Nimrodi ve sněmovně narazili na odpor senátorůObecné povědomí pokládá Senát za nadbytečnou instituci. Někdy se však stane, že jeho zásluhou neprojdou problémové zákony, schválené Poslaneckou sněmovnou. Minulý týden vrátil Senát dolní komoře novelu mysliveckého zákona. A dobře udělal.
Nimrodi ve sněmovně narazili na odpor senátorů
Obecné povědomí pokládá Senát za nadbytečnou instituci. Někdy se však stane, že jeho zásluhou neprojdou problémové zákony, schválené Poslaneckou sněmovnou. Minulý týden vrátil Senát dolní komoře novelu mysliveckého zákona. A dobře udělal.
Zákon o myslivosti vzbudil pochynosti již v minulé verzi, kterou schvalovala Poslanecká sněmovna před dvěma lety. Značně omezil právo majitelů pozemků, na nichž je umístěna honitba, ve prospěch mysliveckých sdružení.
Vlastníci nemají na své pozemky právo
Majitelé pozemků nemají právo regulovat stavy zvěře, a to ani v případech, kdy jim zvěř, která je de facto státním majetkem, škodí na porostech, ať již zemědělských nebo lesních. Získat za způsobenou škodu náhradu je velmi problematické. Mediálně asi neznámější je možnost vstupovat bez upozornění a bez předchozího souhlasu na soukromé pozemky, pokud zde budou myslivci pronásledovat zvěř. Zákon však zkracuje na vlastnických právech i myslivce. Ti jsou například povinni své trofeje na vyžádání posílat na nejrůznější výstavy. Novela zákona měla zrušit některá administrativní opatření, která se týkala provozu honiteb, a rovněž povinností mysliveckých sdružení. Z celé novely ovšem vzešlo řešení, které může být považováno za největší tunel v historii ČR, posvěcený dolní komorou parlamentu. Doposud totiž platilo, že majitel pozemku o svém přijetí do honební společnosti musel být vyrozuměn a musel s tím souhlasit. To ale odpadlo, takže nyní stačí, aby myslivecké sdružení rozhodlo, že je pozemek honitbou. Majiteli, který s takovým postupem nesouhlasí, pak nezbývá nic jiného než se obrátit na soud.
Majiteli nezbývá, než čekat na exekutora
Zároveň vlastník pozemku, na němž je honitba umístěna, ručí svým majetkem za závazky mysliveckého společenství, a to i v případě, že je honitba pronajata. Protože však byla zrušena povinnost svolávání valné hromady a tedy vykazování zpráv o hospodaření, vlastníci pozemků nemají možnost se dozvědět, jak myslivci na jejich majetku hospodaří. Mohou to poznat až ve chvíli, kdy přijde exekutor. Navíc má být případné svolání valné hromady oznámeno pouze na úřední desce v místě působení honebního společenství, takže se o něm nemusí vzdálenější majitel vůbec dozvědět. Podle člena zemědělského výboru Miloslava Kučery (ODS) je zákon v rozporu i s legislativou EU. Tam například platí, že pokud si majitel nepřeje, tak může své pozemky prohlásit za nehonební. „Jestliže je dávána jakýmkoli lidem přednost ve výkonu práva než vlastníkům pozemků, jde o jasné porušení zákona a práva vlastníka věc užívat a vlastnit,“ říká Kučera, jehož návrh na zamítnutí novely zákona však sněmovna nepodpořila. K tomu, aby poslanci schválili zákon v původní a ne senátní verzi, budou potřebovat nadpoloviční většinu.