes střední až po stavbyvedoucí, ba i dělníky.
Byla u vás přezaměstnanost?
Byla. Já se to nebojím říci nahlas. Byli jsme historicky největší firma na trhu, a i když jsme se obratově zmenšili na 40 procent, počet zaměstnanců o tolik neklesl. Dlouhodobě jsme byli založení na tom, že jsme prováděli spoustu prací sami, a dnes s tím nedostatkem práce na trhu nedokážeme všechny lidi uživit. Lidé nejsou v pozemním stavitelství, které roste, ale dopravní nadále klesá.
Takže jste takový řezník.
To bych neřekl, ale když bylo třeba na sebe vzít těžké rozhodnutí, tak jsem to udělal. Pokles na trhu a nedostatek nových zakázek neslibují, že příští rok dva budou jiné než letošek a minulý rok. My jsme na rovinu řekli, co se děje, a hledáme s odbory kompromis.
Tenhle krok ale hodně napovídá o tom, co si o perspektivě zdejšího stavebnictví myslíte vy i švédští vlastníci.
Není to o tom, že bychom se zmenšovali na polovinu nebo opouštěli trh, to vůbec ne. Pro zaměstnance to přišlo v dobré době - nebudou mít problém najít si jinou práci. Byla to dlouhodobá debata tady i ve Švédsku. Řez jsme museli udělat. Na druhé straně propustíme „jen“ necelých pět procent lidí.
Stále ale držíte slušné zisky, když si teď Švédové vytáhli miliardu na dividendách.
To bylo z nerozděleného zisku minulých let a ten důvod je naprosto prozaický - banky od určitého zůstatku začaly účtovat záporný úrok, takže my jsme každý měsíc platili poměrně velké částky, za rok by to bylo v milionech. Ve Švédsku si s těmi penězi dokážou poradit, investují je do nějakého developerského projektu, ať už v České republice, v Rumunsku, nebo v Maďarsku. Do vlastního developmentu prostřednictvím Skanska Reality nebo Skanska Property Czech Republic investujeme masivně.
Nestane se z vás výkonná jednotka vašich sester?
Ne, to určitě ne. My dál chceme působit i v dopravním stavitelství, ale budeme si lépe vybírat a hledat projekty, kde máme konkurenční výhodu.
Situace v Praze nemá v minulosti srovnání:
Praha potřebuje každý rok 5500 nových bytů, tvrdí developer
Takže jde o to, že se na silnicích i na železnici tendruje za 60 procent projekčních cen?
Nebudeme stavět se ztrátou. Jestli se jiní rozhodli, že chtějí stavby dotovat, je to jejich svobodná vůle. A my neplánujeme, že bychom „spadli“ příští rok na polovinu obratu. Máme v zásobě stavby, které budou pokračovat, a na externím trhu jsme schopni stavby za slušné peníze vyhrávat, ne třeba za tři miliardy, ale za stovky milionů to stále umíme.
Jaký máte poměr veřejné a privátní zakázky?
Přibližně 60 procent veřejné a 40 procent soukromé zakázky. Už 25 procent tvoří zakázky, které stavíme pro náš vlastní development.
Uvažujete o hypotéce? Spočítejte si její výši v kalkulačce
Jak dopadla zakázka na dálnici D3, kde jste údajně „podstřelili" cenu?
Tendr se táhl dva roky a my jsme nakonec udělali těžké rozhodnutí - odstoupili jsme. Tu dálnici ve finále stavěly Eurovia se Strabagem a můžete se jich zeptat, jak dopadly. Ale nechci, aby to všechno vyznělo negativně. Je tu spousta dobrých věcí. Investujeme do vybavení a do technologií.
Máte zvláštní funkci. Spadá pod vás Slovensko, Rumunsko i Maďarsko.
Tam působíme v komerčním developmentu a stavební jednotky, které tam budujeme, reportují sem. Hlavním zákazníkem je náš vlastní development. I když v Rumunsku jsme stavěli i sídlo a obchod pro Lidl. Veřejné zakázky tam ale v tuto chvíli dělat nechceme.
Poučení z Čech?
Nemyslím si. Skanska šla historicky cestou akvizic velkých lokálních firem, ale v Rumunsku a v Maďarsku ne. Tam jsme budovali svoje jednotky pro vlastní development pomalu a postupně.
Takže chcete menší zakázky s větší marží?
Upřednostňujeme zisk před objemem. Ale nenechte se mýlit, v Maďarsku stavíme dvě fáze kancelářského projektu Mill Park, což je projekt za miliardu, takže to nejsou úplně malé objemy.
Jaké jsou teď zisky ve stavebnictví?
Ten, kdo dosáhne na tři procenta, je považován za velmi úspěšného.
Na Západě je to šest?
Celosvětově má Skanska pravidlo 3,5 procenta provozního zisku.
Takže vy vlastně nemůžete jít do veřejných zakázek?
Do veřejných zakázek ano, ale do cenové války ne.
Přečtěte si také:
