VZDĚLÁVÁNÍ MANAŽERŮ - Čeští manažeři a vedoucí pracovníci velmi často nerozumějí základním ekonomickým pojmům. Kvůli těmto neznalostem se firmy dostávají do problémů, které výrazně limitují jejich chod a další rozvoj.
Pouze dva vedoucí pracovníci ze sta obstáli v průzkumu Evropské unie v základní znalosti ekonomické terminologie. Vzorkem průzkumu přitom byli vysokoškolsky vzdělaní lidé nebo zaměstnanci s maturitou, z nichž navíc většina ještě studuje vysokou školu.
Ověřování znalostí se netýkalo ekonomické teorie, ale běžně používaných termínů, kterými vrcholoví šéfové komunikují se svými podřízenými nebo se s nimi každodenně setkávají v ekonomických rubrikách novin a časopisů.
PŘÍKLADY CERTIFIKAČNÍCH OTÁZEK
• Jak se vypočítá likvidita 1. stupně a o čem vypovídá?
• Co rozumíme pod pojmem přímé náklady (jednicové náklady). Uveďte dva příklady z činnosti kadeřnického salonu.
• Čím se vyznačuje účetnictví profitcenter v porovnání s účetnictvím nákladových středisek?
• Co rozumíme pod pojmem oběžná aktiva? Uveďte dvě položky oběžných aktiv na příkladu obchodu s nábytkem.
• Co to znamená kolektivní prokura?
• Je cash flow zpravidla vyšší, nebo nižší než zisk?
Pořiďte si ekonomický řidičák
Toto šokující zjištění odstartovalo nový vzdělávací program Evropské unie, který právě startuje i v Česku. První zájemci mohou dostat „ekonomický řidičák“ už v druhé polovině roku. Společnost EruoProfis, která získala licenci vzdělávat české manžery, předpokládá, že už letos získá několik stovek Čechů mezinárodně uznávaný certifikát The European Business Competence* Licence (EBC*L).
Právě v těchto dnech společnost oslovuje na 300 tuzemských firem a institucí. „Je prokázáno, že kvůli neznalosti především podnikové ekonomiky mohou zaměstnanci velmi komplikovaně (nebo někdy vůbec) naplnit své pracovní cíle, úkoly nebo zadání nadřízeného. Jde o určitý druh jazykové bariéry,“ vysvětluje problém manažerka projektu Jana Hajduová.
Na rozjezd projektu je letos určeno 3,7 milionu korun, přičemž tři čtvrtiny zaplatí Evropská unie. Kromě otevřených kurzů pro veřejnost ve zkušebních centrech si mohou firmy školení objednat „na klíč“ přímo do podniku. V zahraničí se nejčastěji používá kombinace samostudia a dvoudenního tréninku, po kterém pak následuje certifikace.
„Odhadovaná cena dvoudenního tréninku v prostorách firmy je 30 tisíc korun pro skupinu zhruba deseti lidí. Po tomto tréninku je většina zaměstnanců schopna úspěšně absolvovat zkoušku,“ přibližuje náklady Hajduová.
Náklady firem na vzdělávání rostou
České firmy přitom rok od roku vydávají více peněz na proškolení svých pracovníků. Podle posledního zkoumání Českého statistického úřadu za posledních šest let nejvíce vzrostla aktivita podniků v školení bezpečnosti práce a životního prostředí. Naopak prudce poklesl zájem firem doškolovat své zaměstnance v oblasti účetnictví. „Firmy, které vysílají své pracovníky na vzdělávací kurzy, platí v průměru za jednoho pracovníka 4337 korun,“ vypočítává Josef Kotýnek z Českého statistického úřadu. Náklady na jednu hodinu vzdělávání přitom dosáhly průměrně 188 korun.
