Vedení firmy čelí podezření z korupce a tunelování
Krajský úřad vyšetřování v Českých Budějovicích má na stole dvě trestní oznámení na šéfa Jihočeské plynárenské (JČP) Zdeňka Blažka. Týkají se hospodaření společnosti a podali je bývalí zaměstnanci firmy. Tvrdí, že mají v ruce dostatek důkazů o porušení zákona při zadávání veřejných zakázek a chtějí, aby se někdo konečně podíval na smlouvy, které podle nich firmu poškodily. Obě trestní oznámení se nyní prošetřují. Krajský úřad zdůrazňuje, že o vině zatím mluvit nelze. Šetření probíhá, a zda nakonec bude zahájeno trestní stíhání, není jisté. Lidé, kteří oznámení podali, už nevěří, že se skutečně něco vyšetří. Dosud totiž nebyl uzavřen ani případ korupce z listopadu minulého roku. Policie tehdy přistihla dalšího šéfa společnosti, ředitele a jednatele dceřiné firmy JČP–Invest Vladimíra Žižku, když prokazatelně převzal úplatek. Žižka je dosud ve své funkci a postiženým je zatím paradoxně jen firma MCV–Plyn, která celou věc oznámila. Od polostátní JČP, na níž je ve svém oboru silně závislá, od té doby nedostala jedinou zakázku. Vladimír Žižka tvrdí, že je nevinný. Jeho přímý nadřízený, generální ředitel Zdeněk Blažek, říká, že zatím nemá pro jeho odvolání z postu šéfa dceřiné společnosti žádný důvod. „Soud dosud neproběhl a není jisté, zda se vina skutečně prokáže, řekl. Krajský úřad vyšetřování potvrdil, že v případě Žižky již šetření ukončil a podal návrh na obvinění. Liznerův kufřík. O tom, že Žižka převzal úplatek, není pochyb. Vše probíhalo v podobné režii jako v případě bývalého šéfa Centra kuponové privatizace Jaroslava Liznera. Policie zadržela Žižku, když odcházel z českobudějovické restaurace London Bar. Tam převzal obálku, která obsahovala bankovky v hodnotě 240 tisíc korun. Bankovky si policisté předem označili. Šéf firmy MCV–Plyn Josef Měšťan potvrdil, že policisté ze Služby pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti (SPOK) šli v tomto případě najisto, protože je sám o celé záležitosti informoval. Úplatek se týkal zakázky na plynofikaci obce Slavonice v hodnotě dvanácti milionů korun. Bývalý vedoucí investičního odboru JČP Pavel Urban tvrdí, že přidělení této zakázky bylo podezřelé od samého začátku. Okolnosti, které tuto veřejnou soutěž provázely, jsou proto předmětem trestního oznámení, které minulý měsíc podal na generálního ředitele Zdeňka Blažka. K trestnímu oznámení předkládá dokumenty, jež mají prokázat, že Blažek musel jako nadřízený Žižky a člen výběrové komise o celé záležitosti vědět. Firma MCV–Plyn, která se nakonec obrátila na policii kvůli úplatku, se například do soutěže dostala až poté, co se v kanceláři generálního ředitele otevřely konkurenční nabídky. Rovněž Josef Měštan z firmy MCV–Plyn potvrdil, že jeho firma byla k účasti vyzvána až po termínu, v němž předkládali nabídky její konkurenti. Kolik má nabídnout, aby její cena nepřevýšila konkurenci, se dozvěděla od Žižky. Ten pak oplátkou požadoval nejprve tři a později dvě procenta z celkového objemu zakázky. Urban se domnívá, že průběh výběrového řízení lze klasifikovat jako trestný čin, a to podle paragrafu 128 trestního zákona – pletichy proti veřejné soutěži. Bývalí zaměstnanci firmy upozorňují, že šéf Jihočeské plynárenské vždy nad Žižkou držel ochrannou ruku. Vloni v létě mu například předal k užívání automobil Opel Omega, který měl tehdy najeto pouhých třiadvacet tisíc kilometrů. Rok starý automobil v pořizovací ceně 1,3 milionu korun mu Blažek přenechal, když si sám pořídil vůz Volvo za 1,9 milionu korun. Podobné spekulace považuje Blažek za směšné. „Ten vůz slouží jako služební automobil JČP Invest a dceřiná firma si ho naprosto legálně koupila, řekl. Akce Třeboň–Kopeček. Stejné podezření jako u zakázky pro MCV–Plyn se váže i k dalšímu případu z dubna minulého roku. Zakázku na výstavbu středotlakého plynovodu v katastru obce Třeboň–Kopeček tehdy získala firma Jihogaz. Soutěže se zúčastnila spolu s dalšími čtyřmi zájemci a v porovnání s nimi přišla s nejvyšší cenou. Vedení Jihočeské plynárské přesto po otevření obálek rozhodlo, že Jihogaz zakázku dostane – pokud sníží cenu natolik, aby se vešla pod nejnižší nabídku. Trestní oznámení, jež se týká obou případů přidělování zakázek, není na stole poprvé. Pavel Urban bojuje proti vedení JČP už od loňska a první trestní oznámení podal v červenci minulého roku. Nebylo ale tak adresné jako nyní, bylo podáno na neznámého pachatele. Kromě podivných praktik kolem veřejných zakázek v něm Urban upozornil také na nevýhodné smlouvy, jež podle něj z firmy odčerpávají peníze. Příslušné dokumenty, které by měly pomoci k odhalení korupce a tunelování, předal i státním úředníkům z ministerstva průmyslu, kteří v JČP zastupují stát. Oznámením se zabývala Policie ČR, Okresní úřad vyšetřování i SPOK. Letos na jaře však vyšetřovatelé Urbana upozornili, že je jeho podání příliš široké. „Pokud z toho nevyberete jen jeden nebo dva nejkřiklavější případy, nikdy se to nevyšetří, řekl mu jeden z nich. Nová trestní oznámení na generálního ředitele Zdeňka Blažka z letošního května proto obsahují čtyři konkrétní kauzy. Kromě zakázek Slavonice a Třeboň–Kopeček jde o smlouvu s dceřinou společností JČP Invest a o nákup plynovodů a přípojek v Hluboké nad Vltavou. Nevýhodné smlouvy. Oznámení, jež se týká plynovodů v Hluboké, podal bývalý zaměstnanec Jihočeské plynárenské Miroslav Doležal. Upozorňuje v něm na kupní smlouvu s českobudějovickou stavební společností Mane, kterou Blažek za JČP podepsal v září minulého roku. Středotlaký plynovod a plynovodní přípojky tehdy Jihočeská plynárenská koupila za cenu odpovídající 3703 korunám za běžný metr. Uvedená dohoda je podle Doležala pro JČP zjevně nevýhodná, protože obvyklé ceny, které se pohybují mezi 700 až 1500 korunami, převyšuje více než dvojnásobně. Příklad nevýhodné smlouvy, která navozuje podezření z trestného činu porušování práv při správě cizího majetku, uvádí ve svém novém trestním oznámení i Pavel Urban. Blažek se ho měl dopustit tím, že loni v lednu podepsal dvouletou rámcovou smlouvu o provádění služeb s dceřinou společností JČP Invest. Ceny, které JČP Invest na základě této smlouvy účtuje, jsou vyšší, než je v místě zvykem, a převyšují i sumy uvedené v ceníku inženýrských služeb. Za JČP Invest smlouvu podepsal již zmíněný Vladimír Žižka, který je v této dceřiné společnosti jediným soukromým podílníkem. JČP Invest byla založena na konci roku 1998. Zakladateli jsou Jihočeská plynárenská a soukromá firma Gasplan, která patří Vladimíru Žižkovi. Ve společném podniku má JČP pětapadesátiprocentní podíl. Neotřesitelná pozice. Blažek tvrdí, že se nového vyšetřování nebojí. Jeho společnost je pod drobnohledem policistů i vlastníků už od prvního trestního oznámení z července minulého roku. „Myslím, že málokdo od té doby prošel tak důkladnou kontrolou jako naše firma, řekl. „Kromě policie a vyšetřovatelů SPOK si důkladnou kontrolu vyžádali i vlastníci. Naše hospodaření podléhá auditu a je v naprostém pořádku, dodal. Za trestními oznámeními vidí Blažek hlavně uraženou ješitnost bývalých zaměstnanců. Pavel Urban byl v JČP původně technickým ředitelem a po příchodu Blažka byl z funkce sesazen. Jako vedoucí investičního odboru se podle Blažka neosvědčil a nakonec sám z Jihočeské plynárenské odešel. První trestní oznámení podal až poté, co firmu opustil. Blažek říká, že Urban v řadě případů poukazuje na nedostatky, které ze své bývalé pozice šéfa investičního odboru sám zavinil. Například u smlouvy o Hluboké byla cena sjednána už za jeho působení. „Byla tam smlouva o smlouvě budoucí s konkrétně určenou cenou, takže jsme s tím nemohli nic dělat, řekl. Urban tvrdí, že to není pravda a že praktiky, které ve firmě Blažek zavedl, vadí i dalším pracovníkům JČP. Do otevřené kritiky se podle něho nepouštějí hlavně proto, že se bojí, aby nepřišli o místo. Vlastníci zatím mlčí. Boj mezi Urbanem a Blažkem nyní vrcholí i proto, že se blíží valná hromada. Má proběhnout 23. června a má na programu změny v orgánech společnosti. Neznamená to ovšem, že by měl být nutně odvolán právě Blažek. Očekávané přesuny v dozorčí radě a představenstvu by měly odrazit spíše nové majetkové poměry. Většinový balík akcií Jihočeské plynárenské nyní kontrolují rakouská OÖ Fernags a německý Bayernwerk. Zahraniční investoři tedy budou chtít do firmy dosadit své zástupce. O odpovídající zastoupení usilovali už dřív, protože měli ve společnosti významné podíly, jejich snaha však narážela na odpor státního vlastníka. Majority dosáhli až letos v dubnu, a to nákupem akcií od jihočeských měst (EURO 15/2000). Hornorakouská plynárenská firma Ferngas nyní kontroluje téměř 39 procent akcií, německý Bayernwerk má necelých třináct procent. Fond národního majetku drží 46,7 procenta akcií. Jak zahraniční investoři, tak i státní úředníci, kteří byli pověřeni výkonem vlastnických práv, byli o podezření z korupce a tunelování JČP informováni už v září minulého roku. Stanovisko zahraničních majitelů se týdeníku EURO nepodařilo přes opakované urgence získat. Více než tajemný je i státní vlastník. Ministerstvo průmyslu, které má ve firmě pověření k výkonu vlastnických práv, údajně připravilo návrh na odvolání Zdeňka Blažka už vloni. Později ovšem couvlo a na valných hromadách se o ničem podobném vůbec nejednalo. Zástupce resortu Marek Obšil, který je v JČP předsedou dozorčí rady, uvedl, že na odvolání Blažka se jeho úřad nechystá ani tentokrát. Mluvčí ministerstva Dagmar Plachá později upřesnila, že zástupce úřadu zřejmě nebude na valné hromadě vůbec hlasovat. Ministerstvo o strategii a postupu na jednotlivých valných hromadách nerozhoduje a čeká na pokyn z Fondu národního majetku. „Příkazní smlouvu zatím nemáme a předpokládáme, že ji ani mít nebudeme, konstatovala Plachá.
