PRACOVNÍ PŘÍLEŽITOSTI Takzvané sektory budoucnosti by v Evropské unii mohly v příštích pěti letech vytvořit deset až 14 milionů pracovních míst. Nejvíce nových lidí bude podle nich potřebovat farmaceutický průmysl, doprava či cestovní ruch, ale kvůli stárnutí populace i sociální péče.
PRACOVNÍ PŘÍLEŽITOSTI Takzvané sektory budoucnosti by v Evropské unii mohly v příštích pěti letech vytvořit deset až 14 milionů pracovních míst. Nejvíce nových lidí bude podle nich potřebovat farmaceutický průmysl, doprava či cestovní ruch, ale kvůli stárnutí populace i sociální péče.
Pokud vše půjde podle odhadů, vznikne do pěti let v Evropě v perspektivních oborech několik milionů nových pracovních míst. Odhaduje to studie společnosti Accenture a neziskové organizace Lisbon Council.
V zemích střední Evropy prý bude budoucnost patřit cestovnímu ruchu, finančním službám a maloobchodu. Naopak severské státy typu Dánska, Švédska a Finska budou vytvářet pracovní místa především v informačních technologiích, telekomunikacích či farmacii.
SPECIÁLNÍ STRATEGIE
Členské státy Unie i Evropská komise by se podle Marka Spelmana z Accenture měly na moderní odvětví soustředit a vytvářet pro ně speciální strategie. „Je správné, že se komise rozhodla podporovat konkurenceschopnost a tvorbu pracovních míst. Neměla by se však bát jasně vyjmenovat odvětví, na která spoléhá,“ upozorňuje.
Skutečnost, že Unie zatím stále zaostává ve vytváření pracovních míst, dokládají i statistiky. Zatímco v USA způsobí růst hrubého domácího produktu o jedno procento zvýšení zaměstnanosti o 0,41 procenta, v Unii se počet pracovních míst zvýší jen o 0,29 procenta. Unie navíc roste pomaleji než Spojené státy.
Vedle nutných reforem bude podle expertů klíčové i zaměření na malé a střední podniky, včetně snižování administrativní zátěže. „Pokud by každý druhý menší podnik v Unii zaměstnal jen jednoho pracovníka navíc, znamenalo by to vytvoření deseti milionů pracovních míst,“ říká Spelman.
KLÍČOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ
Rychle rostoucí Čína či Indie představují podle Spelmana pro Unii nejen nebezpečí nové konkurence, ale zároveň obrovskou příležitost v podobě tamních trhů. „Pro unijní růst by bylo určitě horší, kdyby se Asii nebo světové ekonomice nedařilo,“ uvádí.
Pro obyvatele Unie budou stále častější změny na trzích znamenat rostoucí potřebu celoživotního vzdělávání. Zatímco v Dánsku se již dnes jakoukoliv formou vzdělává 80 procent dospělých lidí, v Řecku to je pouze 17 procent. „Vzdělání je naprosto klíčové, stejně jako vyhledávání talentů pro firmy,“ uzavírá Spelman.
POČET NOVÝCH MÍST V MODERNÍCH ODVĚTVÍCH
(v příštích pěti letech)
| Odvětví | Současný počet lidí | Počet nových míst |
| Vzdušný prostor | 407 800 | 64 952 |
| Audiovizuální sektor | 500 000 | 79 637 |
| Letectví | 368 000 | 58 613 |
| Bankovnictví a pojišťovnictví | 4 175 000 | 664 969 |
| Obrana | 300 000 | 47 782 |
| Zdravotní péče | 18 000 000 | 2 866 933 |
| Informační technologie | 5 000 000 | 796 370 |
| Farmaceutický průmysl | 588 000 | 93 653 |
| Bezpečnost | 406 893 | 64 808 |
| Sociální služby | 21 900 000 | 3 488 102 |
| Telekomunikace | 1 000 000 | 159 274 |
| Doprava | 10 000 000 | 1 592 741 |
| Cestování a turistika | 8 100 000 | 1 290 120 |
Pramen: Accenture, Lisbon Council
