Senát chce zrušit daň z nabytí nemovitých věcí a také zákon, který zakazuje prodej ve velkých obchodech o vybraných svátcích. Svůj návrh dnes vložil do poslanecké novely. Předloha se tak nyní vrátí do Sněmovny, která o senátním návrhu rozhodne.
Zrušit zákonné opatření o dani z nabytí navrhovala už ve Sněmovně ODS při schvalování projednávané novely. Stejný návrh ODS odmítla Sněmovna už loni. Někteří senátoři dnes označovali daň z nabytí jako nemorální. Pro přijetí výborového návrhu na zrušení zákona hlasovalo 47 z 61 přítomných senátorů, proti byli jen dva senátoři.
Sazba daně z nabytí činí čtyři procenta a od roku 2016 ji platí kupující. Předtím ji platil prodávající a kupující byl v pozici ručitele.
„Od výběru této daně by se mělo jednoznačně upustit,“ řekl předseda senátního hospodářského výboru Vladislav Vilímec (ODS). Je podle něj nepřijatelná a nemorální, protože v drtivé většině se nemovitost pořizuje z peněz, které už byly zdaněny daní z příjmů, a stát by neměl toto dvojí zdanění podporovat. Výběr této daně navíc podle něj přispívá ke zdražování nemovitostí.
Projednávaná novela zákonného opatření z pera poslance ANO Karla Raise počítá s tím, že první prodej bytů v rodinných domech bude osvobozený od daně z nabytí nemovitých věcí. Dosavadní osvobození v zákoně se vztahují mimo jiné na první úplatné nabytí rodinného domu nebo bytu v bytovém domě, ale ne v rodinném domě. Rodinný dům pak může mít podle předpisů nejvýše tři byty. Poslanec Rais argumentuje například tím, že v poslední době roste trend vymezovat bytové jednotky i v nově postavených rodinných domech.
Čtěte komentář: Daňové beranidlo
S pozměňovacím návrhem na zrušení celého zákona zakazujícího prodej o vybraných svátcích přišel senátní hospodářský výbor. Stejný návrh však Sněmovna už dříve odmítla. Při schvalování projednávané novely stejně tak odmítla návrhy na rozšíření počtu svátků, o nichž mají být obchody zavřené. Samostatný návrh na zrušení zákona podala ve Sněmovně již dříve i TOP 09.
Měl by být zrušen zákaz prodeje v obchodech o vybraných svátcích?
Zástupce předkladatelů poslanec ANO Patrik Nacher řekl, že pokud návrh na zrušení zákona v Senátu projde, podpoří ho ve Sněmovně. Poznamenal však, že nemá takový vliv v klubu poslanců ANO, aby je přesvědčil o tomtéž.
Zákona se zastala místopředsedkyně Senátu Miluše Horská, která navrhovala, aby Senát předlohu přijal v podobě schválené Sněmovnou, tedy, aby z regulace vyňala velkoobchod. Předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) řekl, že pokladní v obchodech se těší, že budou mít přesčas a dostanou víc peněz. Podnikatelé podle něj nejsou hloupí a o Vánocích zavírají obchody sami, když nejsou tržby.
Přečtěte si: Na Slovensku mají oproti Česku v roce 2019 o dva svátky více, celkem 15
Nynější platná zákonná regulace prodejní doby se týká obchodů s plochou nad 200 metrů čtverečních. Prodejny musí mít zavřeno na Nový rok, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října a 25. a 26. prosince. Na Štědrý den smějí mít otevřeno do 12:00. Na dodržování zákazu dohlíží Česká obchodní inspekce. Zákaz se nevztahuje na obchody s prodejní plochou do 200 metrů čtverečních, lékárny, čerpací stanice, obchody na letištích nebo nádražích nebo na prodejny v nemocnicích. Zákaz se naproti tomu týká i bazarů, zastaváren a výkupen odpadu.
Návrh poslanců ANO a ODS, jak ho předložili a jak ho posléze schválila Sněmovna, počítá s tím, že se omezení prodeje o stanovených svátcích nebude týkat velkoobchodu. Vládní nařízení definuje velkoobchod jako činnosti spojené s nákupem a prodejem zboží za účelem jeho dalšího prodeje k další podnikatelské činnosti. Předkladatelé návrhu argumentovali hlavně tím, že uzavření velkoobchodů ohrožuje zásobování těch obchodů, které můžou mít o stanovených svátcích otevřeno. Poukazovali například na stravovací provozy, které každodenně potřebují z velkoobchodů především čerstvé nebo rychle se kazící potraviny.
Dále čtěte:
