Sendvič pod Prahou

Hrozí zánik historických vrstev

Pod parkem na pražském Klárově mají být vyhloubeny garáže pro 328 osobních automobilů. Když se nápad před deseti lety zrodil, nabízelo se jejich využití pro státní instituce, jichž je Malá Strana plná. Jenže Poslanecká sněmovna si už vyvrtala garáže vlastní, ani ministerstvo financí oficiálně už žádná jiná automobilová stání nepotřebuje a Senát už začal hloubit jámu na nádvoří Kolovratského paláce. „První nabídka nájmu byla nad finanční možnosti Senátu. Až dokončíme vlastní stavbu, budeme platit jen za režii, a to je pro každoroční rozpočet Senátu mnohem příznivější,“ vysvětluje kancléř Pavel Pelant a dodává: „žádná další nabídka rozumnějšího nájmu nepřišla, zato Obvodní úřad Prahy 1 od té doby stále hrozí, že nám vypoví parkoviště na Valdštejnském náměstí. Přestali jsme spoléhat na chiméry a vyřešili jsme parkování sami.“
Nejen z pohledu zabezpečených institucí se znovu oprášená čtvrtmiliardová investice do podzemních garáží na Klárově jeví nadbytečná - hned za mostem, na náměstí Jana Palacha jsou obdobné garáže firmy Betlémský palác se 450 místy větší část roku poloprázdné. Na příjezdu ze smíchovské strany nabízejí elektronické poutače stovky volných míst ve třech obřích podzemních prostorách Anděl City, Zlatý Anděl a Centrum Nový Smíchov. Sama poslední garáž pojme dva tisíce aut a parkování je v ní zdarma. Volné stání zároveň zbaví řidiče útrap popojíždění v kolonách, jež jsou tu na denním pořádku. Jen málokdo si uvědomí, že auta směřující do těchto garáží dopravním zácpám významně přispívají. Zvýšená nabídka parkovacích míst zákonitě zahustí automobilovou dopravu i na Malé Straně. V přilehlých čtvrtích je přitom podzemních parkovišť dostatek.

Investor si věří.

Rada Městské části Praha 1 výstavbu garáží podporuje. „Naše jurisdikce končí hranicí městské části. Nemůžeme nařizovat Běchovicím, aby vystavěly parkoviště typu zaparkuj a jeď, ani lidem přijíždějícím do Prahy, aby zaparkovali v Běchovicích a jeli do středu města veřejnou dopravou. Naší možností je schovat auta, která do centra přijedou, pod povrch, a proto podporujeme soukromé aktivity tohoto typu,“ vysvětluje zástupce starosty Pavel Vlach. Neúplné využití garáží na Palachově náměstí Vlach přičítá nevhodně zvolenému vjezdu.
Finanční rozvahu, která i v takto složité konkurenci činí stavbu garáží na Klárově podnikatelsky zajímavou, nechce ředitel investorské společnosti Parking Praha Vladislav Košler předčasně prozradit. Od záměru neodradil firmu ani závěr zjišťovacího řízení Magistrátu, který shromáždil množství zásadních připomínek, z nichž mnohé existenci garáží v tomto místě zpochybňují. „Každou stavbou jsou někteří lidé dotčeni,“ připomíná Košler. „Také je známo, že striktní prosazování požadavků archeologů brání rozvoji Prahy. Garáže jsou ku prospěchu města a při závěrečném posuzování projektu jistě bude upřednostňován celopražský zájem před dílčími výhradami,“ věří si Košler.

Město duchů.

Nikdy v dějinách nezanikaly nejstarší historické vrstvy takovým tempem jako v současnosti. Ani takzvané záchranné archeologické výzkumy situaci neřeší: „Je to bezkoncepční přístup podle okamžitých zájmů,“ komentuje nezdravý stav Martin Ježek z Archeologického ústavu Akademie věd ČR. Archeology děsí, že s garážemi na Klárově zmizí na dalších 3,5 tisících metrech čtverečních veškeré historické vrstvy, dokumentující příštím generacím vývoj pražského osídlení. Ježek připomíná, že památkový fond není nekonečný a že s garážemi pod Poslaneckou sněmovnou, pod poslaneckými byty v Nerudově ulici a nyní na dvoře Kolovratského paláce zaniklo svědectví o nejstarších dějinách Malé Strany na značné části dosud zachovaných ploch. „Místo nich tu vzniká železobetonové bludiště, město pod městem jako v nějakém sci-fi filmu,“ poznamenává Ježek. Mnoho lidí se domnívá, že zdokumentovaným výzkumem je vše zachráněno, ale Ježek to vyvrací. Stálý tlak na nové a nové záchranné výzkumy nedovolí archeologům výsledky náležitě zpracovat a publikovat. „V depozitářích leží bedny plné střepů a fascikly dokumentace a čekají na zpracování. Pak přijde povodeň nebo archeolog odejde do důchodu a nikdo nikdy už na ně nesáhne. Za současného stavu památkové péče je zpracování tak rozsáhlých výzkumů nereálné,“ varuje Ježek.

Život v nivě.

Archeolog Ladislav Hrdlička stačil v roce 1997 kousek Klárova zdokumentovat. Zjistil, že lidé tu žili už od desátého století na dvou ostrovech vyčnívajících z pravidelně zaplavované nivy mezi starým a novým korytem Vltavy. Archeologický význam této raně středověké lokality přesahuje hranice pražské památkové rezervace. Je jedinečný jak svou polohou v nivě, tak množstvím zachovaných artefaktů. Blízkost řeky a podzemní vody trvale chránily toto území před plošným zastavěním a mocné vrstvy náplavů a navážek zase před rušivými zásahy z povrchu. Několik let před poslední pražskou povodní Hrdlička na Klárově zdokumentoval, jak si lidé výstavbou jezů a následným zvyšováním navážek vytvářeli sami nebezpečné povodňové situace, které je nakonec vypudily z míst, kde předtím po staletí bezpečně žili. Tyto poznatky by se měly stát podkladem pro interdisciplinární studium, jak se dnes v moderní době vyvarovat historických omylů v budování protipovodňových opatření.
Jestli bude studovat co. „Sám archeologický výzkum je destruktivní, námi prozkoumané situace jsou navždy zničeny. Můžeme se dnes snažit dokumentovat sebelépe, nemůžeme však zodpovědět otázky, které teprve budou zformulovány,“ upozorňuje Hrdlička a staví se za zachování Klárova pro další generace.

Spadne vláda?

Závažné připomínky vyslali do zjišťovacího řízení také hydrogeologové – obrovský objekt, vybetonovaný až na rostlou skálu, se stane překážkou pro spodní vody. Za ní stoupnou, před ní klesnou. Odvodněním dubových pylonů pod Strakovou akademií by mohla být dokonce ohrožena stabilita vládní budovy. Hlavní město Praha nesouhlasí s vybudováním garáží kvůli tomu, že by koncentrací výfukových plynů zhoršily ovzduší. Nejvíc pochybností směřovalo k samotnému účelu stavby – Česká inspekce životního prostředí se domnívá, že místo zklidnění by bez regulačních opatření povrchového parkování mohl nastat pravý opak. Investor s regulací počítá, ale nemůže ji nijak zaručit. Ledaže by počítal s nadstandardními vztahy se zastupiteli, které tak dobře dokázal v nedávné minulosti navázat jeho akcionář, firma Navatyp.