České pivovarnictví má za sebou úspěšný rok. Výstav tuzemských pivovarů za rok 2018 dosáhl rekordní výše 21,3 milionu hektolitrů. Čepovaného piva se ale pije méně, jeho podíl na celkové konzumaci klesl o dva procentní body na 36 procent. „Přesun konzumace piva z hospod do domácností neprospívá české pivní kultuře ani české ekonomice,“ tvrdí předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.
Produkci českého piva táhne zejména export, který v roce 2018 rostl meziročně o 11,8 procenta na 5,2 milionu hektolitrů. Domácí spotřeba se sice zvýšila o 2,9 procenta na 16,5 milionu hektolitrů. To znamená 141 litrů na hlavu a meziroční zvýšení o tři litry.
Spotřeba čepovaného piva však klesá, což netěší předsedu Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPAS) Františka Šámala. České pivovarnictví ale čelí i dalším rizikům
Jaká jsou podle vás i přes úspěšný rok 2018 rizika českého pivovarnictví?
Vládní návrh hovoří o snížení DPH na čepované pivo (měla by se snížit z 21 procent na 10 od roku 2019 – pozn. red.). Je to snížení DPH na tuto službu, na tento servis. Kdyby to dopadlo, asi by se trochu zlepšily poměry u hospodských a pokles spotřeby točeného piva by nebyl tak dramatický.
Ale jsou tu stále další nápady na zákaz reklamy na pivo, regulace doby prodeje, licenční prodej alkoholu. To by se samozřejmě dotklo těch, kteří pivo prodávají. Už poslední regulatorní omezení, ať už to bylo EET nebo zákaz kouření v restauracích, se promítlo do poklesu domácí spotřeby piva v roce 2017. Nejdřív úřady hospodské donutily, aby stavebně oddělili kuřácké a nekuřácké prostory a pak jim to zakázaly. My nevidíme dál než na půl roku.
| Výstav piva pro domácí trh včetně nealkoholického piva a importu (v milionech hektolitrů) | |
|---|---|
| 2014 | 16,2 |
| 2015 | 16,2 |
| 2016 | 16,4 |
| 2017 | 16,1 |
| 2018 | 16,5 |
Zdroj: Generální ředitelství cel a Český svaz pivovarů a sladoven
Jak přesvědčit Čechy, aby se vrátili do hospod a tam konzumovali více piva?
Životní styl se změnil. Také cena je vyšší, například pro důchodce to je velká rána. Druhá věc je, že Češi jsou workoholici a jsou pořád v práci. V podstatě každý má nějaké auto, nikdo nechce přijít o řidičák. Maximálně si zajdou jednou za čas do hospody s přáteli, aby si pokecali.
| Piva, která si dáte jen v hospodě: |
|---|
| „Velmi nás těší, že Češi dávají stále více přednost tradičním chuťově plným ležákům. Všichni bychom ale měli ještě více přemýšlet, jak podpořit českou hospodskou kulturu a zastavit přesun pití piva z hospod do domácností. Jednou z dobrých cest je nabídnout v hospodách piva, která si lidé v obchodě nekoupí. Příkladem může být Gambrinus 11. Po několika měsících na trhu ji čepují už ve více než 1700 hospodách, prodej čepovaného Gambrinusu se díky tomu meziročně zvýšil o 11 procent,“ říká marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik. |
Další problém je to, že mladí lidé přestávají spolu komunikovat, povídat si mezi sebou. Všechny informace si posílají přes chytré telefony. To nezměníme. Ale asi by si měl každý člověk najít čas a jednou za čas do hospody jít. Hospoda je o setkávání s kamarády ze školy, z práce, z fotbalu.
Jdu domů a mám dobrý pocit ze setkání, které mě příjemně naladí. Dříve bylo normální si vybudovat nějaký vztah, který byl na celý život. Nyní máte na internetu tisíce informací, které vůbec nepotřebujete.
Jak často chodíte do hospody?
Co se dá dělat s takzvaným zánikem pivní kultury? Pomohlo by snížení spotřební daně na pivo?
Samozřejmě, že cena hraje roli. Ale ne zásadním způsobem. Je to dáno hlavně změnou životního stylu. Také v Německu klesá spotřeba sudového piva.
Argumentujete také tím, že pití sudového nebo tankového piva je ekologičtější, nevzniká odpad jako u plastových PET lahví nebo plechovek.
Přesně tak. Lidé na venkovní posezení ale kupují většinou PET lahve, protože nepotřebují chlazení a platit zálohu na sudy.
| Podíl spotřeby piva podle obalů (v %) | |
|---|---|
| Lahvové pivo | 40 |
| Sudové pivo | 34 |
| PET lahve | 12 |
| Plechovky | 11 |
| Cisterny | 3 |
Zdroj: Český svaz pivovarů a sladoven
Jaké máte informace od členů ohledně kvality chmelu?
Zatím s tím problém není, ale může být v budoucnu. Počasí je nevypočitatelné. Komplikací je i to, že Česká republika je rozvodí a srážky odtečou řekami pryč. Klesá hladina podzemní vody, takže řešení není ani zavlažování. V některých vesnicích už jsou prázdné studny, budeme mít starosti. Když se začne chmel dovážet, ztratí se charakter našeho piva.
Jak by to ovlivnilo export českého piva?
České pivo má především výbornou pitelnost. To znamená, že si dáte pivo a máte chuť na další. Což je zásadní rozdíl mezi naším pivem a zahraničním.
| Český svaz pivovarů a sladoven |
|---|
| Svaz sdružuje 26 pivovarských společností, šest sladoven a 19 přispívajících členů, jako jsou chmelaři a výrobci pivního skla. Největšími českými pivovary jsou skupiny Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen, Heineken ČR a národní podnik Budějovický Budvar. |
Raněný chmel: České zlato ze Žatce ztrácí kvalitu
| Jak na klimatické změny? Zkouší se desítky nových odrůd ječmene ročně |
|---|
| Odpovídá Richard Paulů, člen předsednictva ČSPAS a generální ředitel Sladoven Soufflet Jak může ovlivnit klimatická změna vaření piva v Česku? Dá se tomu přizpůsobit? Nejjednodušší, co se může udělat, je to, že se přesouvá oblast pěstování jarních ječmenů do míst, kde není takové sucho, do vyšších poloh. Dá se změnit odrůda ječmene pro výrobu sladu? Pracujeme na tom, máme desítky druhových pokusů ročně. Taková odrůda, která by se vyrovnala s takovým suchem, jako bylo v loňském roce, kdy nepršelo 6 až 8 týdnů, taková ještě není. Ječmen obecně je relativně mělce kořenící plodina. Je to problém. Zavedení nové odrůdy trvá zhruba deset let. |
Přečtěte si rozhovor:
Pražanům nejvíce chutná IPA, říkají zakladatelé pivní rozvážkové firmy Peevo
Dále čtěte:
