Zabezpečení své životní úrovně ve stáří se stává samozřejmostí
Životní pojištění a penzijní připojištění zaujímají stále výraznější pozici na našem trhu. Na význam těchto produktů a jejich budoucí vývoj jsme se ptali muže, který se oběma zabývá na nejvyšší úrovni v nejsilnější pojišťovně na našem trhu, Ivo Foltýna, náměstka GŘ pro životní pojištění České pojišťovny a předsedy představenstva Penzijního fondu České pojišťovny.
Jak hodnotíte vývoj v oblasti životního pojištění a penzijního připojištění v České republice? Segment životního pojištění si již několik let udržuje dynamický růst a jeho význam v rámci sektoru finančních služeb stále roste. V roce 2003 dosáhlo celkové předepsané pojistné 41,1 miliardy Kč, nárůst činil 20,6 procenta. Na celkovém objemu pojištění se životní pojištění podílí 39 procent. Za první pololetí letošního roku dosáhlo předepsané pojistné životního pojištění téměř 23 miliard Kč, což je o 24 procent více než ve stejném období minulého roku. Trend dynamického rozvoje životního pojištění tedy stále trvá. Je pravdou, že v evropských zemích je podíl objemu životního pojištění na celkovém předepsaném pojistném vzhledem k neživotnímu pojištění přibližně obrácený než u nás, a to právě ve prospěch životního pojištění. Předpokládáme však, že tento trend do budoucna převáží i v ČR. Podle posledních výzkumů zveřejněných Českou asociací pojišťoven využívá kapitálové životní pojištění 31 procent domácností, přičemž zhruba 2,7 milionu smluv soukromého životního pojištění splňuje nároky pro získání daňových výhod. Sektor penzijních fondů obhospodařuje prostředky 2,7 milionu účastníků, tedy více než 50 procent práceschopné populace. Množství pojistných smluv však samozřejmě není jediný parametr, podle kterého je možné tyto produkty posuzovat. Důležitá je také výše pojistných částek a průměrná výše měsíčního pojistného či měsíčního příspěvku na penzijní připojištění a zde je jistě prostor pro jejich navýšení.
Jaký v této souvislosti vidíte vývoj do budoucna? Domnívám se, že životní pojištění bude v příštích letech pokračovat v dynamickém růstu, podobně jako v posledních letech. Určitým vodítkem je úroveň výše předepsaného pojistného vůči HDP ve vyspělých státech, nárůst životní úrovně, socioekonomické změny ve vnímání osobní odpovědnosti za své blízké a za životní úroveň ve svém stáří a v neposlední řadě také motivace v podobě státní podpory těchto produktů. Jistý posun je znatelný již nyní. Z dvousetmiliardového nárůstu aktiv domácností za poslední dva roky zamířilo dvacet pět miliard do penzijních fondů a dvacet miliard do rezerv životního pojištění. To je oproti předchozím letům pozitivní posun.
Zmínil jste srovnání s vyspělými státy. Jaké změny v oblasti životního pojištění očekáváte v souvislosti se vstupem České republiky do EU letos v květnu? V souvislosti s naším vstupem do unie vidím jak z pohledu klientů pojišťoven, tak z pohledu České pojišťovny spíše řadu pozitiv a příležitostí. Je možné předpokládat další rozvoj již etablovaných pojišťoven, od kterých klienti budou očekávat, že dokážou zajistit přenositelnost nároků z pojištění mezi jednotlivými zeměmi EU. To mimo jiné vyplývá z předpokládané mobility pracovních sil v rámci EU. Stejně tak čekáme zvýšení zájmu zaměstnavatelů o životní pojištění a penzijní připojištění, neboť tento produkt nezastupitelně patří do sociálních programů pro zaměstnance. Z našich výzkumů nám vyplývá, že klienti pojišťoven patří mezi nejvěrnější klienty. Pojišťovnu klienti nejvíce volí podle tradice, pověsti a povědomí. V tomto smyslu má Česká pojišťovna veškeré předpoklady posílit své exkluzivní postavení.
