Senát dnes podpořil zpřísnění sankcí pro členské země Evropské unie, které zavedly euro, za porušení unijních rozpočtových pravidel. Zásadně ale odmítl pokutování za velký přebytek na běžném účtu platební bilance, nejen za jeho schodek.
Foto: Jakub Stadler
“Takový přístup by vlastně trestal země, které dodržují Pakt stability a růstu, které si vytvářejí rezervy pro dobu nepohody. Proto tomu chceme zamezit,“ uvedl předseda senátního evropského výboru Luděk Sefzig (ODS).
Příslušná nařízení EU mají začít platit od ledna příštího roku. “Navrhované sankce za neplnění kritérií se týkají pouze eurozóny, nikoli České republiky, ale zajímat nás musejí, protože jsme zemí, která do eurozóny jednou vstoupit může, či vstoupí,“ podotkl ministr financí Miroslav Kalousek.
Země eurozóny by podle návrhu Evropské komise neměly být nově pokutovány jen za překročení tříprocentní hranice hrubého domácího produktu u rozpočtového deficitu. Sankce ve výši 0,2 procenta HDP bude hrozit i zemím, jejichž celkové zadlužení přesahuje 60 procent HDP a jejichž vlády jej nesnižují buď vůbec, nebo jen velmi pomalu. Pokud by Česko již platilo eurem, případná sankce by v jeho případě podle propočtu ČTK činila zhruba sedm miliard korun.
Senát podpořil odstupňovaní sankcí, které mají mít formu neúročených vkladů až peněžních pokut. Sankce mají platit automaticky, pokud je nezruší Evropská rada kvalifikovanou většinou během deseti dnů od jejich uvalení. V současnosti přitom celý systém funguje obráceně a o potrestání zemí rozhodují ministři financí na návrh Evropské komise.
Rezervovaně se Senát postavil k navrhovanému poměřování tempa růstu výdajů s takzvaným obezřetně plánovaným střednědobým tempem růstu HDP. “Vypovídací schopnost tohoto indikátoru, který má být stanoven na základě projekcí na období deseti let a pravidelně aktualizován, je značně omezená,“ míní senátoři.
Horní komora také Evropskou komisi požádala o to, aby při zavádění mechanismu dohledu nad makroekonomickou stabilitou v EU byl zohledněn stupeň integrace členského státu do hospodářské měnové unie. Návrh komise by neměl být podle Senátu směrnicí, ale spíše doporučením, ze kterého by členské státy mohly čerpat v souladu s jejich národními specifiky rozpočtového procesu.