Historky od výtahu aneb Ze života korupční chobotnice v pražském dopravním podniku »
Kamera umístěná naproti výtahu zabírá vlivného pražského politika Karla Březinu v družném hovoru s advokátem Jiřím Brožem. „Tak zítra v devět,“ loučí se kdysi nejmladší ministr v Zemanově vládě, dnes šedá eminence metropole, s jednatelem advokátní kanceláře Brož, Sedlatý, která dopravnímu podniku vyřizuje veřejné zakázky. Střih.
Další sekvence už zabírají advokáta proslaveného výletem do Dubaje s pražským kmotrem Romanem Janouškem a exředitelem dopravního podniku Martinem Dvořákem s jiným mužem v obleku. Je jím současný vládce největší městské firmy Jaroslav Ďuriš. Potíž je v tom, že nejde o bezpečnostní kameru u výtahu kanceláře dopravního podniku ve Vysočanech, ale o zařízení nainstalované v administrativním centru na Floře, kde úřaduje advokátní kancelář Brož, Sedlatý. A osoby, které by se snad ani nemusely potkávat, na tajně pořízených záznamech hovoří o věcech, o kterých by spolu mluvit neměly.
BĚHÁM S BROŽEM… „Běháme spolu,“ vysvětlil své familiární chování k Brožovi a návštěvy v jeho kanceláři Březina, který má k dopravnímu podniku oficiálně nejblíže snad funkcí předsedy dopravního výboru v zastupitelstvu. Ještě před rokem mířil do funkce radního pro dopravu, pak ovšem dostal po několika letech soudů definitivně podmínku za to, že zatajil působení ve dvou zkrachovalých firmách. O naběhaných kilometrech se ale u výtahu nebavili. Březina i na chodbě zkušeně šeptá a z profesionálně vyčištěných nahrávek se dá vyluštit jen to, že mluví o tom, kdo má pod palcem obsazování postů.
U Brože se Březina minul s Jaroslavem Ďurišem, kterého udělala ředitelem firmy s patnáctimiliardovým rozpočtem TOP 09, ovšem ve shodě se sociální demokracií, a tedy Březinou. Právě Ďuriš se objevuje na dalších nahrávkách. Ten už ovšem tak opatrný jako Březina nebyl. Zvukový záznam není ani v tomto případě příliš kvalitní, po opakovaném poslechu se však složí zajímavý obrázek. Ďuriš s advokátem hovoří o mediálních průšvizích, o dodávkách tramvají, o zakázkách podniku a o pravidelných schůzkách.
Na první z nahrávek se stočí řeč ke koncipientovi kanceláře Šachta & Partners, dvorní to kanceláře kmotra Iva Rittiga, pasovaného na největší pijavici v dopravním podniku. Tito advokáti, kteří se po sérii korupčních kauz přejmenovali na MSB Legal, zajišťovali pro dopravní podnik zakázky, které vyšetřuje policie a za něž už si vyslechli obvinění Martin Dvořák i Ivo Rittig. Z dalších nahrávek vyplývá, že tím koncipientem, o kterém Ďuriš s Brožem hovoří, je s nejvyšší pravděpodobností Vít Plichta. Ten byl v kanceláři zaměstnán šest let jako koncipient a jeho stopu lze dohledat v dokumentaci k oněm slavným jízdenkám (kauza Neograph – z každé jízdenky šla provize 17 haléřů do Karibiku) i k jejich prodeji firmou Cross Point, které platil dopravní podnik ročně o desítky milionů víc než té předchozí. Plichta figuroval i v dalších „kšeftech“, například v zakázce na výměnu světel v metru za 250 milionů či na ostrahu objektů DPP, kde si podnik vymínil speciální kódování vysílaček, jako by šlo o střežení atomových krytů. Shodou okolností tímto know-how u nás disponovala jen jedna firma. A právě Víta Plichtu si od roku 2012 – tedy v době, kdy už další angažmá kanceláře Šachta & Partners bylo nemyslitelné – začala najímat na zakázky pro dopravní podnik kancelář Brož, Sedlatý. „Je to nejlepší advokát na veřejné zakázky u nás,“ nechal se slyšet Jiří Brož.
Na nahrávce se advokát ptá Ďuriše, jestli jsou mediálním problémem kromě koncipienta od Šachty i samotné právní služby. Ředitel mu odvětí, že řeší spíše průšvihy s jízdným a dodávkou tramvají.
AŤ JSOU V KLIDU…
Dodávka tramvají od Škody Transportation je tématem i dalšího rozhovoru obou mužů. A pokud lze dnes Ďuriše prokazatelně spojit s nějakým malérem, tak právě s dodatky, které měly upravit dodávky 250 poruchových tramvají nasmlouvaných z dob Pavla Béma. Praha stroje podobající se spíše vlakům nepotřebovala a především na ně dopravní podnik neměl peníze. Tehdejší primátor Tomáš Hudeček hovořil dramaticky o tom, že podnik stojí před krachem, a z křesla ředitele vyprovodil Milana Křístka s tím, že nedokázal jejich dodavatele – plzeňskou Škodu Transportation – donutit ke snížení počtu vozů.
Křístek marně argumentoval, že nemá munici, kterou by smlouvu rozstřelil. Nabídka na rozložení splátek a další ústupky, se kterými sama Škoda Transportation přišla, byly tehdy politikům málo. Seškrtat tramvaje – to byl první úkol pro odborníka a schopného manažera Ďuriše, kterého Praha „přetáhla“ budějovickému dopravnímu podniku.
Takové zadání bylo pro Ďuriše stejně nesplnitelnou misí jako předtím pro Křístka. Navíc guru TOP 09 Miroslav Kalousek poslal Praze na pomoc svého „hlídacího psa“ – Radka Šnábla, bývalého šéfa arbitráží na ministerstvu financí s dost pofiderní pověstí. Ten si vzal ještě na pomoc Filipa Rybína, s nímž se znal z arbitráží, a oba vyjednávači vyrazili do Plzně, kde domluvili v podstatě totéž, co firma už předtím nabízela Křístkovi. Dopravní podnik přesto dokázal rozložení splátek, za které však muselo přijmout záruku město Praha, Wi-Fi a klimatizaci zdarma (ano, superstroje ze Škodovky neměly do té doby zabudovanou klimatizaci) navenek odprezentovat jako tvrdě odpracované vítězství. Načež dopravní podnik vyplatil vyjednávačům Šnáblovi a Rybínovi deset milionů korun.
Tím se vracíme k nahrávce. Ďuriš na ní Brožovi vysvětluje, že jde o Pyrrhovo vítězství a má řešení problému s tramvajemi, které opravdu bylo nakonec spíše mediální. „Ať jsou klidní… je to jen v té poloze… potřebuju to prostě udělat,“ říká Ďuriš Brožovi. Ten odvětí, že „ho“ odpoledne uvidí, tak ho uklidní.
Rozhovor o tramvajích zveřejnil už v únoru Český rozhlas. Ďuriš nejprve tvrdil, že kancelář Brož, Sedlatý dělala pro dopravní podnik v této věci posudek, a když jej chtěl novinář vidět, později přiznal, že se spletl. Jiří Brož dnes říká, že nepracoval ani pro jednu stranu sporu. „V době pořízení nelegální nahrávky bylo téma smlouvy mezi DP a Škoda ohledně tramvají velmi silně medializováno. Pointa celého rozhovoru směřovala k tomu, jak je zajímavé, že některá média dokážou některé záležitosti zcela dezinterpretovat,“ řekl Brož týdeníku Euro.
NAPLÁNUJEME PRAVIDELNÝ STYK
O tom, jak blízko si Ďuriš s Brožem byli a že nešlo o ojedinělé povídání o tom, co koho pálí, ovšem svědčí další část záznamu. Plánují spolu „pravidelný styk“ ve čtyřech, ještě s Janou a Vítkem. „To by bylo jako dost potřeba… alespoň než se to zaběhne, pak to můžeme rozředit. Kájovi to myslím nebude vadit, když u toho nebude,“ říká Ďuriš. Rozptyluje tak obavy Vítka, který je mimo záběr kamery, aby se „neuschůzkovali“. Jana je nejspíš Ďurišova poradkyně Jana Kasalová, Kája s nejvyšší pravděpodobností Karel Březina a Vítek již zmiňovaný advokát Vít Plichta. Právě kvůli Plichtovi už před dvěma lety upozorňoval Nadační fond proti korupci, že se poměry v dopravním podniku ani po odchodu Martina Dvořáka prakticky nezměnily.
„Do kanceláře jsem chodil, zdědil jsem ji, musel jsem s právníky komunikovat,“ vysvětluje i dnes Ďuriš. Nemusel. Měl dva roky na to, aby vybudoval útvar, který by byl schopen zpracovat většinu veřejných zakázek uvnitř firmy. Tak velká společnost jako dopravní podnik by si ho zasloužila, navíc po zkušenostech s externisty z Dvořákovy éry to mohl prodat jako protikorupční opatření. A pokud se dnes rozčiluje, že nahrávky jsou používány jako nástroj jeho svržení z trůnu, o které se snaží primátorka Adriana Krnáčová (ANO), neměl dopustit, aby vznikly. Smlouva o spolupráci s kanceláří Brož, Sedlatý je skutečně z roku 2011, ovšem jeho předchůdci vysoutěžili i jiné kanceláře nezatížené minulostí.
A Ďuriš moc dobře věděl, kdo je Vít Plichta. Těžko tedy po zhlédnutí nahrávek věřit tomu, že se korupční poměry v dopravním podniku skutečně změnily, když se neobejde bez člověka, který je s nimi úzce spojován.
