P a v e l T e l i č k a
Navzdory kritice z Bruselu tvrdí hlavní český vyjednavač Pavel Telička, že Česká republika se rozhodně neocitla na chvostu uchazečů o vstup do Evropské unie.
EURO: Ještě před zveřejněním hodnotící zprávy jste jednal s představiteli francouzského a německého ministerstva zahraničí. Nebyla tato mise sondáží, jak by Česká republika reagovala na případný odsun termínu pro vstup do unie?
Telička: To je zcela špatná interpretace. Už z toho důvodu, že oba politici přijeli na naše pozvání, a ne aby naléhali na termíny. Cesta byla připravována delší dobu, je to běžná součást diplomatické práce. Pokud by tomu tak ve skutečnosti bylo, tak vám to stejně nikdo nepřijde otevřeně oznámit a rozhodně ne v perspektivě několika nejbližších měsíců či roků. Odpověď z naší strany by byla jasná. Česká republika má v současné době jisté problémy, ale mnohdy identické jako ostatní uchazečské země.
Zároveň však existují oblasti, kde jsme ze všech kandidátských zemí daleko nejlépe připraveni. Proto není důvod, abychom na základě výsledku hodnotící zprávy hned na začátku negociací uvažovali o změně termínu, ke kterému chceme být připraveni na vstup do Evropské unie. Kdybychom tak činili vždy, kdy se nám dostane kritiky, většinou oprávněné, ale také ne vždy zcela, byla by to cesta do záhuby.
EURO: Takže unie termíny nehodlá přehodnotit?
Telička: Ne.
EURO: Při nedávné návštěvě v Polsku však německý ministr financí oznámil, že přednost nyní mají vnitřní reformy unie a teprve poté je na řadě její rozšíření.
Telička: Tak to ale vždycky bylo. Jestliže to někdo po svém nástupu do funkce zdůrazní, tak to ještě neznamená, že tomu dosud tak nebylo. Možná, že jsme tomu jen nevěnovali pozornost. Je jasné, že k rozšíření unie nedojde, dokud se nevyřeší otázka Agendy 2000 a než proběhne institucionální reforma. Pokud někdo nastoupí do funkce, tak samozřejmě hned chce říci: Tak moment, toto je pro nás priorita. Pokud bych byl za českou stranu dotázán, pak odvětím, ano my to chápeme a navíc tuto prioritu sdílíme. Má-li dojít k rozšíření, má-li být tento proces umožněn a poté úspěšně završen a máme-li mít možnost čerpat výhody, které členství v unii přináší, pak bude muset EU vyřešit Agendu 2000 a otázky spojené s institucionální reformou. I kdyby však německá vláda hodlala změnit akcent v rámci svého evropského úsilí, tak to ještě neznamená, že Česká republika bude měnit datum, ke němuž chce být připravena na vstup do Evropské unie. Otázkou je, zda bude připravena sama unie. Minulý týden nás oba hosté ujistili, že unie bude připravena dřív než my. Považujme to za další výzvu a tlak.
EURO: Rok 2003 stále zůstává dnem D?
Telička: Samozřejmě nemohu mluvit za vládu. Ta však o tomto termínu rozhodla, a pokud vím, tak se žádná změna v tomto smyslu nechystá. Pokud by byl návrh na posunutí termínu vznesen odjinud než z České republiky, pak bych apeloval, abychom tak nečinili. Mám proto řadu důrazných argumentů.
EURO: Zmínil jste, že v některých oblastech jsme na integraci připraveni lépe než ostatní státy. Nejsou pak paradoxem výtky orgánů Evropské unie, že republika je v posledních osmnácti měsících laxní?
Telička: Nelze mluvit o osmnácti měsících, protože posudek byl předán loni v červenci a již v průběhu září byl návrh zprávy hotov, potom probíhalo určité dolaďování. Hovoříme tedy o čtrnácti měsících.
Zpráva je o pokroku a automaticky nás tedy nesráží někam na chvost, jak to někteří interpretují. Pokud by však současný trend pokračoval, tak by za čas mohla být situace úplně odlišná.
EURO: Diplomatickým způsobem tedy říkáte, že za oněch čtrnáct měsíců administrativa, která měla připravovat příslušné dokumenty, příliš nepracovala.
Telička: Neřekl bych to úplně přesně takto, ale ptáte-li se mě, jestli bych se ztotožnil s mnohými názory, které jsou v hodnotící zprávě Evropské komise, pak říkám ve valné většině ano. Musíme ovšem dodat, o co se jedná. Hovoříme o legislativní činnosti, o rozhodnutích a opatřeních, která jsou v působnosti vedení jednotlivých resortů nebo vlády. Ano, s hlavními výtkami bych se ztotožnil.
EURO: Tvrdíte, že v lecčem jsme dál než ostatní kandidáti. Můžete být konkrétnější?