Zůstaňme ještě u srovnání stavu našeho trhu s Evropskou unií. Jaké vidíte hlavní rozdíly? Jak již bylo zmíněno, rozdíl není ani tak v rozšíření produktů jako spíše v míře jejich využívání. V ČR lidé volí relativně nižší pojistné. Roční výdaje na životní pojištění na jednoho obyvatele se zde v průměru pohybují na úrovni 140 USD, v Lucembursku je to ale například 1 161, v Británii 2 618 a v sousedním Německu 930 USD. Každá země má samozřejmě trochu jinou tradici pojištění, ekonomiky či strukturu obyvatel. I přesto se domnívám, že v poměru k výkonu naší ekonomiky máme stále značné rezervy. V zahraničí se například za minimum považuje pojistná částka ve výši jednoho ročního platu, doporučuje se však dvojnásobek.
Jak se vyvíjí samotné produkty životního pojištění? Produkty se především přizpůsobují požadavkům současného životního stylu. Jsou tedy flexibilnější a umožňují pracovat s pojistkou po celý život. Protože se jedná o dlouhodobé produkty, je zřejmé, že životní potřeby a možnosti člověka v dvaceti pěti letech, kdy pojistku uzavírá, jsou jiné než za pět, deset či dvacet let. Pokud je pojistka flexibilní, umožňuje svému majiteli, aby ji měnil dle své aktuální situace. V průběhu smlouvy lze měnit výši plateb i spořicí a rizikové složky, sjednávat různá volitelná připojištění a měnit jejich nastavení. V průběhu pojištění může mimořádně vkládat i mimořádně vybírat.
Jak v tomto světle hodnotíte kvalitu produktů životního pojištění na našem trhu? Ohledně parametrů produktů je nabídka na našem trhu plně srovnatelná s nabídkou na evropském trhu. V České republice vznikla dostatečná konkurence, klienti mohou vybírat z produktů 19 pojišťoven. Kromě parametrů produktů jsou samozřejmě podstatné i související služby, například rychlost likvidace pojistných událostí, pohodlí zákazníků apod. V tomto směru musím zmínit dokončenou centralizaci všech back office činností v České pojišťovně, která jako největší pojišťovna v zemi odvedla obrovský kus práce na tomto poli a poskytuje služby i v této oblasti na špičkové úrovni srovnatelné s Evropou. Kromě toho na českém trhu proběhla hlavní harmonizace práva s EU. Bezpečnost systému je dána například tím, že stát určuje požadavky na solventnost pojišťoven, stanovuje maximální výši technické úrokové míry, limity skladby umístění pojišťovny a podobně.
Jak se díváte na životní pojištění a penzijní připojištění v souvislosti s důchodovou reformou? Oslabující schopnost prvního pilíře důchodového systému a demografický vývoj jednoznačně mluví ve prospěch doplňkových dobrovolných systémů spoření, k nimž patří životní pojištění a penzijní připojištění. V této souvislosti lze očekávat další posílení obou sektorů. Myslet na zabezpečení své životní úrovně ve stáří se postupně stává samozřejmostí. Tyto změny však lidé nepřijímají automaticky, je třeba srozumitelně vysvětlovat, že spoření na stáří je naprosto přirozené. Je důležité, aby srozumitelné argumenty zněly nejen ze strany finančních institucí, ale také profesních sdružení a politické reprezentace.
Ivo Foltýn Narozen v roce 1970, vystudoval VUT Brno - Fakultu strojní, VŠE Praha - Fakultu podnikohospodářskou, University of Chicago - Graduate School of Business. Praxi zahájil v roce 1994 jako analytik kapitálových trhů v PPF investiční společnosti. V letech 1995-1996 působil jako Portfolio a Project Manager v PPF Capital Management. Od roku 1997 je předsedou představenstva a generálním ředitelem Penzijního fondu České pojišťovny. Od roku 2001 je taktéž náměstkem generálního ředitele České pojišťovny pro životní pojištění.