Zároveň pokud už měl Ďuriš potřebu se s advokáty setkat, mohl tak učinit u sebe v kanceláři a za přítomnosti vedoucího odboru, kterého se projednávaná věc týkala.
Dnes by nebyl konfrontován s další částí nahrávky, na které Brožovi říká: „My v podstatě sponzorujeme ty zakázky…řekneme tohle těchhle pět… tenhle první a v tom duchu pojedem… maximálně si řekneme, kdo koho oběhne.“ „Jasný… pak maximálně na tu Janu,“ odpovídá Brož a hovor mezi oběma muži pokračuje o dalším postupu. Jaroslav Ďuriš smysl věty, která naznačuje účelové rozdělování zakázek a inkasování provize, týdeníku Euro nevysvětlil s tím, že z nahrávky není patrný kontext. Neosvětlil ovšem ani ten kontext.
DOMLUVÍME, KDO TO OBĚHNE
Brož i Ďuriš důrazně odmítají souvislost s kauzou vyšetřování stavebních zakázek, o které se zajímala policie. Detektivové pracovali s verzí, že dopravní podnik účelově rozděloval zakázky na menší tak, aby na ně nemuselo být vypsáno výběrové řízení. Ceny byly zároveň navýšeny o 40 procent proti běžným. Zhruba 30 milionů z navýšení se potom mělo dělit mezi nejužší vedení dopravního podniku, advokáty a firmy, které dělaly „křoví“. Kriminalisté se podle dostupných informací v lednu letošního roku v této souvislosti zajímali kromě stavebních firem právě o advokátní kancelář Brož, Sedlatý. V létě nicméně vyšetřování údajně skončilo, aniž byl někdo obviněn. „To je naprostá a nehorázná lež. Já důrazně odmítám, že bych domlouval nějaké účelové rozdělování veřejných zakázek,“ řekl týdeníku Euro Ďuriš.
Jednání generálního ředitele Ďuriše považuje za krajně nestandardní Petr Soukenka, ředitel Nadačního fondu proti korupci, který se přičinil o rozplétání kauzy jízdenek a provize odtékající do Karibiku. „Neexistuje legitimní důvod, proč by měl generální ředitel takového podniku, jakým je DPP, probírat veřejné zakázky s externími právníky, a už vůbec ne v prostorách advokátní kanceláře. Takové jednání by mohlo vést k domněnce, že dochází k nezákonnému jednání, například k pletichám při zadávání veřejných zakázek.
Otázkou také je, proč DPP tak urputně setrvává ve svazku s AK Brož, Sedlatý,“ říká Soukenka. Jeden zásadní důvod se podle něho nabízí: advokátní kancelář požívá ve vztahu k aktivitám policie značných výhod – například při nařízené domovní prohlídce nemůže policie zabavit materiály, které nesouvisejí bezprostředně s prověřovanou kauzou, a navíc o tom, co souvisí či nesouvisí s vyšetřováním, nerozhoduje policie, ale zástupce České advokátní komory. Právníci dopravního podniku, resp. dopravní podnik sám takové privilegium nemá. „Do hry vstupují samozřejmě i omezení spojená s nasazením tzv. prostorového odposlechu v místě výkonu práce advokáta,“ soudí Soukenka. Pokud ovšem takový odposlech neumístí před kancelář advokáta někdo jiný…
BYL JSEM POD NÁTLAKEM…
Nahrávky pořízené u výtahu na patře kanceláře Brož, Sedlatý v průběhu roku 2014 nepocházejí z policejních zdrojů. Jiří Brož se rozčiluje, že Český rozhlas a týdeník Euro takové „nelegální nahrávky“ zveřejnily a nechtějí prozradit zdroj. „Ohledně těchto nahrávek jsem byl v minulosti již několikrát kontaktován médii i soukromými osobami.
Skrze existenci nahrávek byl na mne vyvíjen určitý nátlak, který se domnívám, že by bylo možné interpretovat i jako nátlak, který je za hranou zákona,“ prohlašuje advokát. V jaké věci a zda podal trestní oznámení, už neodpověděl. Důvody, proč obsah celkem třinácti nahrávek týdeník Euro zveřejňuje, jsou jiné, než že bychom chtěli vyvíjet na Brože či kohokoli nějaký nátlak. Záznamy naznačují potenciálně korupční jednání při zadávání veřejných zakázek v dopravním podniku. Jinými slovy, aktéři se trochu obměnili, hra zůstala stejná.
Březina i na chodbě zkušeně šeptá a z profesionálně vyčištěných nahrávek se dá vyluštit jen to, že mluví o tom, kdo má pod palcem obsazování postů. „My v podstatě sponzorujeme ty zakázky… řekneme tohle těchhle pět… tenhle první a v tom duchu pojedem… maximálně si řekneme, kdo koho oběhne,“ říká Jaroslav Ďuriš na nahrávce.
O autorovi| Hana Boříková Jan Hrbáček • hrbacek@mf.cz • borikova@mf.cz,