Telička: Česká republika je v současné době určitě nejdál ve volném pohybu zboží, v přizpůsobení technických norem, v pravidlech hospodářské soutěže určitě patříme k nejlépe připraveným zemím. Lidé, s nimiž spolupracuji, jsou natolik kvalifikovaní, že se hravě vyrovnají polským nebo maďarským odborníkům. Problém je v tom, že jich je málo a za nimi ta druhá, třetí, čtvrtá nebo pátá řada je slabší, nebo už chybí. Kdežto Poláci nebo Maďaři a ti ostatní si proškolili podstatně více lidé nežli my.
EURO: Čím to?
Telička: Vše je dané úrovní znalostí. Pokud si lidé na příslušných úrovních uvědomí hloubku problému, uvědomí si zároveň, o čem vlastně evropská integrace je. To u nás přišlo později než v Maďarsku a v Polsku. Tím nekritizuji pouze jednu stranu nebo nějakou vládu. Hovoříme o politické reprezentaci, hovoříme pochopitelně o fungování vlády, parlamentu. A zase, nevysvětlujme si to tak, že je to pouze politická reprezentace. Prostě selhal úřednický stav. Bezesporu i o tom je řeč. Nicméně to neplatí obecně. Přesto jsme si mnoho věcí uvědomili dříve a máme je lépe propracované než ostatní partneři. Vůbec se neobávám, že bychom neměli jasno, jak chceme jednat, jakou máme strategii a kde vidíme priority. Proto bych nepropadal pesimismu. Berme také v úvahu, že hodnotící zpráva je na nás přísnější. Česká republika je stále považována, a především byla, za horkého favorita dřívějšího vstupu.
EURO: Je tedy kritika Evropské komise oprávněná nebo ne?
Telička: V zásadě jsem to už zcela otevřeně řekl. V absolutní většině případů má Evropská komise dobré znalosti a je objektivní. Celá řada výtek je oprávněná.
EURO: V čem byl tedy hlavní problém, řekněme čtrnáctiměsíčního zpoždění?
Telička: V prvé řadě jsou tady objektivní důvody. Faktem je, že jsme měli volby, ty volby byly předčasné. To znamená, že chviličku před volbami a chviličku po volbách Parlament nefungoval ve smyslu konkrétní legislativní práce. To je jedna věc. Druhá věc, měli jsme dočasnou vládu, která měla zemi dovést k předčasným volbám. Sama vláda říkala, že nemá mandát ke všemu. To znamená, že měla složitou situaci. Ostatně, politické turbulence začaly ještě o něco dříve - to jsou legitimní a objektivní důvody. Jiná věc je, že jsou i subjektivní důvody, na určitých místech, sektorech, na určitých resortech prostě buď podcenili, či neznali problematiku, nebo neměli ty správné lidi.
EURO: Myslíte si, že nyní bude politická vůle rozhýbat práce větší?
Telička: Pevně v to doufám. Reakce vládních kruhů jsou velmi pozitivní, hovořil jsem s mnoha členy vlády. Zároveň jsem hovořil i s celou řadou poslanců, a to nejen sociálnědemokratických, ale i opozičních. Závěry, které bych učinil na základě těchto rozhovorů, i když to ještě není reálná politika, je takový, že bych rozhodně nebyl pesimista. Chce to ovšem najít shodu a prohloubit ji, aniž by se politické strany zbavovaly svých priorit a politických akcentů. Legislativní proces bude náročný, ale pokud vláda a Parlament budou propustné, je zvládnutelný. Domnívám se ale, že Češi se umějí poučit.
Jednal jsem s premiérem a dalšími členy vlády, nechci předbíhat, ale koncem prosince by mohl být hotov materiál, který bude reakcí na hodnotící zprávu Evropské komise.
EURO: Existuje například střednědobá hospodářská strategie, kterou od České republiky Brusel obdržel. Je stále platná?
Telička: Nová vláda se k tomuto úkolu přihlásila a pracuje se na něm. Je pravdou, že tato vláda asi bude mít na celou řadu otázek, které jsou ve strategii obsažené, jiný názor. To je dáno rozdílem jedné a druhé vlády, akcentem na určité priority. Nebylo by dobré, aby práce, které Evropská unie kvitovala, byly zapomenuty. Vláda na tomto úkolu pracuje, mohu pouze doporučit, aby bylo vzato v úvahu, co již existuje.
EURO: Nehrozí tedy, že bychom se vraceli do roku nula?
Telička: Velmi dobře vašim otázkám rozumím. Ale já nejsem Děd Vševěd, abych na každou z nich dokázal odpovědět. Já ten dojem nemám. Zdůrazňuji ale, práce na střednědobé strategii začíná, tato vláda některé věci vidí jinak. Nevidím to tak, že by se vracela do roku nula, a nebylo by to dobré. Například rozhovor, který jsem vedl s místopředsedou vlády Pavlem Mertlíkem mi vlévá optimismus do žil.
