Považujete připravované programové změny nového vedení ČT za rozumné?
- ano 14,5 %
- ne 30,0 %
- nevím 55,5 %
Otázka Manažerského barometru v uplynulém týdnu se týkala připravovaných změn programu České televize. Respondenti pravidelné ankety mají především obavy z toho, aby nabídka veřejnoprávní televize nebyla příliš ochuzena o vlastní tvorbu.
První z reakcí je věnována právě této problematice: „Podle dostupných informací dochází k rušení původních domácích programů a jejich nahrazení levnou a nekvalitní zahraniční produkcí.“
Jiný dotazovaný se domnívá, že obsah vysílání je úplně jiný, než od něj čeká: „Od veřejnoprávní televize bych spíše než zábavu očekával kvalitní, neutrální, vyvážené a pravdivé zpravodajství. Vzorem by mohla být BBC WORLD. Veřejnoprávní televize by se neměla snažit konkurovat komerčním televizím a jeden vysílaný kanál by rozhodně stačil. Ušetřené peníze bych věnoval na zvýšení odměn redaktorů, neboť pouze kvalitní lidé mohou dělat kvalitní televizi.“
Další reakce se věnuje koncepci veřejnoprávní televize všeobecně: „Se zvyšující se globalizací, satelitními programy a digitalizací se mi jeví koncesionářské poplatky jako neudržitelné. Nejen ČT, ale hlavně stát se musí rozhodnout, zda chce mít ČT jako komerční televizní stanici s vysokou sledovaností, ale pak jí k tomu musí nechat dost financí, nebo jako okrajovou televizi pokrývající menšinové a veřejně-prospěšné zájmy. Není možné dosáhnout obou dvou cílů současně. Komerční stanice (třeba program ČT1) ať je financována z reklamy a veřejně-prospěšná třeba ze státního rozpočtu (program ČT2). ČT1 pak může být klidně privatizována a ČT2 může zůstat ve státním vlastnictví a být technicky zabezpečena dlouhodobým pronájmem technického zázemí na Kavčích horách.“
Následující odpověď se zaměřila na otázku výběru manažerů ČT: „Pokud se chci seznámit s aktuálními informacemi, tak sleduji kompetentní zpravodajství třeba na CNN. Patřím tudíž spíš do té skupiny občanů, kteří se ptají, proč mají přispívat koncesionářskými poplatky na něco, co vůbec nepotřebují. Je mi proto celkem jedno, co udělá nové vedení ČT. „Nových vedení“ už ostatně bylo v ČT mnoho a žádné z nich nic podstatného neudělalo. Důvodem je zřejmě i to, že při výběru generálního ředitele dává rada ČT vždy přednost „televiznímu odborníkovi“, zatímco ČT by potřebovala spíš manažerský tým, jehož členové by toho o televizi moc vědět nemuseli (na to má ČT určitě dost odborníků), ale dokázali by náklady ČT snížit na polovinu a alespoň částečně zamezit bezbřehému plýtvání penězi koncesionářů.“
I tento hlas vyjadřuje názor, že postava ředitele televize je klíčová: „Nový ředitel si mohl vybrat jiné oblasti, kde se dá ušetřit výrazně více - hlavně zefektivnění fungování ČT a propouštění nadbytečných zaměstnanců - ale to je příliš ožehavé téma, musel by propustit některé ze svých stávkových kolegů a ještě by na svoji „odvážnost“ sám mohl doplatit vyhazovem.“
Programové změny nic neřeší upozorňuje jiný respondent: „V naprosto neefektivním fungování celého provozu ČT jsou navrhované programové změny jen populistickým krokem, kterým se nijak nesníží hlavní nákladové položky.“
Proč by na tom měla být televize jinak než ostatní média. To je názor tohoto ředitele: „V době, kdy se valná většina celonárodních privátních deníků dostala na úroveň bulvárních plátků, je třeba nahlížet na podobné „inovace“ ve veřejnoprávních mediích maximálně ostražitě. Je snad finanční situace ČT natolik kritická? Nebo se nové vedení spíše inspiruje příkladem úspěchu mediálního „kanálu“ Nova? Bulvární deníky nezbývá než nekupovat, na Novu nekoukat, připravuje-li nám však nové vedení ČT státní Novu 2 a 3, je třeba takové pány hnát k odpovědnosti a připomenout jim hlavní poslání veřejnoprávního vysílání.“
Mezi účastníky barometru jsou i tací, kteří jsou příznivci konkrétních programů a jejich odstranění z obrazovky těžce nesou: „Z pohledu ekonomického to jen těžko mohu posoudit, protože je zde celá řada nákladových položek, o kterých není řeč. Z hlediska diváckého se jedná o velkou ztrátu, neboť pořadů, jako jsou Šumná města, Hledání ztraceného času či Vltava je opravdu jak šafránu. Jde tedy o otázku, zda má být ČT konkurentem komerční, a tudíž retailové televize, či má českému divákovi poskytnout i něco víc než bezduchou a konzumní zábavu.“
A následující odezva se také přiklání k tomu, že každá změna je změnou k horšímu: „Programové změny ochuzují intelektuální tvář státní televize. Například projekt Šumná města je velmi svižnou formou popularizace architektury a jako takový nemá obdoby.“
Pokud se nerozruší skupiny, ovládající ČT, nemá plánovaná proměna vlastně cenu. To je poslední reakce: „Pokud jsem stačil sledovat, navrhované změny by se měly týkat některých velmi oblíbených a také zřejmě velmi drahých pořadů zejména z vlastní tvorby ČT. Takovou změnu bych podpořil, povede-li k rozbití dosavadních struktur a ke změně systému, jenž zřejmě vyhovuje některým dobře usazeným skupinám, které opanovaly ČT a udělaly si z ní dobře fungující kampeličku s tím, že nevpustí do systému novou, pravděpodobně levnější a někdy i lepší tvorbu. Pokud však programové změny znamenají pouze úsporu nejsnadnější cestou a nic jiného se nestane, považoval bych je za velmi nerozumné a krátkozraké.“
Odpovídalo 90 manažerů
